Lipová-lázně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lipová-lázně

Lipová-lázně – hlavní cesta
Znak obce Lipová-lázněVlajka obce Lipová-lázněznakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU  (obec) CZ0711 540030
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Jeseník (CZ0711)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Jeseník
Historická země Slezsko
Katastrální výměra 44,37 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 219 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 498 m n. m.
PSČ 790 61 až 790 63
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Lipová-lázně 396
790 61 Lipová-lázně 1
Starosta Ing. Lubomír Žmolík
Oficiální web: www.lipova-lazne.cz
Email: oulipova@pvtnet.cz
Lipová-lázně
Red pog.svg
Lipová-lázně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lipová-lázně (do roku 1960 Dolní Lipová, něm. Nieder Lindewiese,[2] Nieder-Lindewiese, Niederlindewiese) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Žije zde přes 2 tisíce obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Lipová-lázně sousedí na severu s obcemi Česká Ves, Vápenná a Skorošice, na jihozápadě s obcí Ostružná, na jihovýchodě s obcí Bělá pod Pradědem a na východě s městem Jeseník. Je vzdálena 4 km západně od okresního města Jeseník a 41 km severně od krajského města Olomouc.

Geomorfologicky patří Lipová-lázně k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské) , oblasti jesenické (východosudetské) , na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelky Hornolipovská hornatina a Sokolský hřbet) a geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Keprnická hornatina). Nejvyšším vrcholem v severní části patřící k Rychlebským horám je Smrk (1125 m n. m.), dále též Studený (1042 m n. m.), Klín (983 m n. m.), Kopřivný (823 m n. m.), Smrčník (799 m n. m.), Strážný (728 m n. m.), na jižní, hrubojesenické straně je to Šerák (1351 m n. m.), dále např. Mračná hora (1272 m n. m.), Obří skály (1082 m n. m.).

Území Lipové-lázní patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je na východ tekoucí potok Staříč pramenící pod horou Smrk, který přijímá řadu menších toků, zejména zleva Ramzovský potok s Vražedným potokem.

Území obce pokrývá z necelých 18 % zemědělská půda (3 % orná půda, 13,5 % louky a pastviny) a z 75,5 % les.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O první písemné zmínce o obci nepanuje jednotný názor: nepochybně je písemně zmíněna v tzv. Liber fundationis vratislavských biskupů z doby kolem roku 1290, dřívější zmínky (z listin z let 1257, 1284) se zřejmě vztahují k obci Lipowa poblíž polské Nisy. V té době se nazývala Lynda, což odpovídá německému Linde, lípa.

Od první zmínky patřila ves vratislavskému biskupství, nejpozději od roku 1420 století v rámci frývaldovského panství, které však bylo od 14. do poloviny 16. století často zastavovano jiným držitelům. V uvedeném roce měla vesnice 60 lánů, poté však na dlouhou dobu z pramenů mizí a zřejmě stejně jako řada obcí v okolí zpustla a byla obnovena až novou kolonizační aktivitou vratislavských biskupů v polovině 16. století pod názvem Lipová (něm. Lindewiese). Přívlastek „Dolní“ se začal používat až po vzniku Horní Lipové v 17. století. Od té doby je doloženo i zdejší fojtství.

Z obce nejsou zaznamenány potíže s rekatolizací ani škody za třicetileté války. Dotkly se jí však čarodějnické procesy probíhající v Jeseníku v letech 16221684, při nichž skončilo na hranici postupně osm lipovských žen, ale roku 1651 též osmiletý chlapec.

Tato typická lánová kolonizační ves byla od počátku zemědělským zázemím Jeseníku a s Českou Vsí byla největší vsí frývaldovského panství. Od 16. století (kdy se klimatické podmínky stávaly zemědělství nepříznivějšími) nabývají významu těžba a zpracování dřeva – Dolní Lipová byla mimo jiné proslulá svými řezbáři, pastevectví, vesnická řemesla, těžba a zpracování mramoru, dolování a pálení vápna.

V Dolní Lipové byl již nejpozději roku 1638 kostelík sv. Kateřiny. V letech 17871788 však byl postaven nový klasicistní kostel s (pro Slezsko velmi netypickým) zasvěcením sv. Václavu. Jeho stavba se připisuje podnětu císaře Josefa II. , který tudy projížděl roku 1779 a zasazoval se o rozvoj této pohraniční oblasti. Současně byla u kostela zřízena rovněž římskokatolická fara (1785) a škola (1786).

V 19. století se obec rozvíjela v souvislosti s rozmachem průmyslu v Jeseníku a okolí, stavbou železnice (1888), ale také lázeňstvím – v roce 1837 začal Johann Schroth s léčbou v Lázních Dolní Lipová.[3]

V meziválečném období se v dosud ryze německé obci utvořila poměrně početná česká menšina. Mnoho obyvatel pracovalo v průmyslových závodech v Jeseníku a právě u viaduktu v Dolní Lipové skončila střelbou do demonstrujících dne 25. listopadu 1931 Frývaldovská stávka. Obsazení pohraničí Německem v říjnu 1938 vedlo k odchodu většiny českých obyvatel, po roce 1945 bylo odsunuto naopak německé obyvatelstvo. Patronát nad ním převzala roku 1986 obec Oberstaufen v Allgäu, kde se dodnes provozuje léčba Schrothovou metodou.

Dosídlení obce bylo jen pozvolné a problematické, přesto však – díky blízkosti Jeseníku a možnosti zaměstnání v lázeňství a cestovním ruchu – nakonec úspěšné a od 70. let zažívá obec nový rozvoj. Již roku 1947 byla zřízena dosud existující učňovská škola. V roce 1960 byla dosavadním obec Dolní Lipová sloučena s Horní Lipovou, zmenšenou o osadu Ramzová, a společným názvem nové obce se stalo Lipová-lázně. V současnosti je obec Lipová-lázně významným turistickým centrem s více než 100 penziony, hotely, chatami a jinými ubytovacími zařízeními.

Lipová-lázně je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.[4] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[5] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[6]

U Dolní Lipové se nacházela osada Miroslav (něm. Friedenshau), kde bylo roku 1930 6 domů a 24 obyvatel. Osada po roce 1945 zanikla a dnes je zde stejnojmenný lyžařský areál.

Správní vývoj[editovat | editovat zdroj]

Správní příslušnost Lipové-lázní od roku 1848[7]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Lipové-lázní podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8]

Celá obec Lipová-lázně

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3539 3864 4131 4326 4559 4203 4844[p 1] 2569 2706 2389 2408 2497 2542[p 2] 2412
  1. z toho: 319 Čechoslováků, 4414 Němců; 4621 řím. kat., 71 evang., 30 čsl., 9 izrael., 99 bez vyzn.
  2. z toho: 2349 Čechů, Moravanů a Slezanů, 88 Slováků, 34 Němců, 1 Polák; 483 řím. kat., 13 čsl. hus., 22 evang., 2 pravosl., 1726 bez vyzn.

V obci Lipová-lázně je evidováno 817 adres: 704 čísla popisná (trvalé objekty) a 113 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 593 domů, z toho 527 trvale obydlených.

Část obce Lipová-lázně (dřívější Dolní Lipová)

Rok 1806 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1609 2087 2209 2431 2621 2854 3109 2916 3398[p 1] 3290[p 2] 2046[p 3] 1964 2087 1958 2045 2148 2178
  1. z toho: 293 Čechoslováků, 3008 Němců; 3212 řím. kat., 29 evang., 9 čsl., 9 izrael., 78 bez vyzn.
  2. včetně Bobrovníka
  3. včetně Bobrovníka

V Lipové-lázních (Dolní Lipové) je evidováno 568 adres: 551 číslo popisné (trvalé objekty) a 17 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 454 domů, z toho 427 trvale obydlených.

Církevní správa[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Lipová-lázně do farnosti Lipová-lázně, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.[11]

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku.[12] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Lipovou-lázněmi vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk–Krnov). V obci jsou stanice této trati s názvy „Horní Lipová“ a „Lipová Lázně“ a zastávka s názvem „Lipová Lázně zastávka“. Ve stanici Lipová Lázně začíná rovněž regionální železniční trať č. 295 (železniční trať Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku). Na území obce, poblíž Jeskyně Na Pomezí, je ještě zastávka této trati s názvem „Lipová Lázně jeskyně“.

Obcí prochází silnice I. třídy číslo 60 z Jeseníku směrem na Vápennou, Žulovou, Javorník a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského Pačkova. Z ní v Lipové odbočuje silnice II. třídy číslo 369 směrem na Ostružnou, Brannou a Hanušovice.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Václava

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Na území Horní Lipové zasahují i:

Školství[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.–9. ročník)[22] a odborné učiliště s praktickou školou,[23] založené roku 1947.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.  
  3. http://www.lazne.cz/
  4. http://www.jesenicko.cz/
  5. http://www.smoj.cz/
  6. http://www.europraded.cz/
  7. GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava : Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.  
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 33.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha : ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976-977.  
  9. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12, [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.  
  10. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12, [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.  
  11. BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.  
  12. NEŠPOR, Zdeněk R.. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha : Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-9. S. 206-207.  
  13. a b c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, II. díl. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 368.  
  14. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=127
  15. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=314
  16. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=313
  17. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=128
  18. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=456
  19. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=465
  20. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=464
  21. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=463
  22. http://www.zslipova.cz/
  23. http://www.oulipova.cz/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]