Dómský vrch

Dómský vrch
Biskupská rezidence (vlevo) a katedrála sv. Štěpána se zvonicí (napravo) na Dómském pahorku tvoří hlavní dominantu města Litoměřice (foceno z věže litoměřické radnice)
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Pohoří	Dolnooharská tabule / Terezínská kotlina / Lovosická kotlina / Bohušovická rovina
Souřadnice	50°31′57″ s. š., 14°7′39″ v. d.
Dómský pahorek
Povodí	Labe
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dómský vrch, také Dómský pahorek, dříve také hora svatého Štěpána (latinsky Mons sancti Stephani), je pravobřežní labská vyvýšenina, která se nachází v historickém jádru města Litoměřice. Pod názvem Za nemocnicí je veden jako samostatná evidenční část města, jejíchž 13 adres má samostatnou řadu čísel popisných, katedrála i téměř všechny domy jsou chráněny jako kulturní památky České republiky.

Historie

Biskupská rezidence

Kanovnické domy

Jedná se o místo o velikosti zhruba 6 hektarů, kde se původně nacházelo zdejší nejstarší osídlení, knížecí přemyslovské hradiště (starý hrad) je zde písemně doloženo od roku 1096, i když podle archeologických vykopávek, které zde proběhly v souvislosti s výstavbou nového hospice sv. Štěpána, bylo toto místo patrně trvale osídleno již ve starověku.

Litoměřická kapitula existuje od poloviny 11. století, kdy ji zde kolem roku 1057 spolu s románskou bazilikou založil kníže Spytihněv II. Bazilika, která stála na místě dnešní barokní katedrály sv. Štěpána, byla později goticky přestavována. Na místě někdejšího přemyslovského hradiště byl v roce 1384 vystavěn rybářský kostel sv. Jiří, který byl zbourán v roce 1876.

Severní a západní část někdejšího hradiště byla po jeho zániku připojena k městu Litoměřice. Zdejší osídlení pochází z let 1253 až 1262, v jeho středu se nachází chrám sv. Václava.

Krátce po vzniku litoměřického biskupství byl z popudu prvního biskupa Maxmilána Rudolfa Schleinitze ve východní části návrší v roce 1655 vytvořen uzavřený církevní areál o přibližné rozloze 3 hektarů. Areál byl vymezen přibližně 750 metrů dlouhou hradební zdí, ve které byly vystavěny tři brány. Hlavní brána pocházející z roku 1662 byla severní, ta zajišťuje vchod do areálu z města. Je na ní umístěn znak prvního litoměřického biskupa Maxmilána Rudolfa Schleinitze. Menší západní branka byla vystavěna v barokním stylu a východní brána v dnešní podobě pochází z roku 1808.

Současnost

Církevní areál

V dnešním římskokatolickém církevním areálu, jehož střed tvoří Dómské náměstí, se nachází katedrála sv. Štěpána. Dále biskupská rezidence, v čp. 9 je kapitulní konzistoř, což je původní kněžský seminář pocházející z roku 1735 z dílny místního stavitele Octavia Broggia, dále také nové proboštství z roku 1886 a jih zdejšího areálu zabírají kanovnické domky v čp. 3 a kapitulní děkanství v čp. 4-8 pocházející z let 1674 až 1717. Vedle biskupské rezidenci je ohradní zeď. Ohradní zeď člení sokl a horní profilovaná římsa, nároží je opatřené lineární bosáží. Zeď uzavírá dvůr u jižního průčelí biskupského semináře.

Biskupská rezidence stojí na místě někdejších budov původní Spytihněvovy litoměřické kapituly pocházející z 11. století, ta zde byla postavena podle plánů Giulio Broggia v letech 1683 až 1701. Nachází se v ní kaple sv. Vavřince s malbami Františka Kučery a Kryštofa Viléma Tietzeho a v přízemí je kaple zasvěcená Boží lásce. V přízemí biskupské rezidence se také nalézá velká knihovna pocházející z konce 18. století. Byla zde zřízena z iniciativy biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna. V prvním patře se nachází velký trůnní sál s nástropními freskami. Objekt dnes slouží jako reprezentační sídlo litoměřických biskupů. V Biskupské zahradě(která se proměňuje na veřejný park) při archeologickém výzkumu nalezli archeologové na konci července 2026 hrob patnáctiletého mladíka z doby neolitické kultury s vypíchanou keramikou(cca z doby 4 000 let př.n.l.). Vedle kosterních ostatků v hrobě leželo 12 nádob. A u sebe měl mladík také broušenou kamennou sekeru. Dle archeologa Milana Sýkory se jedná o unikát, protože takto vybavený hrob ještě v Evropě nebyl nalezený. S litoměřickým biskupstvím jsou archeologové domluvení, že po průzkumech připraví výstavu i dalších nálezů z Dómského pahorku v Litoměřicích.

Další objekty

V Zahradnické ulici sídlí místní Farní charita Litoměřice a kousek dál v západním sousedství církevního areálu na místě bývalého areálu Městské nemocnice Litoměřice, na Rybářském náměstí byl v roce 2001 vystavěn hospic sv. Štěpána se stejnojmennou kaplí. Z původní nemocnice byla do novostavby hospice začleněna pouze jedna starší budova, kde dříve bylo oddělení porodnice. Ve Svatojiřské ulici je i budova bývalého OÚNZ, kterou dnes využívá soukromá společnost. V těsném sousedství hospicu se nachází nová služebna městské policie a domov pro seniory provozovaný Diecézní charitou Litoměřice. Nedaleko od hospicu se nachází pravoslavný chrám svatého Váckava.

Nedaleko od katedrály na východním svahu pahorku se nachází moderní modlitebna církve Adventistů sedmého dne. Naproti ní přes ulici stojí dům, v němž pobýval a zemřel český básník Karel Hynek Mácha, který zde má zřízenu pamětní světničku.

Odkazy

Literatura

• CIBULKA Josef, Kolegiátní kostel sv. Štěpána v Litoměřicích, in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 7-13.

Související články

• Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dómský vrch na Wikimedia Commons
• Litoměřice, památka Archivováno 12. 12. 2008 na Wayback Machine.
• Toulky po Čechách
• Toulavá kamera, Dómský pahorek
• Věž u katedrály sv. Štěpána
• Diplomní projekt Obnova zahrad na Dómském pahorku v Litoměřicích

Portály: Architektura a stavebnictví | Česko | Křesťanství