Kaple Panny Marie Pomocné (Kostomlaty pod Milešovkou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaple Panny Marie Pomocné
v Kostomlatech pod Milešovkou
Kostomlatská kaple Panny Marie Pomocné se studánkou
Kostomlatská kaple Panny Marie Pomocné se studánkou
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Teplice
Obec Kostomlaty pod Milešovkou
Souřadnice
Kaple Panny Marie Pomocné v Kostomlatech pod Milešovkou
Kaple
Panny Marie Pomocné
v Kostomlatech pod Milešovkou
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát teplický
Farnost Kostomlaty pod Milešovkou
Status kaple
Užívání příležitostné
Architektonický popis
Výstavba 1825-1826
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní[1][2] kaple Panny Marie Pomocné v Kostomlatech pod Milešovkou zvaná „U studánky“ s obrazem Panny Marie Pomocné na plátně. Nachází se na východním konci obce[3] v parku současně s pomníkem padlých z I. světové války. Za oltářem kaple vyvěrá pramen s vodou u níž byly objeveny léčivé účinky a který byl sveden do volně přístupné kamenné stavby poblíž kaple.

Vznik poutního místa[editovat | editovat zdroj]

Studánka do které byl sveden léčivý pramen u kostomlatské mariánské kapličky

Poutní místo zasvěcené Panně Marii Pomocné vzniklo ve 2. čtvrtině 18. století poblíž studánky, jejíž voda byla velmi osvěžující. Na počátku 18. století byla studánka vyzděna a dostala i ochrannou střechu. V roce 1734 byl těžce nemocný kostomlatský panský sládek Kryštof (Christoph) Habel. Na jeho onemocnění nezabíraly žádné tehdejší léky. Byl velkým mariánským ctitelem. Na základě této úcty si proto opatřil obraz s výjevem Panny Marie Pomocné s Ježíškem, který namaloval na plátno truhlář v Mošnově Martin Patzelt. Při jedné z modliteb před tímto obrazem pocítil nemocí těžce sklíčený Habel silné vnitřní vnuknutí, které mu radilo, aby se odebral ke studánce a tam se z pramene napil a omyl. Když učinil co mu bylo vnuknuto, okamžitě se uzdravil. Po tomto svém prožitku z vděčnosti pověsil zmiňovaný obraz nad studánku k veřejné úctě. Denně pak ke studánce přicházel. Posléze se zde uzdravila i jeho matka, která však nevěřila, že byl nadpřirozeně uzdraven. V té době se již zprávy o jeho uzdravení rozkřikly a studánka se stala cílem četných poutníků. Došlo k mnoha dalším uzdravením a to vše vedlo ke zrodu poutního místa litoměřické diecéze.

Stará kaple[editovat | editovat zdroj]

Kolem studánky se začala v roce 1743 stavět kaple, která byla postavena v roce 1748. Dnes na tomto místě stojí pomník padlých z I. světové války. Tato kaple byla podstatně větší než je současná. Byla vybavena oratoří, sakristií a kůrem. V roce 1749 do ní byly instalovány varhany zhotovené chabařovickým varhanářem Standfussem. Kaple měla tři větší a čtyři menší okna, průčelí bylo ozdobeno třemi kamennými sochami sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a Panny Marie s Ježíškem. Průčelí bylo završeno kovaným křížem. Jednoduchý oltář do kaple zhotovil v roce 1750 kostomlatský truhlář Schafranka. Tato „stará“ kaple byla vysvěcena 13. srpna 1750 poblíž svátku Nanebevzetí Panny Marie a obraz od Kryštofa Habela byl vsazen do oltáře. Podle záznamů do roku 1770 činil počet poutníků ročně až třicet tisíc. Poutní aktivita byla přerušena josefinskými reformami, které zakázaly procesí.

Pojosefinské období[editovat | editovat zdroj]

Když po josefinských reformách byla obnovena procesí, návštěvnost místa opět stoupala a v letech 18251826 byla postavena současná kaple. V 19. století počet poutníků stále stoupal. Četná procesí v té době mířila na dvě poutní místa: do Kostomlat pod Milešovkou a do Bohosudova. Velký podíl na poutích do Kostomlat měl bohosudovský jezuita P. Josef Dvořák, který byl v Kostomlatech také zázračně uzdraven. Následně přiváděl z Bohosudova do Kostomlat až do své smrti 18. února 1893 pravidelně procesí.

Na počátku 20. století sem putovalo ročně více než tři tisíce poutníků a svátosti přijímalo 500–600 osob. Hlavním svátkem byl 15. srpen den slavnosti Nanebevzetí Panny Marie.[1][2]

Interiér kaple prochází po roce 2000 rekonstrukcí a není přístupný.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  2. a b HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  3. MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 252

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Michael Laurencius BENEŠ, Die Gnadenstätte Maria Hilf am Brünnel in Kostenblatt bei Teplitz: Erbauungs- und Gebetbuch. Bílina: Selbstverlag 1900, 269 stran.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]