Trmice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trmice
Trmice
Znak obce TrmiceVlajka obce Trmice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0427 553697
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Ústí nad Labem (CZ0427)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Ústí nad Labem
Historická země Čechy
Katastrální výměra 6,66 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 339 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 148 m n. m.
PSČ 400 01 až 400 04
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Fügnerova 448/29
40004 Trmice
Starostka Mgr. Jana Oubrechtová
Oficiální web: www.mestotrmice.cz
Email: epodatelna@mutrmice.cz
Trmice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Trmice
Trmice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Trmice (německy Türmitz) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji a přímo sousedí s částmi Ústí nad Labem. Žije v něm přibližně 3 300[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První dočasné osídlení v oblasti Koštova a sousedních Stadic je staré přes 25 000 let, což dokládají nálezy z roku 1987. I další archeologické průzkumy byly bohaté na důkazy osídlení a množství kultur i v pozdějších dobách. Následně zde žili postupně kmeny Keltů, Germánů a podle hrobů z 10. století víme, že se zda nacházela slovanská zemědělská osada, která měla o sto let později i dřevěný kostelík.

První písemná zmínka pochází z roku 1264 a mluví o Janu z Trmic, který byl služebníkem Boreše z Oseka. Další zmínka pochází z královské listiny Václava II. a mluví o držiteli panství s okolím, kde se těžil cín, Zvěstu de Tyrmiczovi. Trmice byli královským lénem, které však bylo podřízeno královským manům z Oseka a později z Krupky. Celý středověk také byly rozdělené řekou Bílinou na dvě různé panství, Horní a Dolní Trmice. Roku 1589 propustil Rudolf II. Trmice z léna. Poprvé nakrátko Trmice spojil Vavřinec Majdrle z Mansperka, který koupil nejdříve horní tvrz zkonfiskovanou po Bitvě na Bílé hoře a následně dolní tvrz roku 1629. Další spojení provedl Jan Hartvík, hrabě z Nostic, který koupil obě tvrze od synů zmíněného Vavřince Majdrleho. Trmicím se od té doby zásluhou hraběte dařilo, mimo jiné sem bylo přemístěno trhové právo z Řehlovic. Roku 1664 byly Trmice povýšeny Leopoldem I. na město i přes nesouhlas sousedního Ústí nad Labem disponujícího mílovým právem. Význam města rostl, v roce 1775 se zde konaly již 4 trhy do roka a roku 1785 byl Trmicím přiznán regulovaný magistrát.

Již v 18. století se zde začíná těžit uhlí. Bitva u Chlumce se sice městu vyhnula, avšak v půlce 19. století přichází epidemie cholery. Přesto se město rozvíjí opět zásluhou Nosticů, budují se průmyslové podniky a v roce 1863 byl dokončen novogotický zámek. Od 19. století rostl počet obyvatel a vrcholu město dosáhlo roku 1930. Po připojení Sudet k Říši byli Trmice připojeny k Ústí nad Labem. V 60. letech se rozhodlo o tom, že Trmice budou v budoucnu čistě průmyslovou čtvrtí a tedy obyvatelstvo bude postupně přesídleno. S tím souviselo následné bourání například starého zámku nebo barokní radnice. V roce 1987 se začal budovat dálniční most vedoucí přímo nad městem. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod Ústí nad Labem-Trmice, do nějž spadala katastrální území Trmice, Koštov, Újezd a Tuchomyšl. Dne 1. ledna 1994 se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí.[2] Zaniklá obec Tuchomyšl, na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem. [3][4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Samotné Trmice se nacházejí na začátku údolí, ve kterém se nachází jejich část Koštov mezi vrchem Rovný na levé straně a Stadickými srázy na straně pravé. Celkově patří do geomorfologického celku České Středohoří. Městem a také tímto údolím prochází řeka Bílina, do kterého se při hlavní silnici vlévá Újezdský potok. Je také součástí mikroregionu Milada[5], jehož centrem je jezero Milada vytvořené zaplavením dolu Chabařovice západně od města.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Trmice v roce 1930, kdy zde žilo 7 593 obyvatel. Před odsunem po druhé světové válce zde žilo převážně německé obyvatelstvo, v roce 1890 se přihlásilo k české národnosti pouze 23 obyvatel, v roce 1930 jich už bylo 2 318. [3]Od 60. let také narůstá podíl obyvatel romského etnika, které podle Agentury pro sociální začleňování tvoří až třetinu veškerého obyvatelstva. [6]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Trmice[3][7][8]
1775 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 648 1972 2547 3311 4546 5856 7133 7593 5372 5352 4347 3449 1483 2299 2517
Domy 107 192 217 239 292 352 436 566 679 630 576 543 354 423 464

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • Teplárna Trmice ČEZ - založena na začátku 20. století jako uhelná elektrárna. Od konce 50. let do půlky 70. let byla přebudovávána na teplárnu pro Ústí nad Labem. [9]
  • Lihovar - v provozu od roku 2007, v minulosti trápil město intenzivním zápachem. [10]Po insolvenci v roce 2010 změnil majitele na Liberta Energy, který se zaručil o odstranění zápachu po znovuzprovoznění. [11]
  • Výroba nářadí Black & Decker Czech
  • Výroba pístů a motorů KS Kolbenschmidt Czech Republic

Zaniklé[editovat | editovat zdroj]

  • Prefa Trmice - založena v roce 1949 z důvodu nedostatku stavebního materiálu v Ústí[4], zbourána v roce 1992. [12]
  • Důl 5. května

Služby[editovat | editovat zdroj]

  • Nákupní park Trmice
  • Hypermarket Globus Trmice

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská školka v ulici Lovecká
  • Základní škola v ulici Tyršova
  • Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace na Václavském náměstí a v ulici Fügnerova[13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Evangelický kostel Pána Ježíše[editovat | editovat zdroj]

  • Neogotický evangelický kostel z počátku dvacátého století stojí v obci při průjezdní silnici. Na západní věži je umístěn zvon z roku 1907 od Karla Schwabeho z Bělé pod Bezdězem. Zvon má nezvyklý způsob zavěšení, pořízený touž dílnou – je upoután na spodním stojanu. [14]

Kostel Narození Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

  • Původně barokní kostel z 18. století s neogotickou přestavbou v 19. století stojí na náměstí. V západní věži kostela se nachází nedatovaný zvon s německým nápisem. Součástí areálu jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa.[15]

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Panny Marie v Koštově. Kaple z roku 1820 stojí v obci pod dálničním přivaděčem. Na průčelním nástavci litinový zvon z roku 1916 s datací na krku.
  • Pomník sovětských zajatců na Ovčím vrchu
  • Hospoda U modré hvězdy
  • Fara
  • Modernistická vila Stamm[17]
  • Přemostění tratí Českých drah dokončené roku 2006 dosahující délky téměř 1 100 metrů.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 
  3. a b c Trmice [online]. Města, obce, osady a lidé Severního Polabí [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  4. a b Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. Dostupné online. ISBN 80-239-3245-4. S. 319-320. 
  5. Členské obce mikroregionu [online]. Trmice: Mikroregion Milada [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  6. O lokalitě Trmice [online]. Agentura pro sociální začleňování [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319. 
  9. Teplárna Trmice [online]. ČEZ [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  10. POPOVÁ, Martina. Byli jsme na místě: Lihovar: Zápach, hluk a potíže .... Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2010-04-17 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  11. ŠUJAN, Kristián. Trmický lihovar dostal od radnice zelenou. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2016-03-22 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  12. ROČEK, František. První po převratu padla Prefa. Národní bance pak ustoupily tři domy. Ústecký Deník [online]. Vltava Labe Media, 2012-01-16 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  13. Instituce ve městě [online]. Město Trmice [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  14. Evangelický kostel Pána Ježíše [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  15. Kostel Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  16. Zámek Trmice [online]. Ústí-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  17. Vila Stamm [online]. Usti-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]