Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (Kadaň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani
Kadaňský kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti sv. pomocníků
Kadaňský kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti sv. pomocníků
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Kadaň
Lokalita františkánský klášter
Souřadnice
Kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani
Kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Kadaň
Status filiální kostel
Užívání pravidelné
Architektonický popis
Stavební sloh gotika
Výstavba 1480, rozšíření 1749
Odkazy
Adresa ul. Jana Švermy, Kadaň
Kód památky 26557/5-923 (PkMISSezObr) (součást památky Františkánský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní[1] kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani se nachází na ostrohu nad řekou Ohří na jihozápadním okraji Kadaně při staré cestě do Klášterce nad Ohří.[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Historie poutního místa[editovat | editovat zdroj]

Detail pohřební tumby Jana Hasištejnského z Lobkovic v kostele františkánského kláštera v Kadani.

Legendy[editovat | editovat zdroj]

Původně gotický františkánský klášterní kostel, vysvěcený roku 1480 a rozšířený roku 1749, se těšil od svého vzniku zbožné úctě věřících. Ke zrodu zdejšího poutního místa se pojí legenda, která říká, že v místě dnešního oltáře zasvěceného Čtrnácti svatým pomocníkům bylo původně popraviště.[4][5] Šlechtic, který zde měl být oběšen, snad pro odpor k panovníkovi, cestou na popraviště litoval svých skutků a prosil skrze svaté pomocníky Boha o odpuštění. Na šibenici visel tři dny a tři noci, avšak nezemřel. Vzhledem k tomuto zázraku jej kadaňští radní osvobodili. Popraviště bylo přeloženo na druhý konec města a na místě zázraku byla vystavěna kaple zasvěcená Čtrnácti svatým pomocníkům. V legendách se také hovoří o posvěcení zázračné studánky františkánským kazatelem a generálním vikářem řádu, sv. Janem Kapistránem v období okolo poloviny 15. století.[6] Naopak jedna žena, která se Čtrnácti svatým pomocníkům rouhala, byla do hodiny potrestána a porodila čtrnáct dětí. Na místě porodu v blízkosti města za Svatou branou je první kaple, která zahajuje řadu čtrnácti kaplí s vyobrazením křížové cesty, která končí ve františkánském kostele. Na této první kapličce je ve štítu vyobrazena žena se čtrnácti dětmi v peřinkách. Pod tímto výjevem byl text s uvedenou legendou.[4][5]

Založení kostela[editovat | editovat zdroj]

Odhlédnuto od legend, byl skutečným zakladatelem kostela a kláštera známý český poutník ke Svatému hrobu Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450–1517). Tento ve své době velmi vzdělaný šlechtic napsal a vydal známou knihu Putování ke svatému hrobu (1515) a Zprávu o naučení synu Jaroslavovi. Ve Svaté zemi byl zbožný rytíř v letech 14931494 a po návratu prý založil františkánský klášter a vybral po něj návrší za městem.[4][5] Během několika let byl dokončen prostorný kostel s jedním hlavním a čtyřmi bočními oltáři.[2] Vzdálenost od radnice ke klášteru prý přesně odpovídá vzdálenosti od domu Pontského Piláta na Golgotu v Jeruzalémě. V chrámu, kde byl Jan Hasištejnský pohřben v kamenné hrobce, je i řada dalších významných památek.

Úcta ke Čtrnácti svatým pomocníkům bývala v Kadani vždy velká a zvláště kvetla v 17. a 18. století. Později od josefínských reforem obliba tohoto poutního místa klesala, ale ještě na počátku 20. století sem přicházelo ročně na 1200 poutníků.[4][5]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Chór kostela

Jedná se o pseudobazilikální pilířové trojlodí s podélně uzavřeným presbytářem. Střední loď byla roku 1749 na západě prodložena o mnišský chór s kruchtou. Presbytář je připisován chebskému staviteli E. Bauerovi. V jeho klenbu tvoří tři pole křížové klenby a v závěru má klenbu žebrovou. Presbytář má hrotitá okna a dosud zachované kružby. V trojlodí se nachází síťová žebrová klenba, v jižní a severní boční lodi svorníky s kamenickými značkami. Severní předsíň má hrotitý portál, který je členěn oblouny a výžlabky. Pochází z období kolem roku 1480. Na severní straně trojlodí jsou dvě kaple. Jedna je zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému, druhá sv. Anně.[7]

Kaple svatého Antonína Paduánského[editovat | editovat zdroj]

Byla postavena roku 1664. Je podélná, má valenou klenbu a fresku ze života sv. Antonína, která je datována chronogramem 1753. Zřejmě se jedná o dílo kadaňského F.M. Vogeta. Oltář pocházející z roku 1705 má bohatou sloupovou architekturu. Je na něm původní obraz sv. Antonína a dvě sochy z roku 1860, které znázorňují sv. Kryštofa a sv. Jana Křtitele. Při vstupu do kaple je železná kovaná mříž z roku 1710.[7]

Kaple svaté Anny[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Anny nazývaná také Umrlčí byla postavena nákladem N. Schmidta ze Schmidtfeldu v roce 1699. Je čtvercového půdorysu se zkosenými rohy. Je sklenuta kupolovou klenbou s lucernou z druhé poloviny 18. století. Kupole je zdobena freskami Nalezení a Povýšení svatého Kříže z období kolem roku 1775 od J. Fuxe. Barokní oltář z roku 1723 je točitými sloupy. Je na něm obraz Uctívání svatého Kříže a sochy sv. Petra a sv. Pavla.[7]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář byl postaven v roce 1752 na místě předchozí gotické archy. Oltář má bohatou barokní architekturu z kadaňské dílny K.J. Waitzmanna. Nacházejí se na něm dvě dvojice točitých sloupů a prolamovaný volutový nástavec. Jsou zde sochy sv. Františka Serafinského a sv. Antonína Paduánského. Na oltářním obraze je Zvěstování Panny Marie. Před oltářem se nachází balustrové zábradlí (tzv. mřížka) z roku 1682. V lodi se nacházejí boční oltáře.

Boční oltáře na severní straně[editovat | editovat zdroj]

  • Oltář Panny Marie Bolestné se nachází u pilíře. Původně byl zasvěcen sv. Wolfgangovi. Z tohoto pozdně gotického oltáře z roku 1480 se zachovala kamenná menza. Současný oltář má barokní architekturu s dvěma dvojicemi sloupů. Pochází z roku 1682. Od roku 1893 je na místě původního obrazu sv. Wolfganga novogotická Pieta.

Boční oltáře na jižní straně[editovat | editovat zdroj]

  • Oltář sv. Františka Serafinského má pozdně gotickou menzu. Jeho barokní část z roku 1682 byla upravena roku 1763. Obraz sv. Františka Serafinského pochází z konce 17. století. Jsou zde sochy představující sv. Bonaventuru a sv. Ludvíka.
  • Oltář Čtrnácti svatých pomocníků je u pilíře kostela. Má původní pozdně gotickou menzu a dřevěnou sochu Panny Marie pod baldachýnem. Oltář má barokní volutovou architekturu z roku 1723. Baldachýn byl doplněn na počátku 2. poloviny 18. století. V zasklené skříni (svatyňce) jsou sošky Čtrnácti sv. pomocníků ze 17. století. Sošky jsou barokními kopiemi z roku 1682 pozdně gotických originálů z 2. poloviny 15. století. Železná mříž kolem oltáře pochází z 2. poloviny 17. století.

Kazatelna je z roku 1672. Korpus kazatelny je členěn točenými sloupky, které se střídají se stylizovanými palmovými kmeny. Jsou zde reliéfní sošky evangelistů a církevních učitelů. Zpovědnice je barokní s boltcovými řezbami z roku 1683. Další zpovědnice je s akantovými řezbami z roku 1707. V jižní boční lodi je velký lunetový obraz fundace kláštera z roku 1704, s pohledem na město Kadaň s fundátorem. Varhany z roku 1750 pocházejí od pražského varhanáře F. Schwabela. Jsou rokokové a mají dvoudílný prospekt. V presbytáři je socha sv. Šebestiána v životní velikosti, snad dílo Ulricha Creutze. V sakristii je desková malba Ukřižování z období kolem roku 1520.[7]

Náhrobníky[editovat | editovat zdroj]

  • Při severní zdi presbytáře se nachází mramorová tumba Jana z Lobkovic († 1517). Je na něm ležící postava zemřelého. Po stranách tumby jsou erby a signování „Ulrich Creucz“ s kamenickou značkou. Do 18. století byl spojen s pozdně gotickým oltářem Čtrnácti sv. pomocníků v chóru řeholníků za dnešním hlavním oltářem.
  • Ve zdi presbytáře za hlavním oltářem se nachází figurální náhrobník člena rodu Lobkoviců. Je pozdně gotický z roku 1516 od U. Creutze.
  • Pod hlavním oltářem je náhrobek Václava Hasištejnského z Lobkovic (zemřel 1520).
  • Na pilíři proti oltáři Panny Marie Bolestné je náhrobík horníka Kryštofa Meynera z Annaberku s reliéfy z roku 1735.
  • V západní části hlavní lodi je v dlažbě náhrobník s mosaznou kartuší kadaňského měšťana Mikuláše Leysse z roku 1535.
  • V dlažbě jižní boční lodi je částečně zašlapaný náhrobník Dětřicha z Vitzthumu, zřejmě od U. Creutze z roku 1517 a další zašlapané náhrobníky.
  • Ve východní stěně severní boční lodi se nachází náhrobník Jana Bartoloměje Sultznera z Kleefeldtu (zemřel 1643).
  • V severní předsíni je nápisový náhrobník Mikuláše II. z Lobkovic (zemřel 1462).

Na průčelí kaple sv. Antonína jsou tři pískovcové sochy světců františkánské řehole pocházející z 1. poloviny 18. století.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 248-249
  2. a b Klášter františkánů s kostelem Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, Kadaň na Hrady.cz
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-05-30]. Identifikátor záznamu 137745 : Klášter františkánský (s kostelem 14 sv. Pomocníků). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  5. a b c d HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  6. Legenda o vzniku kláštera
  7. a b c d e POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kadaň – Kostel Čtrnácti sv. pomocníků, s. 17-18. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]