Kostel svaté Anny (Malměřice)
| Kostel svaté Anny v Malměřicích | |
|---|---|
 Kostel sv. Anny v Malměřicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Blatno |
| Lokalita | Malměřice |
| Souřadnice | 50°7′0,17″ s. š., 13°23′4,93″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatá Anna |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1710–1715 |
| Další informace | |
| Kód památky | 42305/5-1059 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poutní[1] kostel svaté Anny v Malměřicích je barokní sakrální stavbou z roku 1710.[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Malměřice patřily ještě k farnosti Žihle, když zde byl roku 1710 vybudován filiální kostel, který byl upraven a rozšířen roku 1713. Vysvěcen byl až v roce 1715.[1] Ke kostelu přibyly v roce 1731 boční přístavky.[4] V roce 1784 zde byla zřízena lokálie. K povýšení na samostatnou farnosti Malměřice došlo v roce 1853, čímž se stal kostel farním.[1]
Kostel se stal poutním místem litoměřické diecéze díky milostnému obrazu „černé Matky Boží“. K obrazu putovaly četné poutě a ve zmenšené míře se tato úcta udržela až do začátku 20. století.[5][6]
V roce 1993 při vzniku plzeňské diecéze byla farnost Malměřice zařazena do této nově vzniklé diecéze.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem. Po stranách je sakristie a Boží hrob. V západním průčelí se nachází předsíňka. Fasády lodi jsou členěny pilastry, zatímco fasády presbytáře lizénovými rámci. Západní nároží jsou zkosena. V průčelí kostela je trojúhelníkový štít. Kolem obdélných, půlkruhově zakončených oken se nachází jednoduché rámování.
Uvnitř má kostel plochý strop. Loď je v koutech zkosena. Kruchta je zděná konvexně-konkávní. Stěny jsou členěny lizénami pouze v presbytáři.[4]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář pochází z první poloviny 18. století. Je bohatě řezaný, rámový, zdobený akantem se stuhou a je sochařským dílem. Boční tabulový oltář je zasvěcen Panně Marii. Kazatelna je v barokním stylu. Ve výklencích v lodi se nacházejí sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, které pocházejí z první poloviny 18. století.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 251
- ↑ Historie obce Malměřice. www.blatno-lounsko.cz [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-13.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-05-22]. Identifikátor záznamu 154465 : Kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Malměřice, s. 345.
- ↑ ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
- ↑ HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Anny na Wikimedia Commons - Historie obce Blatno Archivováno 13. 11. 2014 na Wayback Machine.
