Přeskočit na obsah

Růžodol I

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Růžodol I
Růžodolská ulice, tvořící centrum této městské části
Růžodolská ulice, tvořící centrum této městské části
Lokalita
Charakterčást města
ObecLiberec
OkresLiberec
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 281 (2021)[1]
Katastrální územíRůžodol I (3,36 km²)
PSČ460 01
460 10
Počet domů419 (2021)[2]
Růžodol I na mapě
Růžodol I
Růžodol I
Další údaje
Kód části obce408697
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růžodol I (německy Rosenthal) je část statutárního města Liberec v okrese Liberec v Libereckém kraji. Nachází se na západě Liberce. Liberec XI-Růžodol I leží v katastrálním území Růžodol I o rozloze 3,36 km².[3]

V západní části Růžodolu I se nachází letiště Liberec.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1542.[4]

Po zrušení patrimoniální správy se vesnice stala obcí. Za německé okupace byl Růžodol I přičleněn 1. května 1939 k Velkému Liberci. V letech 1850–1880 k obci patřil Františkov.[5]

Do poloviny dvacátého století v obci tradičně převládalo německé obyvatelstvo. Po druhé světové válce byli původní obyvatelé vysídleni.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 598 876 1 111 2 238 3 323 3 620 4 148 3 570 3 297 3 575 3 028 2 408 2 307 2 345 2 281
Počet domů 59 70 89 149 218 274 366 424 424 413 382 372 385 400 419

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Vila továrníka Josefa Brosche se zahradou a ovocným sadem stála v Nové ulici č. 167, mezi Ostašovem a Františkovem; roku 1945 z ní byl německý majitel vysídlen; roku 1951 StB vilu uzpůsobila k internaci zatčených biskupů Josefa Hloucha a Josefa Berana. Okna byla zamřížována, zakázáno je otevírat, do místností byly instalovány štěnice, vycházky do zahrady byly jen hodinové, provoz obstarávaly internované sestry dominikánky. Úkol nafilmovat milostný vztah biskupa a řeholnice, se nepodařilo uskutečnit, 17. dubna 1953 byli biskupové odvezeni do Myštěvsi.[8]. Vila byla před rokem 1989 zbořena.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1310-3. S. 440.
  5. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 288.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. KOLOUCH František, Internace. Věznění a izolace českých biskupů římskokatolické církve v době komunistické totality. Academia Praha 2021, s. 92–98

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]