Slezská expozitura země Moravskoslezské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravskoslezský zemský národní výbor – expositura v Moravské Ostravě
Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešní České republiky
Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešní České republiky
Geografie
Hlavní město Moravská Ostrava
Status Expozitura zemského národního výboru
Nejvyšší bod Praděd (1491 m n. m.)
Časové pásmo 1+
Obyvatelstvo
Počet obyvatel asi 1 000 000
Jazyk českoslovenština (lašské a slezskopolské dialekty), polština (po roce 1948 čeština)
Národnostní složení Čechoslováci, Poláci, Šlonzáci, pruští Moravci
Náboženství většinově římskokatolické, dále pak luteránské
Správa regionu
Nadřazený celek Československá republika
Podřízené celky politické okresy
Vznik 31. května 1945
Zánik 31. prosince 1948[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezská expozitura země Moravskoslezské, oficiálním názvem Moravskoslezský zemský národní výbor – expositura v Moravské Ostravě, vznikla v rámci země Moravskoslezské po osvobození 31. května 1945 v reakci na požadavek obnovení samosprávy země Slezské. Jejím centrem se stala Ostrava (z počátku nazývaná Moravská Ostrava), v níž sídlila expozitura moravskoslezského zemského národního výboru.[2]

Vedle území původního Českého Slezska a někdejších moravských enkláv ve Slezsku do ní byly začleněny i původně moravské politické okresy Nový Jičín a Místek, a již za okupace zrušený moravský politický okres Moravská Ostrava. Slezská expozitura tak měla rozlohu 5520,92 km².[zdroj?] Na východě, severu a jihozápadě území expozitury hraničilo s Polskem; na jihu pak s moravskými politickými okresy Šumperk, Rýmařov, Moravský Beroun, Hranice a Valašské Meziříčí; na jihovýchodě se slovenským politickým okresem Čadca.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

10 politických okresů: Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Fryštát, Hlučín, Jeseník, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava-venkov; a 2 statutární města: Opava (statutárním městem od 27. listopadu 1945) a Ostrava.[3]

Politický okres Místek zahrnoval v této době už i území zrušeného politického okresu Frýdek, a obce Proskovice, Stará Ves nad Ondřejnicí a Krmelín z bývalého politického okresu Moravská Ostrava. Statutární město Ostrava zahrnovalo většinu území zrušeného politického okresu Moravská Ostrava, soudního okresu Slezská Ostrava a obce Kunčice ze soudního okresu Frýdek. Okres Opava-venkov vznikl k 1. lednu 1946 z té části území předchozího okresu Opava, která se nestala součástí území statutárního města Opavy.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Už za války přišla v roce 1944 Slezská národní rada s návrhem začlenit do Českého Slezska moravské politické okresy Moravská Ostrava, Místek a Nový Jičín, a požadovala navíc revizi hranic za Olší a na pravém břehu Odry.

Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před Mnichovskou dohodou. Již 5. května 1945 se Slezská národní rada prohlásila za Zemský národní výbor pro Slezsko a širší Ostravsko se sídlem v Moravské Ostravě, a začala usilovat o obnovu slezské zemské samosprávy. Umístění sídla v Ostravě však mělo být jen dočasným řešením, protože se počítalo s Opavou jakožto hlavním městem. Delegace Slezské národní rady pak odcestovala do Prahy na jednání s vládou, aby získala právní podklady pro obnovu slezské zemské samosprávy. 15. května 1945 vláda jednomyslně vydala kompromisní usnesení, aby Slezská národní rada na svém území prozatímně s pravomocí zemského národního výboru plnila úkoly expozitury moravskoslezského zemského národního výboru v Brně.

K vlastnímu ustavení expozitury došlo 31. května 1945, v den konání delegačních voleb 26 členů moravskoslezského ZNV. Po zřízení expozitury pak Opava požadovala přenesení sídla do Opavy jakožto tradiční metropole Českého Slezska. Zároveň vznikalo napětí mezi Ostravou a Brnem o kompetencích expozitury. Současně řada činitelů v oblasti (např. dr. Sanetřík) nebo i v „centru“ (např. místopředseda vlády Josef David) vystoupila s požadavky na připojení Ratibořska, Kladska, nebo i celého Slezska v hranicích před rokem 1742 k Československu. V tomto smyslu vyzněl i takřka stotisícový tábor lidu na Ostré hůrce 23. září 1945. Poláci zase žádali úpravu hranic na Těšínsku ve svůj prospěch.

V dalších měsících se střetávala řada různých koncepcí politických stran a skupin, z nichž některé žádaly plné obnovení slezské zemské samosprávy. To se všechno prolínalo s řešením hospodářských problémů, s odsunem německého obyvatelstva a zejména s politickým bojem o moc.

Po únoru 1948 se vytvořením mocenského monopolu KSČ urychlila práce na přípravě nového správního členění, které vstoupilo v platnost na konci roku 1948, a jímž se rušilo zemské členění a vytvářely se kraje.[4] Území stávající slezské expozitury bylo rozděleno mezi kraje Olomoucký a Ostravský. Po další správní reformě, jež vstoupila v účinnost 1. července 1960, patřilo celé území někdejší expozitury k Severomoravskému kraji. Když k 1. lednu 2000 vznikly vedle starých krajů kraje nové (samosprávné), bylo toto území opět rozděleno mezi nové kraje Olomoucký a Moravskoslezský (původně Ostravský).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 31 odstavec 1 zákona č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení
  2. § 9 dekretu č. 121/1945 Sb. o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory
  3. § 3 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 30 odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 121/1945 Sb., o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory
  4. § 31 odstavec 1 zákona č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]