Žulový vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žulový vrch
Žulový vrch z Ruprechtic
Žulový vrch z Ruprechtic

Vrchol 743 m n. m.
Prominence 85 m ↓ sedlo Česká chalupa
Izolace 1,3 m → Malinový vrch
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří Jizerské hory / Jizerská hornatina / Bedřichovská vrchovina / Rudolfovská vrchovina[1]
Souřadnice
Žulový vrch
Žulový vrch
Hornina liberecká žula
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žulový vrch (německy Hoher Berg) je kopec v jihozápadním cípu Jizerských hor, vysoký 743 m n. m. Tyčí se severovýchodně nad Libercem, mezi městskými částmi Ruprechtice, Starý Harcov a Rudolfov. Na vrcholu stojí od roku 2008 stožár stanice automatizovaného systému monitorování kmitočtového spektra ČTÚ.[2] Na severozápadním svahu se nad Kateřinským údolím tyčí zbytky skalního hrádku Jezdec.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Výšina se nachází 2 kilometry severovýchodně od liberecké ZOO. Nejjednodušší přístup vede z Lidových sadů (konečná zastávka tramvajové trati) po červeně značené turistické stezce, přes rozcestí Strážní buk, kolem Ježíškových kamenů, směrem na rozcestí Rudolfov - Česká chalupa. Na kraji Rudolfova odbočuje doleva neznačená silnice, vedoucí až na vrchol. Tato cesta měří necelé 4 km. Je možné využít i zkratku a z červeně značené cesty odbočit už za Ježíškovými kameny směrem ke Svojsíkově mohyle. Z této cesty odbočuje po 250 metrech neznačená stezka až na vrchol. Tato zkrácená trasa měří jen 3 km. Převýšení z Lidových sadů činí 330 metrů.

Těžba žuly[editovat | editovat zdroj]

Na svazích Žulového vrchu se od začátku 20. století těží kvalitní liberecká žula. Dříve bylo dobývání suroviny realizováno ve více menších lomech, dnes je těžba soustředěna pouze do kamenolomu Ruprechtice[3] na západním svahu.

Hornina je hrubozrnná až velkozrnná. Nachází se s řídce se vyskytujícím, ale pravidelným rozpukáním, takže ji lze získávat i v objemných blocích.[4] Využívá se proto jako sochařský nebo dekorativní materiál. Byla použita například na obklady ve stanicích pražského metra, na kašnu v Mariánských Lázních, na dlažbu u pražského Národního divadla, na podezdívku již zbořeného Stalinova pomníku nebo na pomník Jana Žižky z Trocnova od Josefa Malejovského, který stojí od roku 1960 u Trocnova poblíž Borovan.[5]

Socha ŽižkyTrocnova

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mapa geomorfologického členění na Nature.cz
  2. Žulový vrch na smidlib.cz. www.smidlib.cz [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-04. 
  3. Lom Ruprechtice na Ligranit.cz
  4. Liberecká žula [online]. Praha: Česká geologická služba, 2009 [cit. 2015-07-19]. Kapitola Hornina. Dostupné online. 
  5. Liberecká žula [online]. Praha: Česká geologická služba, 2009 [cit. 2015-07-19]. Kapitola Způsob užití. Dostupné online.