Chrám svatého Václava (Litoměřice)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chrám svatého Václava
v Litoměřicích
Chrám sv. Václava, pohled od Svatováclavské ulice
Chrám sv. Václava, pohled od Svatováclavské ulice
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecLitoměřice
Souřadnice50°32′0,24″ s. š., 14°7′37,92″ v. d.
Základní informace
Církevpravoslavná
Diecézepražská
FarnostPCO Litoměřice
Zasvěcenísvatý Václav
Datum posvěcení28. září 1716
Architektonický popis
ArchitektOctavio Broggio
Stavební slohbaroko
Výstavba1714-1716
Specifikace
Umístění oltářezápad
Další informace
AdresaVáclavské náměstí, Litoměřice
UliceVáclavské náměstí
Oficiální webhttp://www.pravoslavi-litomerice.cz
Kód památky24614/5-1753 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám svatého Václava v Litoměřicích je nevelká barokní stavba z 1. poloviny 18. století. Kostel se nachází na Václavském náměstí v Litoměřicích a v současné době je chrámem litoměřické církevní obce české pravoslavné církve. Objekt je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kupole chrámu sv. Václava z Dómského náměstí

Nejstarší zmínka o kostele na tomto místě pochází z roku 1363. V době třicetileté války kostelík utrpěl mnoho škod a byl zbořen. Na jeho místě byl v letech 1714–1716 vybudován současný barokní kostel. Stavba byla vyjádřením poděkování Bohu za ukončení morové epidemie.

První katolické bohoslužby v novém kostele se konaly na svátek sv. Václava, patrona kostela, 28. září 1716. Za josefinských reforem byl zrušen jako bohoslužebné místo. Od té doby sloužil pouze jako skladiště až do 28. září 1852, kdy jej znovu vysvětil litoměřický biskup Augustin Hille.

V roce 1927 byl interiér adaptován na památník obětí první světové války.

Po druhé světové válce, v roce 1950, objekt do užívání získala pravoslavná církev, a kostel byl adaptován pro potřeby východní liturgie.

Velká rekonstrukce byla provedena v letech 1992–1993. V roce 2008 byl pořízen nový ikonostas. Osoba dlouholetého duchovního správce otce ThDr. Marka Krupici, Th.D. a jeho dlouholeté působení ve farnosti se projevilo na vzrůstající tendenci návštěvníků bohoslužeb, z nichž někteří přicházeli i ze vzdálenějších regionů Česka (např. z Valašska).[2]

V roce 2011 vyjednal archimandrita Martin Marek Krupica možnost využívat kapli svatého Josefa Snoubence v nedaleké Roudnici nad Labem, pro účely pravoslavných bohoslužeb. Reagoval tím na větší množství pravoslavných věřících, kteří do Litoměřic začali dojíždět právě z Roudnice a okolí, a on jako jejich duchovní jim chtěl usnadnit přístup k bohoslužbám. Roudnická kaple se tak stala filiálkou litoměřické církevní obce. Nedlouho poté byla přímo v Roudnici zřízena samostatná církevní obec a byl pro ni vysvěcen na kněze jeden z litoměřických diákonů Miroslav Šantin. Po úmrtí otce Marka v listopadu 2018 na následky autonehody byl novým správcem farnosti jmenován otec Přemysl Hadrava.[3][2]

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Chrám slouží pravoslavným bohoslužbám. V roce 2011 byla v chrámu instalována IP kamera, umožňující sledování bohoslužeb přes internet.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel je poměrně malá stavba. Základem jeho dispozice je čtverec se zaoblenými rohy, k němuž na západě přiléhá malý, trojboce uzavřený presbytář. Průčelí kostela jeví příbuznost s dalšími Broggiovými realizacemi sakrálních objektů v Bohosudově a v Oseku.

Presbytář je od zbytku kostela oddělen ikonostasem od Michaila Adlera Procenko z Krymu z roku 2008. Na čelní stěně presbytáře (v lunetě pod klenutím) je ikona Panny Marie, u jejíchž nohou jsou vymalovány všechny litoměřické kostely, pocházející z roku 2010. V kopuli nad chrámovou lodí jsou zobrazení čtyř evangelistů, Matouše, Marka, Lukáše a Jana.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Interiér s původním ikonostasem (2007)
    Interiér s původním ikonostasem (2007)
  • Interiér s novým ikonostasem, ještě bez ikon za oltářem (2009)
    Interiér s novým ikonostasem, ještě bez ikon za oltářem (2009)
  • Interiér (pohled z kůru) s novým ikonostasem, již s ikonami za oltářem (2016)
    Interiér (pohled z kůru) s novým ikonostasem, již s ikonami za oltářem (2016)
  • Božská liturgie v chrámu (2018)
    Božská liturgie v chrámu (2018)
  • Ikona svatého Martina
    Ikona svatého Martina
  • Kupole chrámu s ikonami čtyř evangelistů
    Kupole chrámu s ikonami čtyř evangelistů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-09]. Identifikátor záznamu 135686 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b Pravoslavní měli Vánoce. Ti z Litoměřic se sešli u svatého Václava [online]. denik.cz [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zemřel Litoměřický pravoslavný kněz archimandrita Marek Krupica [online]. denik.cz [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pravoslavné chrámy v Česku
Čechy
Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Aš-Mokřiny) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Beroun) • Chrám Všech svatých země české (České Budějovice) • Chrám sv. kněžny Olgy (Františkovy Lázně) • Chrám sv. Máří Magdaleny (Frýdlant) • Chrám Narození sv. Jana Křtitele (Halže) • Domovní kaple sv. Mikuláše (Hradec Králové) • Chrám sv. Ducha (Chomutov) • Kaple sv. Jiljí (Josefov) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Kadaň) • Chrám sv. Petra a Pavla (Karlovy Vary) • Chrám sv. Jana Křtitele (Kolín) • Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice (Kralupy nad Vltavou) • Chrám Proměnění Páně (Liberec) • Chrám sv. Václava (Litoměřice) • Chrám sv. Vladimíra (Mariánské Lázně) • Kaple sv. Ludmily (Mělník) • Chrám sv. velikomučednice Barbory (Mladá Boleslav-Debř) • Chrám sv. Valentina (Most) • Chrám Všech svatých (Mukařov) • Kaple Panny Marie (Náchod) • Chrám sv. Anny (Plzeň) • Dřevěný chrám sv. archanděla Michaela na Petříně (Praha) • Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské (Praha) • Chrám sv. Ludmily (Praha) • Chrám sv. Mikuláše (Praha-Bubeneč) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Praha) • Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Praha) • Katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje s kaplí sv. novomučedníka Gorazda (Praha) • Chrám sv. Prokopa (Příbram-Březové Hory) • Kaple sv. Josefa Snoubence (Roudnice nad Labem) • Chrám Stětí svatého Jana Křtitele (Rumburk) • Chrám sv. Pantelejmona (Stráž pod Ralskem) • Chrám Povýšení sv. Kříže (Tábor) • Chrám Proměnění Páně (Těšov) • Kaple Panny Marie Pomocné (Trutnov) • Chrám sv. Mikuláše (Ústí nad Labem-Všebořice) • Chrám sv. Jakuba (Žatec)
Morava a Slezsko
Katedrální chrám sv. Václava (Brno) • Chrám Panny Marie Těšitelky (Bruntál) • Chrám sv. Barbory (Dolní Kounice) • Kaple Sv. Trojice (Čelechovice na Hané) • Chrám sv. Jošta (Frýdek-Místek) • Kaple sv. Metoděje (Hodonín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Chudobín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Kroměříž) • Kaple Proměnění Páně a sv. Nektaria Eginského (Lipová-lázně) • Chrám sv. Mikuláše (Mikulov) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Milotice nad Opavou) • Chrám sv. Vladimíra (Mohelnice) • Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Olbramovice) • Katedrální chrám sv. Gorazda (Olomouc) • Domovní kaple sv. Petra a Pavla (Opava) • Chrám sv. Mikuláše (Osoblaha) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Ostrava-Michálkovice) • Chrám Andělů Strážných (Ostrava-Pustkovec) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Přerov) • Chrám sv. Ludmily (Řimice) • Chrám sv. Václava (Střemeníčko) • Chrám sv. Václava (Sudice) • Chrám sv. Jiří (Svitavy) • Chrám sv. Prokopa Sázavského (Štěpánov) • Katedrální chrám sv. Ducha (Šumperk) • Chrám sv. Václava a sv. Ludmily (Třebíč) • Chrám sv. Jiří (Uherský Brod) • Chrám sv. Vzkříšení (Uničov) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vilémov) • Kaple sv. Ivana Českého (Zlín) • Chrám sv. Rostislava (Znojmo)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chrám_svatého_Václava_(Litoměřice)&oldid=23750929“