Žulový vrch
| Žulový vrch | |
_-_pohled_na_%C5%BDulov%C3%BD_vrch_(743_m)_z_k%C5%99i%C5%BEovatky_ulic_U_Koupali%C5%A1t%C4%9B_a_P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD.jpg) Žulový vrch z Ruprechtic | |
|
| |
| Vrchol | 743 m n. m. |
|---|---|
| Prominence | 85 m ↓ sedlo Česká chalupa |
| Izolace | 1,3 m → Malinový vrch |
| Poloha | |
| Stát |
 Česko |
| Pohoří | Jizerské hory / Jizerská hornatina / Bedřichovská vrchovina / Rudolfovská vrchovina[1] |
| Souřadnice | 50°47′21″ s. š., 15°6′23″ v. d. |
  Žulový vrch | |
| Hornina | liberecká žula |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žulový vrch (německy Hoher Berg) je kopec v jihozápadním cípu Jizerských hor, vysoký 743 m n. m. Tyčí se severovýchodně nad Libercem, mezi městskými částmi Ruprechtice, Starý Harcov a Rudolfov. Na vrcholu stojí od roku 2008 stožár stanice automatizovaného systému monitorování kmitočtového spektra ČTÚ.[2] Na severozápadním svahu se nad Kateřinským údolím tyčí zbytky skalního hrádku Jezdec.
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Výšina se nachází 2 kilometry severovýchodně od liberecké ZOO. Nejjednodušší přístup vede z Lidových sadů (konečná zastávka tramvajové trati) po červeně značené turistické stezce, přes rozcestí Strážní buk, kolem Ježíškových kamenů, směrem na rozcestí Rudolfov - Česká chalupa. Na kraji Rudolfova odbočuje doleva neznačená silnice, vedoucí až na vrchol. Tato cesta měří necelé 4 km. Je možné využít i zkratku a z červeně značené cesty odbočit už za Ježíškovými kameny směrem ke Svojsíkově mohyle. Z této cesty odbočuje po 250 metrech neznačená stezka až na vrchol. Tato zkrácená trasa měří jen 3 km. Převýšení z Lidových sadů činí 330 metrů.
Těžba žuly[editovat | editovat zdroj]
Na svazích Žulového vrchu se od začátku 20. století těží kvalitní liberecká žula. Dříve bylo dobývání suroviny realizováno ve více menších lomech, dnes je těžba soustředěna pouze do kamenolomu Ruprechtice[3] na západním svahu.
Hornina je hrubozrnná až velkozrnná. Nachází se s řídce se vyskytujícím, ale pravidelným rozpukáním, takže ji lze získávat i v objemných blocích.[4] Využívá se proto jako sochařský nebo dekorativní materiál. Byla použita například na obklady ve stanicích pražského metra, na kašnu v Mariánských Lázních, na dlažbu u pražského Národního divadla, na podezdívku již zbořeného Stalinova pomníku nebo na pomník Jana Žižky z Trocnova od Josefa Malejovského, který stojí od roku 1960 u Trocnova poblíž Borovan.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mapa geomorfologického členění na Nature.cz
- ↑ Žulový vrch na smidlib.cz. www.smidlib.cz [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-04.
- ↑ Lom Ruprechtice na Ligranit.cz
- ↑ Liberecká žula [online]. Praha: Česká geologická služba, 2009 [cit. 2015-07-19]. Kapitola Hornina. Dostupné online.
- ↑ Liberecká žula [online]. Praha: Česká geologická služba, 2009 [cit. 2015-07-19]. Kapitola Způsob užití. Dostupné online.