Přeskočit na obsah

Ruprechtice (Liberec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ruprechtice
Reprezentační dům
Reprezentační dům
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecLiberec
OkresLiberec
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel8 429 (2021)[1]
Katastrální územíRuprechtice (6,24 km²)
PSČ460 01
460 14
Počet domů1 121 (2021)[2]
Ruprechtice na mapě
Ruprechtice
Ruprechtice
Další údaje
Kód části obce408727
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruprechtice (německy Ruppersdorf) jsou jednou z částí statutárního města Liberce v okrese Liberec v Libereckém kraji. Pod číslem XIV je co do počtu obyvatel třetí největší mezi příměstskými čtvrtěmi.

Ruprechtice jsou jednou z nejstarších obcí na Liberecku, pravděpodobně vznikly nedlouho po samotném Liberci a Rochlicích. Poprvé jsou zmíněny v listině o machnínské hraniční při z roku 1545,[chybí zdroj] kde je zmiňován pod českým jménem Ruprštorf. Pět let poté je v německých listinách uvedena jako Rupperstorff a v urbáři z roku 1560 také jako Rupprechsdorff. Jméno se patrně odvozuje od dávného zakladatele vsi – jakéhosi Ruprechta.

Obec ležela na staré cestě vedoucí z Liberce směrem na Frýdlant, která vedla zhruba po trase dnešní Ruprechtické ulice na náměstí Míru, pak klesala po dnešní radčické silnici k Černé Nise do Radčic. Tehdejší ves byla rozdělena na čtrnáct lánů, v 21 usedlostech žilo roku 1560 na 14 sedláků, 7 zahradníků a 17 domkařů. Nad údolím Černé Nisy v té době stával hrádek Jezdec a pod ním Horský mlýn. Roku 1691 bylo v obci již 26 usedlostí se 14 sedláky, 12 zahradníky a 17 domkaři. Obchodní cesta byla za Kristiána Platze z Ehrentalu přeložena mimo Ruprechtice zhruba do oblasti dnešního Kolosea v Pavlovicích.

I když byla pro obec poloha při obchodní stezce výhodná v čase míru, v době války přinášela obci drancování a odvody. Proto také drželi místní obyvatelé hlídky na místě zvaném tehdy Wachtberg nebo také Wachstein (dnes jde o bezejmennou kótu 427, místními nazývanou „Skalka“[3]). Obcí procházela 21. dubna 1757 pruská vojska za sedmileté války, ta se pak střetla s rakouskou armádou během bitvy u Liberce. K dalšímu plenění došlo za napoleonských válek 20. srpna 1813. Po válkách došlo v Ruprechticích k nebývalému rozvoji – kolem dnešní ulice U Obrázku vzniklo 31 nových domů a v okolí Michelského vrchu dalších 9 staveb. Obec měla převážně průmyslový charakter, nejznámějším odvětvím byla těžba kvalitní liberecké žuly na svazích Žulového vrchu.

Kromě toho vzniklo podél Černé Nisy několik továren, které z obce učinily jeden z největších průmyslových areálů Čech. Postaveno zde bylo 13 vodou napájených textilních továren, první z nich založil v roce 1807 Franz Ulrich z Liberce, jehož továrna vznikla na místě někdejšího Horského mlýna, od roku 1890 zde působila firma A. Gübitz & synové, továrna na výrobu módních látek a mechanicky pleteného zboží (A. Gübitz & Söhne, Modetücher- und Wirkwarenfabrik Ruppersdorf), která měla svou pobočku též ve Slavonicích na Moravě a od roku 1922 ve Vídni.[4] Sláva této průmyslové zóny trvala přibližně padesát let a zcela skončila se vznikem Československa a ztrátou trhů na Balkáně. Po posunutí hranic katastru roku 1980 se tyto továrny již nenacházejí na území Ruprechtic, ale Kateřinek. V Ruprechticích zůstala jen bývalá Scholzefabrik, stará valcha a výrobna sodovek a sirupů Franze Ressela.

Ve dvacátém století rozvoj obce pokračoval, roku 1900 začala výstavba 40 domů na Michelském vrchu, v letech 1927–28 bylo stavěno dalších 25 obytných staveb, dalších 40 bylo postaveno kolem hřbitova a roku 1932 řada vil kolem Markovy ulice. Rok poté postavilo české stavební družstvo Lípa dům čp. 517 pro 65 rodin. Dalších asi padesát vil vzniklo za zoologickou zahradou. Obyvatelé a návštěvníci měli za první republiky k dispozici 17 hostinců a jeden hotel. Dne 17. listopadu 1911 byla obec povýšena na městys, čímž stoupl počet jeho zastupitelů na třicet, v jejichž čele stál starosta.

Roku 1912 byla na jižním okraji obce postavena dělostřelecká kasárna, ke konci první světové války bylo u místního hřbitova zřízeno vojenské pohřebiště – dnes památník obětí války. Na podzim roku 1938 zbudovala československá armáda na Wachsteinu obranné stanoviště, po němž jsou dodnes patrné stopy mezi Pianovkou a Hrabalovou ulicí. Ruprechtice mělo tehdy bránit 150 vojáků, místo toho uvítali ruprechtičtí obyvatelé 3. října 1938 52. pěší pluk Wehrmachtu. Dne 1. května 1939 byly Ruprechtice připojeny natrvalo k Liberci. V letech 1850–1880 k obci patřil Rudolfov.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 241 2 360 2 411 2 675 3 227 3 686 4 511 3 338 3 770 6 477 9 605 8 628 8 216 8 332 8 429
Počet domů 179 200 215 248 299 357 475 274 274 560 662 788 898 1 049 1 121

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Antonín Behr (1854 Horní Litvínov – 1931 Ruprechtice), tkalcovský dělník, sociálnědemokratický politik a novinář, propagátor socialistických a komunistických myšlenek
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Archivovaná kopie. www.ruprechtice.cz [online]. [cit. 2015-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-28.
  4. KERL Karl: Reichenberg. Berlin: Deutscher Kommunal-Verlag Ges., 1929, s. 188.
  5. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 288–289.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]