Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (Kadaň)
Kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani | |
---|---|
Kadaňský kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti sv. pomocníků | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Chomutov |
Obec | Kadaň |
Lokalita | františkánský klášter |
Souřadnice | 50°22′44,19″ s. š., 13°15′30,06″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | krušnohorský |
Farnost | děkanství Kadaň |
Status | filiální kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | Biskupství litoměřické |
Zasvěcení | čtrnáct svatých pomocníků a Panna Maria |
Datum posvěcení | 21. srpna 2021 (po rekonstrukci) |
Světitel | Jan Baxant |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotika |
Výstavba | 1480, rozšíření 1749 |
Specifikace | |
Délka | 48,5 metrů |
Šířka | 20,5 metrů |
Umístění oltáře | na východ |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Adresa | ul. Jana Švermy, Kadaň |
Oficiální web | stránky kláštera Kadaň |
Kód památky | 26557/5-923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Františkánský klášter v Kadani) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poutní[1] kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani se nachází na ostrohu nad řekou Ohří na jihozápadním okraji Kadaně při staré cestě do Klášterce nad Ohří.[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie poutního místa
[editovat | editovat zdroj]Legendy
[editovat | editovat zdroj]Původně gotický františkánský klášterní kostel, vysvěcený roku 1480 a rozšířený roku 1749, se těšil od svého vzniku zbožné úctě věřících. Ke zrodu zdejšího poutního místa se pojí legenda, která říká, že v místě dnešního oltáře zasvěceného Čtrnácti svatým pomocníkům bylo původně popraviště.[4][5] Šlechtic, který zde měl být oběšen, snad pro odpor k panovníkovi, cestou na popraviště litoval svých skutků a prosil skrze svaté pomocníky Boha o odpuštění. Na šibenici visel tři dny a tři noci, avšak nezemřel. Vzhledem k tomuto zázraku jej kadaňští radní osvobodili. Popraviště bylo přeloženo na druhý konec města a na místě zázraku byla vystavěna kaple zasvěcená Čtrnácti svatým pomocníkům. V legendách se také hovoří o posvěcení zázračné studánky františkánským kazatelem a generálním vikářem řádu, sv. Janem Kapistránem v období okolo poloviny 15. století.[6] Naopak jedna žena, která se Čtrnácti svatým pomocníkům rouhala, byla do hodiny potrestána a porodila čtrnáct dětí. Na místě porodu v blízkosti města za Svatou branou je první kaple, která zahajuje řadu čtrnácti kaplí s vyobrazením křížové cesty, která končí ve františkánském kostele. Na této první kapličce je ve štítu vyobrazena žena se čtrnácti dětmi v peřinkách. Pod tímto výjevem byl text s uvedenou legendou.[4][5]
Založení kostela
[editovat | editovat zdroj]Odhlédnuto od legend, byl skutečným zakladatelem kostela a kláštera známý český poutník ke Svatému hrobu Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450–1517). Tento ve své době velmi vzdělaný šlechtic napsal a vydal známou knihu Putování ke svatému hrobu (1515) a Zprávu o naučení synu Jaroslavovi. Ve Svaté zemi byl zbožný rytíř v letech 1493–1494 a po návratu prý založil františkánský klášter a vybral po něj návrší za městem.[4][5] Během několika let byl dokončen prostorný kostel s jedním hlavním a čtyřmi bočními oltáři.[2] Vzdálenost od radnice ke klášteru prý přesně odpovídá vzdálenosti od domu Pontského Piláta na Golgotu v Jeruzalémě. V chrámu, kde byl Jan Hasištejnský pohřben v kamenné hrobce, je i řada dalších významných památek.
Úcta ke Čtrnácti svatým pomocníkům bývala v Kadani vždy velká a zvláště kvetla v 17. a 18. století. Později od josefínských reforem obliba tohoto poutního místa klesala, ale ještě na počátku 20. století sem přicházelo ročně na 1200 poutníků.[4][5]
Obnova
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1995 je klášter s kostelem vyhlášen národní kulturní památkou. Příprava na jeho obnovení začala na přelomu třetího tisíciletí a rekonstrukce kostela probíhala v letech 2016–2021. V sobotu 21. srpna 2021 litoměřický biskup Jan Baxant obnovený kostel znovu požehnal po rekonstrukci.[7]
- Duchovní správci kostela než proběhla v roce 1950 Akce K, byli většinou členové místní františkánské komunity. Poté jsou uvedeni na stránce kadaňského děkanství.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o pseudobazilikální pilířové trojlodí s podélně uzavřeným presbytářem. Střední loď byla roku 1749 na západě prodloužena o mnišský chór s kruchtou. Presbytář je připisován chebskému staviteli E. Bauerovi. V jeho klenbu tvoří tři pole křížové klenby a v závěru má klenbu žebrovou. Presbytář má hrotitá okna a dosud zachované kružby. V trojlodí se nachází síťová žebrová klenba, v jižní a severní boční lodi svorníky s kamenickými značkami. Severní předsíň má hrotitý portál, který je členěn oblouny a výžlabky. Pochází z období kolem roku 1480. Na severní straně trojlodí jsou dvě kaple. Jedna je zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému, druhá sv. Anně.[8]
Kaple svatého Antonína Paduánského
[editovat | editovat zdroj]Byla postavena roku 1664. Je podélná, má valenou klenbu a fresku ze života sv. Antonína, která je datována chronogramem 1753. Zřejmě se jedná o dílo kadaňského F.M. Vogeta. Oltář pocházející z roku 1705 má bohatou sloupovou architekturu. Je na něm původní obraz sv. Antonína a dvě sochy z roku 1860, které znázorňují sv. Kryštofa a sv. Jana Křtitele. Při vstupu do kaple je železná kovaná mříž z roku 1710.[8]
Kaple svaté Anny
[editovat | editovat zdroj]Kaple sv. Anny nazývaná také Umrlčí byla postavena nákladem N. Schmidta ze Schmidtfeldu v roce 1699. Je čtvercového půdorysu se zkosenými rohy. Je sklenuta kupolovou klenbou s lucernou z druhé poloviny 18. století. Kupole je zdobena freskami Nalezení a Povýšení svatého Kříže z období kolem roku 1775 od J. Fuxe. Barokní oltář z roku 1723 je točitými sloupy. Je na něm obraz Uctívání svatého Kříže a sochy sv. Petra a sv. Pavla.[8]
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]Hlavní oltář byl postaven v roce 1752 na místě předchozí gotické archy. Oltář má bohatou barokní architekturu z kadaňské dílny K.J. Waitzmanna. Nacházejí se na něm dvě dvojice točitých sloupů a prolamovaný volutový nástavec. Jsou zde sochy sv. Františka Serafinského a sv. Antonína Paduánského. Na oltářním obraze je Zvěstování Panny Marie. Před oltářem se nachází balustrové zábradlí (tzv. mřížka) z roku 1682. V lodi se nacházejí boční oltáře.
Boční oltáře na severní straně
[editovat | editovat zdroj]- Oltář Panny Marie je barokní a pochází z konce 17. století. Částečně byl upraven v roce 1768. Jsou na něm sochy sv. Václava a sv. Kateřiny. Dodatečně byl doplněn soškou sv. Jana Nepomuckého.
- Oltář Panny Marie Bolestné se nachází u pilíře. Původně byl zasvěcen sv. Wolfgangovi. Z tohoto pozdně gotického oltáře z roku 1480 se zachovala kamenná menza. Současný oltář má barokní architekturu s dvěma dvojicemi sloupů. Pochází z roku 1682. Od roku 1893 je na místě původního obrazu sv. Wolfganga novogotická Pieta.
Boční oltáře na jižní straně
[editovat | editovat zdroj]- Oltář sv. Františka Serafinského má pozdně gotickou menzu. Jeho barokní část z roku 1682 byla upravena roku 1763. Obraz sv. Františka Serafinského pochází z konce 17. století. Jsou zde sochy představující sv. Bonaventuru a sv. Ludvíka.
- Oltář Čtrnácti svatých pomocníků je u pilíře kostela. Má původní pozdně gotickou menzu a dřevěnou sochu Panny Marie pod baldachýnem. Oltář má barokní volutovou architekturu z roku 1723. Baldachýn byl doplněn na počátku 2. poloviny 18. století. V zasklené skříni (svatyňce) jsou sošky Čtrnácti sv. pomocníků ze 17. století. Sošky jsou barokními kopiemi z roku 1682 pozdně gotických originálů z 2. poloviny 15. století. Železná mříž kolem oltáře pochází z 2. poloviny 17. století.
Kazatelna je z roku 1672. Korpus kazatelny je členěn točenými sloupky, které se střídají se stylizovanými palmovými kmeny. Jsou zde reliéfní sošky evangelistů a církevních učitelů. Zpovědnice je barokní s boltcovými řezbami z roku 1683. Další zpovědnice je s akantovými řezbami z roku 1707. V jižní boční lodi je velký lunetový obraz fundace kláštera z roku 1704, s pohledem na město Kadaň s fundátorem. Varhany z roku 1750 pocházejí od pražského varhanáře F. Schwabela. Jsou rokokové a mají dvoudílný prospekt. V presbytáři je socha sv. Šebestiána v životní velikosti, snad dílo Ulricha Creutze. V sakristii je desková malba Ukřižování z období kolem roku 1520.[8]
Náhrobníky
[editovat | editovat zdroj]- Při severní zdi presbytáře se nachází mramorová tumba Jana z Lobkovic († 1517). Je na něm ležící postava zemřelého. Po stranách tumby jsou erby a signování „Ulrich Creucz“ s kamenickou značkou. Do 18. století byl spojen s pozdně gotickým oltářem Čtrnácti sv. pomocníků v chóru řeholníků za dnešním hlavním oltářem.
- Ve zdi presbytáře za hlavním oltářem se nachází figurální náhrobník člena rodu Lobkoviců. Je pozdně gotický z roku 1516 od U. Creutze.
- Pod hlavním oltářem je náhrobek Václava Hasištejnského z Lobkovic (zemřel 1520).
- Na pilíři proti oltáři Panny Marie Bolestné je náhrobek horníka Kryštofa Meynera z Annaberku s reliéfy z roku 1735.
- V západní části hlavní lodi je v dlažbě náhrobník s mosaznou kartuší kadaňského měšťana Mikuláše Leysse z roku 1535.
- V dlažbě jižní boční lodi je částečně zašlapaný náhrobník Dětřicha z Vitzthumu, zřejmě od U. Creutze z roku 1517 a další zašlapané náhrobníky.
- Ve východní stěně severní boční lodi se nachází náhrobník Jana Bartoloměje Sultznera z Kleefeldtu (zemřel 1643).
- V severní předsíni je nápisový náhrobník Mikuláše II. z Lobkovic (zemřel 1462).
Na průčelí kaple sv. Antonína jsou tři pískovcové sochy světců františkánské řehole pocházející z 1. poloviny 18. století.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 248-249
- ↑ a b Klášter františkánů s kostelem Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, Kadaň na Hrady.cz
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-05-30]. Identifikátor záznamu 137745 : Klášter františkánský (s kostelem 14 sv. Pomocníků). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
- ↑ a b c d HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
- ↑ Legenda o vzniku kláštera. www.hrady.cz [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-29.
- ↑ FAUSTUS, Dominik. Kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani po dlouhých letech opět ožil [online]. Biskupství litoměřické, 23-08-2021 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kadaň – Kostel Čtrnácti sv. pomocníků, s. 17–18.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Čtrnácti svatých pomocníků na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v klášterním kostele Čtrnácti sv. pomocníků, ul. Jana Švermy, Kadaň (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby v klášterním kostele Čtrnácti sv. Pomocníků, Kadaň na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Kadaň, kostel Zvěstování Panny Marie a 14 Svatých pomocníků
- Františkánský klášter v Kadani – oficiální web
- Klášter františkánů s kostelem Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků na webu Hrady.cz