Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy v Jablonném v Podještědí

Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy
v Jablonném v Podještědí
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Liberecký kraj
Okres Liberec
Obec Jablonné v Podještědí
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát českolipský
Farnost Jablonné v Podještědí
Datum posvěcení 1729
Status basilica minor,
farní kostel
Užívání pravidelné
Architektonický popis
Architekti Jan Lukáš Hildebrandt
Stavební sloh Baroko
Typ stavby Bazilika
Výstavba 1690-1711
Specifikace
Délka 47,5 metrů
Šířka 28,5 metrů
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Adresa Jablonné v Podještědí
Kód památky 23458/5-2997 (PkMnMISSezObr) (součást památky Klášter Jablonné v Podještědí)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy je barokní kostel (bazilika minor) v areálu dominikánského klášteraJablonném v Podještědí. Od 28. dubna 2008 je chráněna jako národní kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení dominikánského kostela před rokem 1252 bylo spojeno s charitativní činností paní Zdislavy z Lemberka, v roce 1995i prohlášené za svatou, která byla v jeho katakombách také pohřbena. Budova nového dominikánského konventu byla postavena v letech 1690-1696 a hned následovala i výstavba nového kostela podle projektu vídeňského architekta Jana Lukáše Hildebrandta. Stavbu osobně vedl do roku 1706 stavitel Pietro Bianchi. V roce 1706 po smrti mecenáše Františka Antonína hraběte Berky z Dubé usilovala o dokončení stavby do roku 1713 jeho sestra a dědička Rozálie, provdaná Kinská. Nechala dokonce v Kremnici k tomuto datu razit pamětní medaile. Tento záměr na dokončení stavby se však nezdařil a ona sama v šílenství nakonec zemřela 1. ledna 1714.[2]

Již v roce 1706 se projevil nedostatek financí a stavba se začala protahovat a původní projekt nebyl realizován v celém rozsahu, pročež Hildebrandt odmítl na stavbu nadále dohlížet. V letech 1708-1711 ve stavbě pokračoval stavitel Domenico Perini,[3] který vybudoval horní patra včetně kupole, přičemž původní plán upravil po svém. Monumentální chrám byl nakonec vysvěcen až v roce 1729.[2] Roku 1788 požár zničil část zařízení.[4]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Svou dispozicí kostel navazuje na Guariniho stavbu kostela San LorenzoTuríně i na jeho vídeňskou variantu, kostel sv. Pavla realizovaný rovněž Hildebrandtem. Kostel v Jablonném je založen na průniku křivek a lze jej tedy považovat za významný raný doklad pronikání dynamických prvků do české barokní architektury a za předchůdce pozdějších staveb českého radikálního (dynamického) baroka.[3]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy s přilehlým klášterem

Jedná se o barokní centrální stavbu zevně obdélnou. Uvnitř stojí na půdoryse protáhlého kříže vykonstruovaného na systému elipsoidů pronikajících do střední části. Na ní je umístěna vznosná kupole se zelenou střechou, která je viditelná ze širokého okolí. Trojdílné průčelí je bohatě architektonicky vyvinuté. Je z tesaných kvádrů, se třemi portály, jednopatrové se dvěma bočními hranolovými věžemi, které jsou dvoupatrové, ve vrchních částech (stejně jako hlavní portál) nedokončené. Stěny věží dole jsou členěny nárožními pilastry. Ve druhém patře jsou kromě toho členěny polosloupy. Okna jsou obdélná, do polokruhu. Střední konkávní rizalit je členěný pilastry a nikami s polokruhovým oknem z roku 1713. Rizalit je zakončený balustrádou. Průčelí je bohatě pokryto sochami řádových dominikánských patronů od J. F. Bienerta z roku 1711. Nacházejí se zde na průčelí sochy sv. Zdislavy, sv. Vavřince, sv. Dominika a sv. Tomáše Akvinského. Na atice jsou pak sochy Madony a dále sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Vojtěcha a sv. Jana Křtitele. Boční stěny jsou hladké s mírnými středními rizality a vysokými okny do půlkruhu. V závěru se nachází apsida.[4]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Pohled do interiéru baziliky

Vnitřek sestává z osmibokého středu, do něhož na západě a východě pronikají příčně eliptické prostory kruchty a presbytáře, které jsou sklenuté křížovými klenbami. Na prostor presbytáře navazuje apsida, která je sklenutá konchou a prolomená dvěma okny. Na severu a jihu pronikají do středu dvě valeně sklenuté eliptické kaple. Mohutné pilíře mezi těmito čtyřmi prostorami jsou prolomeny obdélnými kaplemi s rovnými překlady, které jsou podepřeny dvěma volnými sloupy. Nad překlady jsou tribuny. Nároží pilířů jsou pokryta pilastry, které nesou kladí, na něž nasedají pendentivy kruhového tamburu kopule. Tambur je prolomen osmi okny. Na kupoli se nacházejí chiaroscurové malby blažené Zdislavy a Čtyř evangelistů z roku 1852 od K. Krattnera. Všechny prostory okolo střední části chrámu jsou spojeny křížově sklenutými chodbami. Barokní zvlněná kruchta spočívá na dvou sloupech. Běžně přístupný vstup do baziliky je bočním portálem pod severní věží.[4]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Levý boční oltář s relikviářem svaté Zdislavy uvnitř baziliky

V první levé kapli se nachází oltář Panny Marie. Je zde rokoková kartuše, z období kolem roku 1770, s nikou v níž je pozdně gotická socha Madony z období kolem roku 1510. Obraz sv. Terezie v levé kapli pochází z roku 1853. Z období výstavby chrámu je zde socha sv. Kateřiny Sienské a sv. Susy. V pseudobarokní zasklené skříni z roku 1908 se zde nacházejí ostatky sv. Zdislavy, jejíž hrob se nachází v kryptě pod oltářem. Otvor krypty je ohrazen barokní kovanou mříží z roku 1732. V kryptě se nachází 24 obrázků z legendy o sv. Zdislavě na mědi, které byly namalovány roku 1660 podle starších rytých předloh.

Ve střední levé kapli je pseudobarokní oltář Nejsvětějšího Srdce Páně. Je portálový, sloupový a pochází z roku 1911. Je doplněn barokními sochami sv. Petra a sv. Pavla pocházejícími z období výstavby baziliky a novějším obrazem Krista. Vedle klasicistní zpovědnice z konce 18. století se nachází rokoková křtitelnice z roku 1764 s cínovými andílky. Nad ní je stará kopie zbraslavské Madony18. století.

V menší levé kapli je oltář sv. Anny. Je zde rokoková kartuše se sochami z roku 1886 a v nástavci oltáře s obrazem sv. Vincence Ferrerského z roku 1764. Klasicistní kazatelna pochází z roku 1789 a je dílem J. Neumanna z Jablonného s poprsím sv. Petra. V přilehlé chodbě do sakristie se nachází obraz Umučení sv. Vavřince. Jedná se o barokní dílo z první poloviny 18. století, které bylo zřejmě původně hlavním oltářním obrazem.

Hlavní oltář je pseudobarokní baldachýnový z roku 1898 od V. Angsta s obrazem sv. Vavřince od K. Krattnera. Oltář byl doplněn obrazem sv. Zdislavy pocházející z 20. století. Chórové lavice jsou rokokové intarzované ze druhé poloviny 18. století. Nad vchody do sakristie a depozitáře je mramorová busta Františka Antonína Berky z Dubé. Jedná se o benátskou práci z období kolem roku 1700. V protilehlé straně je poprsí jeho sestry Rozálie provdané Kinské od J. F. Bienerta z roku 1711.

Na pravé straně od hlavního oltáře v malé kapli se nachází barokní oltář sv. Kříže z roku 1718. Je portálový, sloupový a mramorový. Je dílem M. Gugela a vybaven novějšími sochami, Pietou z roku 1881 a obrazem Madony v rokokovém rámu.

Ve střední kapli na pravé straně je barokní oltář zasvěcený tajemství svatého růžence z roku 1732. Je portálový, sloupový s bohatou plastickou stafáží Panny Marie a sv. Dominika, sv. Tomáše Akvinského a sv. Alberta Velikého a Boha Otce a andělů. Nástěnný obraz sv. Aloise je v klasicistním rámu z období po roce 1789.

Další dvě zpovědnice pocházejí z konce 18. století. V poslední malé kapli na pravé straně je barokní oltář sv. Josefa. Je kartušovitý s obrazem sv. Jana Nepomuckého z období výstavby kostela a novějšími sochami sv. Josefa a krále Davida vytvořené v období mezi lety 1885-1889. Křížová cesta je dílem Johanna Birnbauma (1793–1872)a pochází z roku 1854. Varhany jsou pseudorokokové z roku 1859.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí (Jablonné v Podještědí) [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-08-25]. Dostupné online.  
  2. a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha : Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Jablonné v Podještědí (okres Česká Lípa, 7c), s. 90.  
  3. a b KOTALÍK, Jiří. Architektura barokní. Praha : Správa Pražského hradu a DaDa, 2001. (Deset století architektury). ISBN 80-86161-38-2. S. 160.  
  4. a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha : Academia, 1977. 644 s. Kapitola Jablonné v Podještědí /Česká Lípa/, s. 561-563.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]