Ruprechtice (Liberec)
| Ruprechtice | |
|---|---|
 Reprezentační dům | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Liberec |
| Okres | Liberec |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°47′24″ s. š., 15°4′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 8 429 (2021)[1] |
| Katastrální území | Ruprechtice (6,24 km²) |
| PSČ | 460 01 460 14 |
| Počet domů | 1 049 (2011)[2] |
 | |
  Ruprechtice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 408727 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ruprechtice (německy Ruppersdorf) jsou jednou z částí Liberce. Pod číslem XIV je co do počtu obyvatel třetí největší mezi příměstskými čtvrtěmi.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ruprechtice jsou jednou z nejstarších obcí na Liberecku, pravděpodobně vznikly nedlouho po samotném Liberci a Rochlici. Poprvé jsou zmíněny v listině o machnínské hraniční při z roku 1545,[zdroj?] kde je zmiňován pod českým jménem Ruprštorf. Pět let poté je v německých listinách uvedena jako Rupperstorff a v urbáři z roku 1560 také jako Rupprechsdorff. Jméno se patrně odvozuje od dávného zakladatele vsi – jakéhosi Ruprechta.
Obec ležela na staré cestě vedoucí z Liberce směrem na Frýdlant, která vedla zhruba po trase dnešní Ruprechtické ulice na náměstí Míru, pak klesala po dnešní radčické silnicí k Černé Nise do Radčic. Tehdejší ves byla rozdělena na čtrnáct lánů, v 21 usedlostech žilo roku 1560 na 14 sedláků, 7 zahradníků a 17 domkařů. Nad údolím Černé Nisy v té době stával hrádek Jezdec a pod ním Horský mlýn. Roku 1691 bylo v obci již 26 usedlostí se 14 sedláky, 12 zahradníky a 17 domkaři. Obchodní cesta byla za Kristiána Platze z Ehrentalu přeložena mimo Ruprechtice zhruba do oblasti dnešního Kolosea v Pavlovicích.
I když byla pro obec poloha při obchodní stezce výhodná v čase míru, v době války přinášela obci drancování a odvody. Proto také drželi místní obyvatelé hlídky na místě zvaném tehdy Wachtberg nebo také Wachstein (dnes jde o bezejmennou kótu 427, místními nazývanou „Skalka“[3]). Obcí procházela 21. dubna 1757 pruská vojska za sedmileté války, ta se pak střetla s rakouskou armádou během bitvy u Liberce. K dalšímu plenění došlo za napoleonských válek 20. srpna 1813. Po válkách došlo v Ruprechticích k nebývalému rozvoji – kolem dnešní ulice U Obrázku vzniklo 31 nových domů a v okolí Michelského vrchu dalších 9 staveb. Obec měla převážně průmyslový charakter, nejznámějším odvětvím byla těžba kvalitní liberecké žuly na svazích Žulového vrchu.
Kromě toho vzniklo podél Černé Nisy několik továren, které z obce učinily jeden z největších průmyslových areálů Čech. Postaveno zde bylo 13 vodou napájených textilních továren, první z nich založil v roce 1807 Franz Ulrich z Liberce, jehož továrna vznikla na místě někdejšího Horského mlýna, od roku 1890 zde působila firma A. Gübitz & synové, továrna na výrobu módních látek a mechanicky pleteného zboží (A. Gübitz & Söhne, Modetücher- und Wirkwarenfabrik Ruppersdorf), která měla svou pobočku též ve Slavonicích na Moravě a od roku 1922 ve Vídni.[4] Sláva této průmyslové zóny trvala přibližně padesát let a zcela skončila se vznikem Československa a ztrátou trhů na Balkáně. Po posunutí hranic katastru roku 1980 se tyto továrny již nenacházejí na území Ruprechtic, ale Kateřinek. V Ruprechticích zůstala jen bývalá Scholzefabrik, stará valcha a výrobna sodovek a sirupů Franze Ressela.
Ve dvacátém století rozvoj obce pokračoval, roku 1900 začala výstavba 40 domů na Michelském vrchu, v letech 1927–28 bylo stavěno dalších 25 obytných staveb, dalších 40 bylo postaveno kolem hřbitova a roku 1932 řada vil kolem Markovy ulice. Rok poté postavilo české stavební družstvo Lípa dům čp. 517 pro 65 rodin. Dalších asi padesát vil vzniklo za zoologickou zahradou. Obyvatelé a návštěvníci měli za první republiky k dispozici 17 hostinců a jeden hotel. Dne 17. listopadu 1911 byla obec povýšena na městys, čímž stoupl počet jeho zastupitelů na třicet, v jejichž čele stál starosta.
Roku 1912 byla na jižním okraji obce postavena dělostřelecká kasárna, ke konci první světové války bylo u místního hřbitova zřízeno vojenské pohřebiště – dnes památník obětí války. Na podzim roku 1938 zbudovala československá armáda na Wachsteinu obranné stanoviště, po němž jsou dodnes patrné stopy mezi Pianovkou a Hrabalovou ulicí. Ruprechtice mělo tehdy bránit 150 vojáků, místo toho uvítali ruprechtičtí obyvatelé 3. října 1938 52. pěší pluk Wehrmachtu. Dne 1. května 1939 byly Ruprechtice připojeny natrvalo k Liberci.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Behr (1854 Horní Litvínov – 1931 Ruprechtice), tkalcovský dělník, sociálnědemokratický politik a novinář, propagátor socialistických a komunistických myšlenek
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.ruprechtice.cz [online]. [cit. 2015-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-28.
- ↑ KERL Karl: Reichenberg. Berlin: Deutscher Kommunal-Verlag Ges., 1929, s. 188.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liberec XIV-Ruprechtice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ruprechtice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Liberec XIV-Ruprechtice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
