Evangelický kostel (Velká Lhota)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Evangelický kostel ve Velké Lhotě
Toleranční kostel chráněný jako národní kulturní památka
Toleranční kostel chráněný jako národní kulturní památka
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Zlínský
Okres Vsetín
Obec Velká Lhota
Souřadnice
Evangelický kostel ve Velké Lhotě
Evangelický kostel ve Velké Lhotě
Základní informace
Církev Českobratrská evangelická
Seniorát Východomoravský
Sbor Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě
Datum posvěcení 1783
Architektonický popis
Výstavba 1783
Odkazy
Adresa Velká Lhota 30
Kód památky 35967/8-348 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřevěný kostel ve Velké Lhotě je kostelem sboru Českobratrské církve evangelické a je unikátní kulturní památkou v obci Velká Lhotaokrese Vsetín Zlínského kraje.

Byl postaven v roce 1783 krátce po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Nebyl nikdy přestavěn, mimo jiné kvůli chudobě farníků, a zůstal tak zachován jako jediný dřevěný kostel s původními rysy tolerančních kostelů v Česku.[1]

V závěru 19. století zde po dvacet let jako farář působil spisovatel Jan Karafiát. V roce 1964 byl kostel prohlášen za nemovitou kulturní památku České republiky[2] a v roce 2008 byl zařazen mezi národní kulturní památky.[3]

Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Evangelický sbor se na tehdejší Hrubé Lhotě ustavil rok po zveřejnění tolerančního patentu, který ukončil dlouholeté pronásledování protestantů. Bohoslužby se nejprve konaly ve stodole Jiřího Fabiána. Později se začal ze silných smrkových klád stavět roubený kostel krytý šindelem. Než se v něm však v roce 1783 mohly konat první bohoslužby[4], bylo při stavbě potřeba dodržet přísná pravidla.

Toleranční kostel nemohl mít věž ani zvony a dokonce ani vstup do něj nemohl být obrácen k hlavní přístupové cestě. Okna musela být malá. Kostel, který je ze dvou stran obehnán podsíní, je nevytápěný, bez umělého osvětlení, interiér je bez soch a obrazů. Jediným výraznějším zdobením jsou švabachem psané citáty z Bible na černých tabulích a citát z Matoušova evangelia na stropě kostela.[5]

Vel Lh kostel02.JPG

Po vydání tolerančního patentu šlo po dlouhou dobu o jediný kostel protestantského vyznání na území Žerotínského panství. Až v roce 1866 byl postaven další evangelický kostel v nedaleké Stříteži.

Kostel je doposud v provozu a konají se v něm nedělní bohoslužby a další obřady - nepřetržitě od založení kostela.[5]

Jan Karafiát[editovat | editovat zdroj]

V letech 1875-1895 zde jako farář působil autor knihy Broučci Jan Karafiát. Pobyt tohoto kazatele připomíná pamětní deska na budově fary i naučná stezka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Velká Lhota, Toleranční kostel. www.nockostelu.cz [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-28. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-10-01]. Identifikátor záznamu 147791 : Kostel evangelický. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. MonumNet, seznam Národních kulturních památek. www.monumnet.npu.cz [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04. 
  4. Oficiální stránky obce Velká Lhota
  5. a b Velká Lhota - evangelický toleranční kostel

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]