Lidová architektura v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Původní šumavská lidová architektura - kovárna Lenora
Struktura vesnického stavení

Lidová architektura v České republice je specifický projev lidové architektury v České republice. V České republice se do dnešních dnů uchovalo mnoho památek lidové architektury, a to nejen jednotlivé objekty, ale často jde o ucelenou stylově čistou výstavbu.

Vývoj lidové architektury[editovat | editovat zdroj]

Tradiční vesnické stavby představovaly vždy hlavní složku zástavby a tudíž tak vytvářely i tzv. normativ hlavně v kultuře bydlení.

Poznávací znamení[editovat | editovat zdroj]

Stavby v Česku jsou postaveny tak, aby jejich štíty obytných budov směřovaly do středu návsi. Naopak k tomu stavení na Moravě jsou postaveny tak, aby delší část domu tedy bok stavby směřoval na náves.

Dělení podle oblastí[editovat | editovat zdroj]

Hlavní regionální oblasti jsou: Střední Čechy, Jižní Čechy, Jihozápadní Čechy, Severozápadní Čechy, Severní Čechy, Východní Čechy, Jižní Morava, Střední Morava, Slezsko a Severní Morava.

Západní Čechy[editovat | editovat zdroj]

Západní Čechy jsou tvořeny mírně zvlněnou zalesněnou krajinou s nížinami u řek, procházející až do poměrně členitého terénu Českého lesa. Jde o oblasti Plzeňsko (Plzeň a okolí), Chodsko (Domažlice) a Český les na hranicích s Bavorskem. V této oblasti převládají původní jednopodlažní dřevěné stavby, které byly často omazávané hlínou. Ze západu sem také pronikala německá tradice patrových hrázděných konstrukcí (kromě Chodska).

Severozápadní Čechy[editovat | editovat zdroj]

Tato oblast se přibližně kryje s dnešním Karlovarském a Ústeckým krajem na severozápadě Čech. V těchto v minulosti bohatých zemědělských krajích vidět značný vliv německé kolonizace a německého stavitelství. Nedostatek dřeva způsobil poměrně rychlý přechod od srubového domu ke zděným stavbám. Dřevěná zůstala pouze obytná místnost domu kvůli lepším tepelně izolačním vlastnostem dřeva, ale postupně se i ta začala zdít z cihel. Německá kolonizace ovlivnila jednopodlažní domy hlavně hrázděných konstrukcí nad úrovní přízemí, postupně se ale začaly stavět patrové domy, přičemž přízemí bylo zděné z cihel nebo z kamene (Krušnohorský dům) a patro hrázděné.

Velmi zajímavým je typ chebského domu, který má patro hrázděné hustší než ostatní domy, přičemž hrázděná konstrukce je ve štítu zvýrazněna s důrazem na její výtvarné provedení.

Severní Čechy[editovat | editovat zdroj]

Oblast zabírá přibližně území Libereckého kraje a severní části Ústeckého kraje. Jako ve všech regionech, i v oblasti severních Čech se vzhledem k zalesněné i nížinné území prolíná více stavebních typů tradiční architektury. Charakteristickým je tzv. Dům severních Čech, v jehož rámci rozeznáváme ještě dva stavební typy: pojizerský dům a turnovský dům.

Skanzen v Přerově nad Labem

Střední Čechy[editovat | editovat zdroj]

Hlavní část regionu náleží k tzv. starému sídelnímu území - osídlena již od raného středověku. Hlavním typem domu od středověku byl přízemní třídílný dům, který se v chudších a zalesněných oblastech budoval až do počátku 19. století. Tyto dřevěné domy bývaly patrové v oblasti Mělníku a Mladé Boleslavi. V jižní části kvůli nedostatku lesů převládaly zděné domy. Ze severozápadu sem zasahovaly i (často poschoďové) německé hrázděné konstrukce.

Východní Čechy[editovat | editovat zdroj]

Oblast východočeské lidové architektury se kryje s Královéhradeckém kraji, Pardubickým krajem a části kraje Vysočina. Celý region se dá rozdělit ještě na tři podoblasti s typickou domovní zástavbou:

Jižní Čechy[editovat | editovat zdroj]

Ve starších dobách v této oblasti převládaly srubové konstrukce domů, které byly obkládané dřevem, nebo omítané hlínou. S ubývajícími lesy se začaly domy více budovat z hlíny, případně z kamene, jehož zde byl dostatek. Tato oblast by se dala rozdělit přibližně na čtyři podoblasti.[2]

  • Blata: Typickou stavbou pro níže položené oblasti Jižních Čech je tzv. Blatský dům, jehož název je odvozen od nářečního slova bláto (rašelina), která se získávala při vysušování močálů ve snaze získat zemědělskou půdu.
  • Šumava: V hornatější Šumavě se poměrně dlouho udržel srubový typ domu, který byl krytý zpravidla šindelem a měl výraznou polovaleb.
  • Pošumaví: Relativní izolovanost a členitost území zformovaly specifické formy lidové architektury. Mísí se tu tradice stavění ze všech stavebních materiálů s využitím množství archaických prvků.
  • Horažďovicko: Převládá kamenné zdivo, zadní část domu bývá často dvoupodlažní.

Severní Morava a Slezsko[editovat | editovat zdroj]

Tento region je vymezen pohořím Jeseníky a Moravskoslezskými Beskydami na hranici se Slovenskem. Tvoří ho zejména území českého Slezska s centrální částí kolem Ostravy a povodí řeky Odry. Terén je převážně hornatý, s výjimkou okolí Ostravy, které bylo zasaženo průmyslem (těžba uhlí) a proto se zde tradiční architektura téměř nezachovala.[3] Region lze rozdělit na tři základní oblasti:

  • Jesenická oblast - hornatá, z hlediska kolonizace nejmladší, s přízemními, původně dřevěnými domy pokrytými šindelem a později zděnými stavbami krytými místní břidlicí. Jako ve většině horských oblastí, vyznačují se výraznou, strmou střechou.
  • Opavská oblast v okolí Opavy se vyznačuje rovněž přízemními domy, které jsou charakteristické podezdívku, přistavěným před vstupem do obydlí.
  • Tešínskosliezska oblast se vyznačuje dvěma typy obytných staveb: v okolí Ostravy je to přízemní, srubový dům s valbovou střechou a na úpatí Beskyd je střecha sedlová s podloubím.

Střední Morava[editovat | editovat zdroj]

Valašské chalupy z Nového Hrozenkova

Oblast Střední Moravy je geograficky vymezena Jeseníky, Brněnskou vrchovinou a severní částí Karpat. V současnosti se přibližně kryje s Zlínským a částečně s Olomouckým a Jihomoravským krajem. Dělí se na tři základní oblasti:

  • Valašská oblast je západní, hornatá část Střední Moravy na úpatí Karpat, kterou kolonizovali až v 16. století Valaši. Jelikož toto etnikum do značné míry kolonizovala i oblast severního Slovenska, má zdejší architektura několik společných prvků s lidovou architekturou na Slovensku. Jde zejména o výraznou, šindelem pokrytou střechu s větší i menší podloubím, která mohla být zakončena polovalbou nebo kabřincem, přičemž štítová část byla ozdobně deskovaná. Zástavba byla kvůli složitému terénu většinou rozvolněná.
  • Hanácká oblast zabírá nížinné oblasti v okolí středního toku řeky Morava. Lidová architektura se zde prolíná s architekturou západního Slovenska - domy jsou zděné z nepálené hlíny, kryté jsou slámou a omazávané hlínou. Orientované jsou okapem do ulice a často se vyskytuje žudro.
  • V Horácké oblasti na Českomoravské vrchovině převažuje dřevo s ozdobně deštění štítem, později se však uplatnily i zděné konstrukce, ale omezovaly se na přízemí domu. Domy měly podloubí, které často později nahradila výrazná římsa.

Jižní Morava[editovat | editovat zdroj]

Geograficky je lidová architektura Jižní Moravy ohraničena přibližně Českomoravskou vrchovinou, Brněnské vrchovinou a jižní částí Bílých Karpat. Dá se rozdělit na několik oblastí, nejvýrazněji jsou však dvě:

  • Slovácko na dolním toku Moravy, ve východní části na styku se Záhořím jde o typicky nížinnou zděnou architekturu se slaměnou střechou, stěny jsou omazané hlínou a byly často zdobeny ornamenty, včetně malovaného žudra. V západní části, která je více hornatá, se však převážně používaly dřevěné konstrukce omazávané hlínou.
  • Dyjsko-Svratecká oblast v západní části Jižní Moravy je částečně ovlivněna Slováckem a hanácké oblastí na střední Moravě, charakteristická je zděnými domy orientovanými okapem do ulice. Někdy se vyskytuje žudro a uplatňují se zde i dobové barokní vlivy (selské baroko).

Skanzeny lidové architektury v České republice[editovat | editovat zdroj]

Přehled skanzenů v České republice[4]

Skanzen Rok otevření Obec
Hanácký skanzen 1994 Příkazy
Muzeum lidových staveb v Kouřimi 1972 Kouřim
Muzeum lidové architektury Zubrnice 1972 Zubrnice
Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy 1973 Strážnice
Muzeum vesnických staveb středního Povltaví 2002 Vysoký Chlumec
Národopisné muzeum Slánska 1969 Třebíz
Polabské národopisné muzeum 1967 Přerov nad Labem
Západočeský skanzen ??? Chanovice
Soubor lidových staveb východní Hané 1977 Rymice
Skanzen lidových staveb Vysočina 1972 Vysočina, Hlinsko
Soukromé národopisné muzeum Doubrava ??? Lipová
Valašské muzeum v přírodě 1925 Rožnov pod Radhoštěm
Podorlický skanzen Krňovice 2002 Krňovice
Stará Ves - Centrum krušnohorského lidového umění ??? Chomutov

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje a literatura[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľudová_architektúra_v_Česku na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.rozhlas.cz/lidovestavby/vychodni_cechy
  2. http://www.lidova-architektura.cz/B-regiony/jizni-cechy/jihocesky-region-stavby-obytne.htm
  3. www.lidova-architektura.cz
  4. http://www.lidova-architektura.cz/C-ochrana/muzea-skanzeny/skanzeny-muzea-cr.htm