Přeskočit na obsah

Josef Malejovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Josef Malejovský
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1976 – 1981
Ve funkci:
1981 – 1986
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození19. dubna 1914
Holice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. prosince 2003 (ve věku 89 let)
Trutnov
ČeskoČesko Česko
ObčanstvíČeskoslovensko
Profesepolitik, sochař, učitel, umělecký pedagog a pedagog
Oceněnínárodní umělec (1974)
Státní cena Klementa Gottwalda sckg (1959, 1976, 1980)
CommonsJosef Malejovský
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Malejovský (19. dubna 1914 Holice – 20. prosince 2003 Trutnov) byl český a československý akademický sochař, řezbář a pedagog. Politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Po studiu na pražské Státní ústřední škole bytového průmyslu se dostal do ateliéru profesora Karla Dvořáka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Za války pracoval jako retušér v keramickém závodě, nebo jako pomocný dělník. Zároveň ve volném čase tvoří díla ovlivněná okupací.[1]

V dobách socialistického Československa mu jeho angažovaná tvorba v duchu socialistického realismu zajistila řadu zakázek na díla ve veřejném prostoru:[2]

Hlavy jeho soch se podobaly košťálové zelenině, proto měl přezdívku Kedlubnář.[4]

Politické funkce a prospěch

[editovat | editovat zdroj]

Vykonával funkci předsedy Svazu československých výtvarných umělců.[5]

Ve volbách roku 1976 byl zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod č. 9 – Praha 6-severovýchod, hlavní město Praha). Mandát obhájil ve volbách roku 1981 (obvod Praha 6-severovýchod). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1986.[6][7][8]

Angažovanost mu na začátku roku 1989 dopomohla výhodně získat dům po malíři Stanislavu Vajceovi a jeho ženě Evě, kteří z Československa emigrovali.[9]

Komunistická vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Byl několikrát oceněn státní cenou Klementa Gottwalda (1959, 1976, 1980), v roce 1974 obdržel titul Národní umělec.[10]

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.holice.eu [online]. [cit. 2011-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-19.
  2. ↑ MALEJOVSKÝ, ,Josef; KOTALÍK, ,Jiří. Josef Malejovský: katalog výstavy, Praha březen-květen 1986. Praha: Národní galerie, 1986. 80 s. S. 17.
  3. 1 2 TESÁRKOVÁ, Radka. Děti se symbolicky „vrátily" do Lidic. HN. Hospodářské noviny. 2000-06-12, roč. 44, čís. 113, s. 6. Dostupné online.
  4. ↑ NEJEDLÝ, Jan; ŠOFAR, Jakub. Po práci legraci. [s.l.]: BizBooks, Albatros Media a.s. 202 s. Dostupné online. ISBN 978-80-265-0564-8. Google-Books-ID: uQy7DQAAQBAJ.
  5. ↑ TYLOVÁ, Oldřiška. Pozvání. Československý voják. 1983-02-22, roč. 32, čís. 4, s. 33. Dostupné online.
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-28]. Dostupné online.
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-28]. Dostupné online.
  8. ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 90/1976 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-28]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.cibulka.com [online]. [cit. 2011-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-17.
  10. ↑ http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=ceny&IDosoby=131

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]