Kostel Navštívení Panny Marie (Křešice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Navštívení Panny Marie
v Křešicích
Kostel Navštívení P. Marie v Křešicích
Kostel Navštívení P. Marie v Křešicích
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Litoměřice
Obec Křešice
Souřadnice
Kostel Navštívení Panny Marie v Křešicích
Kostel Navštívení Panny Marie
v Křešicích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát litoměřický
Farnost Křešice u Litoměřic
Status filiální kostel
Užívání příležitostné
Architektonický popis
Architekt Ottavio Broggio
Stavební sloh baroko
Výstavba 17081712, 17291732
Odkazy
Kód památky 29568/5-2105 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní[1] kostel Navštívení Panny Marie v Křešicích u „zázračného“ pramene je barokní sakrální stavbou z let 17081712 a 17291732[2] Nachází se na pěší cestě z Encovanské ulice nebo je přístupný od Nádražní ulice Černou cestou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Duchovní podklad[editovat | editovat zdroj]

Mariánské poutní místo je úzce spojeno jak s dějinami Litoměřic, tak především s řadou litoměřických biskupů, počínaje druhým biskupem Jaroslavem Ignácem Šternberkem. Litoměřičtí biskupové měli k blízkým Křešicím, které patřily do roku 1850 přímo k jejich panství, zvláště úzký a vřelý vztah.[3][4]

Biskup Šternberk byl před svým povoláním na litoměřický biskupský stolec kanovníkem v Pasově. Již tam se stal zvláštním ctitelem Panny Marie pasovské, jejíž úctu pak šířil i v Čechách, když se stal roku 1676 litoměřickým biskupem. Na jeho popud byly v diecézi zhotovovány kopie tohoto milostného obrazu z nejrůznějšího materiálu – obrazy na plátně, dřevě, kovu, hliněné reliéfy apod.

Kopie Pasovské madony[editovat | editovat zdroj]

Milostný obraz Panny Marie Křešické (tzv. křešické paladium), kopie pasovské Madony

V roce 1679 koupil za 50 grošů litoměřický řeznický učeň Jan Jiří Köcher od jednoho obyvatele na předměstí jednu takovou kopii, zhotovenou a vypálenou v hlíně. Zbožný učeň dal obraz kolorovat litoměřickému malíři Janu Světeckému († 1701). Pak jej umístil ve své chudé světničce v Rybářích (litoměřická čtvrť) nedaleko biskupské rezidence a pravidelně se před ním zbožně modlíval. Když se stal Köcher později řeznickým mistrem, přesídlil do Křešic a obraz si vzal s sebou. Roku 1697 těžce onemocněl, ale po vroucích modlitbách před tímto obrazem byl uzdraven. Z vděčnosti se rozhodl vystavit svůj obraz veřejně, aby mohl prokazovat dobrodiní i jiným lidem. Pověsil ho na olši u cesty blízko studánky 20. července 1697.

Brzy začali místní zbožní obyvatelé konat mariánské modlitby před tímto obrazem. Když pak došlo v řadě případů k vyslyšení proseb, začala se úcta k obrazu šířit a přicházeli sem již i první poutníci, kteří považovali i vodu ze studánky za léčivou a zázračnou.[3][4]

Kaple[editovat | editovat zdroj]

Biskup Šternberk vyslal proto 24. dubna 1704 do Křešic zvláštní církevní komisi, která pak potvrdila osmnáct zázračných uzdravení z Křešic, Zahořan, Třeboutic a Polep. Studánka s léčivou vodou byla vyzděna již roku 1703. Roku 1708 dal biskup Šternberk postavit zvláštní kapli, která byla roku 1712 vysvěcena. Kaple byla postavena nad olší, takže strom i obraz byly pak uvnitř kaple a před ním byl postaven oltář (1710).[3][4]

Kapli vystavěl litoměřický architekt Octavio Broggio. Čtvrtý litoměřický biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic (17221733) měl křešický obraz v takové úctě, že týdně sloužil v poutní kapli mši svatou. V letech 17291732 dal týž biskup kapli rozšířit a vznikl tak nynější kostel jehož stavitelem byl opět Octavio Broggio. Kostel byl pak na svou dobu co nejdůstojněji vybaven a vyzdoben. Počet poutníků stále stoupal. Již v roce 1735 vyšla o Křešicích první publikace pod názvem Cysterna in Betlehem, vytištěná v Hradci Králové.[1]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní stavbou s barokní dynamickou dispozicí. Průčelí má na východní straně. Má segmentové výdutě v bocích lodi a odsazený delší presbytář, který je připojený na západní straně k původní kapli. Oltář je orientován k severozápadu. Při jižním boku presbytáře se nachází obdélná sakristie. Průčelí kostela má tři osy a je dvoudílné. Členěné je trojbokými pilastrovými svazky. Má proláklé boky a v zaskleném výklenku pod římsou je kamenný reliéf Pasovské madony s letopočtem 1764. Ten je kopií původní keramiky ze 17. století.

V lodi a presbytáři jsou plackové klenby s nástropními malbami s výjevy z mariánské legendy od A. Swieteckého z období mezi lety 1731–1732, ve štukových rámek pak od M. Tollingera. Nad varhanní kruchtou se nachází valená klenba s lunetami, na které je malba andělů s hudebními nástroji, která pochází z roku 1767.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář pochází z roku 1763. Je dřevěný a výtvarně velmi bohatý. Před povodněmi na začátku 21. století na něm byly sloupky, výklenky, čtyři bílé sochy a další plastiky; dále znaky litoměřických biskupů a zlacené doplňky rokajových. Byl zde i zasklený reliéf Pasovské madony z roku 1767. Za ním se nachází kmen olše s dvěma větvemi, u níž vznikla původní kaple, který byl zhotovený ze železného plechu roku 1766. Dva boční oltáře jsou zasvěceny sv. Anně a sv. Josefovi. Jsou zde pseudorenesanční s obrazy od Františka Wadlicha z roku 1857. Kazatelna pocházející ze 3. čtvrtiny 18. století je dřevěná, členitých tvarů se zlacený doplňky a reliféry v rokajových kartuších. Varhany z roku 1767 jsou dílem Jana Rusche ze Cvikova. Mají řadu plastických doplňků s rokajovými řezbami. Na kruchtě se nacházejí tepané rokajové mříže z roku 1769. V sakristii je umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého od Martina Swieteckého z konce 17. století, který byl původně ve farním kostele sv. Matouše.[2] Kostel ničivě zasáhly povodně v letech 2002, 2006 a 2013, kdy byl kostel opakovaně zaplaven do výše až čtyřech metrů. Při nich byla vždy část interiéru poškozena. Kostel však místní duchovní správce R.D. Jaroslav Stříž s pomocí dobrovolníků a mnohých přispěvovatelů vždy opravil, takže v následujícím létě se již mohla konat v kostele tradiční křešická mariánská pouť slavená v blízkosti 2. července (původní den liturgické oslavy).

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Socha u kostela Navštívení Panny Marie v Křešicích

Za presbytářem kostela je studánka. Nově byla upravena ve 20. století. Nad ní je reliéf Pasovské madony, který je polychromovaný, opatřený monogramem WS a letopočtem zřejmě 1703.[2] U kostela stojí socha Panny Marie. V roce 2002 při povodni nad hladinou řeky Labe vyčnívala z vody pouze její poprsí a hlava. Následné povodně již byly o něco nižší, takže socha byla zalita jen částečně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 248-249
  2. a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Křešice /Litoměřice/, s. 161. 
  3. a b c ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  4. a b c HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]