Loretánská kaple v Rumburku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku
Rumburská Loreta
Rumburská Loreta
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Rumburk
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost Rumburk
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Architekt Johann Lukas von Hildebrandt
Typ stavby loreta
Výstavba 1704–1709
Odkazy
Kód památky 19486/5-3864 (PkMISSezObr) (součást památky kapucínský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku, zvaná též Rumburská Loreta, byla postavena v letech 17041709 stavitelem Janem Lukasem Hildebrandtem a na rozdíl od svého originálu, který je z mramoru, je celá z pískovce. Základní kámen položil litoměřický biskup Jaroslav Franz Ignác. Na vnější výzdobě se podílel sochař Jan František Biener(t) ze Schirgiswalde. Uvnitř kaple najdeme sochu Černé Madony s dítětem, která byla roku 1694 zhotovena v Římě a posvěcena papežem Inocencem XII. Rumburská Loreta je přesnou kopií svého italského originálu a je nejen nejsevernější loretou v Čechách, ale i v Evropě. Postavit ji nechal zdejší kníže Anton Florian z Lichtenštejna.

Z pískovce jsou rovněž sochy deseti Sibyl a proroků, které jsou dílem barokního umělce Jana Františka Biener(t)a ze Schirgiswalde, který zhotovil také sochy na balustrádě před klášterem. Severní stranu zdobí sochy Sibyly libyjské a delfské, proroků Jeremiáše a Ezechiela. Reliéfy zobrazují Zvěstování Panně Marii, navštívení Panny Marie a sčítání lidu v Betlémě. Před stěnou je kamenný oltář, na kterém byla původně umístěna socha sv. Josefa.

Západní stranu zdobí sochy Sibyly perské, kumánské a eritrejské, proroků Davida a Malachiáše. Reliéry zobrazují klanění pastýřů a tří králů.

Jižní stranu zdobí sochy Sibyly sabinské a kumunské, proroků Mojžíše a Balaáma. Reliéfy zachycují smrt P. Marie a přenesení nazaretského domku ze Svaté Země do Dalmácie, a odtud do Loreta.

Uvnitř lorety se nachází socha Černé matky Boží Loretánské, pocházející z roku 1694, zhotovená v Římě a požehnaná papežem Inocencem XII.. Po svém požehnání byla vystavena osm dní v italském Loretu, kde ji mohli poutníci veřejně uctít, a poté byla osobně knížetem Antonínem Florianem Lichtenštejnem přenesena do Rumburku. Nejprve byla umístěna ve farním kostele, později v kostele klášterním, a konečně 15. září 1707 byla slavnostně přenesena do lorety. Stejně jako v italské Loretě jsou i zde umístěny makety velkých votivních svící. Na levé straně je výklenek s dvířky zdobenými dřevořezbou na motivy zvěstování P. Marie. Pod novodobým oltářem je umístěna hrobka.

V roce 1771 byla instalována v malé věži loretánské kaple zvonková hra. Když se časem poškodila, byla prodána do Saska. Rumburská Loreta patří do komplexu několika staveb. Kolem lorety byly v letech 17431749 postaveny ambity (jejichž součást jsou i Svaté schody) s křížovou cestou, které jsou zdobeny malbami motivovanými životem P. Marie. Dále do komplexu patří klášterní kostel sv. Vavřince a bývalý kapucínský klášter, kde je objekt městské knihovny.

Celý komplex kapucínského kláštera včetně lorety je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-24]. Identifikátor záznamu 130253 : klášter kapucínský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STEINOVÁ, Nataša. Rumburská Loreta (čili marnost nad marnost). Rumburk: Nadace Loreta, 2000. 
  • Harmut Ritschel: Der Barockbildhauer Franz Biener und seine Werke in Sachsen und Nordböhmen, in: Denkmalpflege in Sachsen 1894-1994, zweiter Teil, Halle an der Saale 1998, S. 469-504

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]