Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krupka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký kraj
okresTeplice
ObecKrupka
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátteplický
FarnostKrupka
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o NOCI KOSTELŮ
Současný majitelMěsto Krupka
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
UliceHusitská
Kód památky43267/5-2644 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce je farní kostel římskokatolické farnosti v Krupce, v okrese Teplice Ústeckého kraje. Stojí v horní části obce při silnici do Horní Krupky naproti hradu Rosenburg.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel v Krupce je poprvé doložen ve druhé polovině 13. století, dnes má gotickou podobu s nepravidelným půdorysem. Kostel nemá věž, ta je funkčně zastoupena zvonicí. Ve 2. dekádě 21. století prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Je v majetku města.[1]

Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o farním kostele pochází z roku 1352. Z původní stavby se hmotově dochoval pouze presbytář.

Okolo roku 1484 proběhla zásadní přestavba kostela, patrně kvůli požáru, který zasáhl Krupku roku 1479. K původnímu presbytáři byla přistavěna mohutná jednolodní stavba s novým polygonálním neodsazeným presbytářem.[2]

Přibližně v první čtvrtině 17. století byl kostel vybaven kazetovým stropem. Roku 1633 saské oddíly vyplenily a vypálily většinu města včetně kostela. Při opravách byla loď rozšířena o 3,6 metru a již roku 1634 zastřešena. V letech 1668–1672 byla v interiéru postavena kruchta. Po roce 1683 byl kostel vybaven hlavním a bočními oltáři. V letech 1736–1739 byla východní zeď lodi proražena, aby byly ke kostelu přistavěny svatých schodů s figurálním výjevem Ecce homo.

V letech 19091935 proběhla rozsáhlá puristická oprava kostela pod vedením architekta Maxe Loose von Losimfeldt.[3]

Vybavení kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel Panny Marie s bývalou farou, v níž sídlí Hasičské muzeum

Zvon z roku 1917[editovat | editovat zdroj]

V zadním jižním sanktusníku kostela se nachází litinový zvon z roku 1917. Má dolní průměr 58 cm, výšku 45 cm bez koruny, 56 cm s korunou a nese vhloubený nápis: ST. FRANZISKUS / 1917 a dataci: 1918. V minulosti se na zvonici u kostela nacházely ještě dva podobné zvony, které byly zrekvírovány za druhé světové války. Zvon je zavěšen na dřevěné hlavě v dřevěné konstrukci. Zvon je v dobrém stavu.

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Zvonice farního kostela Nanebevzetí Panny Marie

Dnešní polozděná zvonice byla vystavěna po požáru původní stavby v roce 1633. Stojí ve svahu severozápadně od kostela. Ve zvonovém patře se nacházejí tři závěsy pro zvony - menší dřevěná hlava při východní stěně, velký ocelový závěs uprostřed a větší dřevěná hlava při západní stěně. Na ní je zavěšen zvon z roku 1627 od Gabriela a Zachariáše Hilgera. Zbývající dva zvony byly zrekvírovány za první světové války, torzo jednoho z nich se nachází v muzeu v Krupce. Zvony byly v meziválečném období nahrazeny novými, ale ty byly pak odebrány při rekvizicích druhé světové války – k roku 1960 je zde doložen už pouze jediný zvon.

Zvon z roku 1627[editovat | editovat zdroj]

Zvon z roku 1627 ze zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce vyrobili zvonaři Gabriel a Zachariáš Hilger. Dolní průměr zvonu je 113 cm, zvon je bohatě zdoben.

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

  • Dolní průměr: 113 cm.
  • Průměr čepce: 65 cm.
  • Výška: 79 cm bez koruny, 98 cm s korunou

Popis zvonu[editovat | editovat zdroj]

  • Koruna: šest uch bez ozdob.
  • Čepec: jednořádkový nápis, vysoký 4 cm, výška písmen 2 cm: MEIN KLANG DICH RVFT ZVM KIRCHENGANG (andílčí hlavička) MERKS WORT , GOTT DANCK SING LOBGESANG (dva propletené stonky) 1627 (dva propletené stonky); pod tím pěkný ornamentální pás, vysoký 12 cm, tzv. groteska - dívka s rozpaženýma rukama, držící se vinutých stonků s listy.
  • Krk:
    • Jižní strana: medailon s erbem, průměr 16 cm, výška erbu 12 cm - ve štítě orel s nezřetelným srdečním štítkem na prsou, na klenotu křídla, po stranách erbu dvě žezla, pod medailonem sedmiřádkový nápis, výška písmen 1,5 cm a 1 cm: MODERANTE ECCLESIAM SVMMO IN TERRIS / CHRISTI VICCARIO VRBANO VIII ROMANO PON/TIFICE ILLVSTRISSIMO VERO ET REVERENDIS/SIMO CARDINALE ERNESTO AB HARRACH ANTIS/TITE PRAGENSE ATQVE INDVPERANTE FERDI/NANDO II INNVICTISSIOM (sic!) ROMANORVM IMPERATO/RE SEMPER AVGVSTO (pětilistý květ). Na této straně několik nepravidelných prohlubenin, vzniklých pravděpodobně už chybou při odlévání.
    • Severní strana: reliéf Ukřižování, vysoký 29 cm, pod ním sedmiřádkový nápis, výška písmen 1,5 cm a 1 cm: AD MAIOREM DEI GLORIAM DEI PARA QVE / NEC NON SANCTA EIVS MATRIS ANNAE HONO/REM , HAEC CAMPANA GRUPPNEN SVIM ANNO POST / CHRISTUM NATVM 1493 CONFLATA / DEINDE 1625 DVCENTESIMO SCILICET 24 POST / ANNO RIMAS ET SCISSVRAS PASSA . RENOVATA DEMVM / FVIT 1627.
    • Západní strana: medailon s erbem, průměr 13 cm, erb je nezřetelný, ale bezpochyby jde o erb zvonařského rodu Hilgerů, tedy medvěda ve skoku, držícího v předních tlapách kružítko, na okraji medailonu opis, výška písmen 0,7 cm: GOSSEN MICH GABRIEL VND ZACHARIAS HILGER ZV FREIBERCK.
    • Východní strana: reliéf sv. Vojtěcha, vysoký 25 cm - muž s vousem, v rukách drží veslo, po stranách u hlavy písmena, vysoká 2 cm: S A.
  • Věnec: tři linky a zesílení lemu
  • Srdce: hruškovité s krátkou výpustí

Podle nápisu jde o zvon z roku 1493, který v roce 1625 pukl a byl přelit roku 1627. Vzhledem k tomu, že roku 1633 zvonice vyhořela, je pravděpodobné, že zvon nebyl ihned po odlití zavěšen, ale nějakou dobu se ještě nacházel ve zvonařské dílně a unikl tak požáru. Zvon je zavěšen na dřevěné hlavě v dřevěné konstrukci. Hlava je zdobena několika vyřezávanými závity a pěkným kováním. Zvon je v dobrém stavu. Stav k roku 2002.

Zvon z roku 1490[editovat | editovat zdroj]

Fragment zvonu Zuzana

Zaniklý zvon Zuzana z roku 1490 ze zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce vyrobil zvonař Vavřinec. Zvon byl zrekvírován za první světové války, jeho fragment se nachází v muzeu v Krupce.

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

  • Dolní průměr: 156 cm.
  • Výška: 170 cm
  • Další: fragment je 20 cm vysoký, 25 cm široký

Popis zvonu[editovat | editovat zdroj]

  • Čepec: ornamentální pás s rostlinným motivem, pod tím jednořádkový nápis v gotické minuskuli: Rex Gloriae Veni in pace. Ave maria gratia plena, dominus tecum. Anno domini 1490. Mezi písmeny reliéf Panny Marie s Ježíškem, kterého drží na pravé ruce, Marie má na hlavě korunu, pod tím ornamentální pás, značně vystupující nad povrch zvonu, vysoký 3 cm - šroubovitě vinutý stonek.
  • Věnec: tři linky a zesílení lemu.

Zavěšení a stav zvonu[editovat | editovat zdroj]

Zvon je zavěšen na dřevěné hlavě v dřevěné konstrukci. Zvon je v dobrém stavu. Stav k roku 2002.

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 587 000 Kč.[4]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 735 500 532 500 420 630 420 400 450

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=j2P-PjJhJjBseA_Ft-SmW2QPfMETwiJBbuBhgMV4V7DxqF5vygw-EfoDruM8liTw_CjDVhabja9JZ9dzhOHr3uOBNJDyFnZocJW8pWySUwBgIC0s9kxzMCi6zhLH4REy
  2. ŠIMKOVÁ, Táňa. Stavební vývoj kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce. Monumentorum Custos 2014. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Filozofická fakulta, 2015, s. 37–41. 
  3. Šimková, Stavební vývoj…, s. 43–47.
  4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BERVIC, Rudolf; KOCOURKOVÁ, Květoslava. Krupka. Půl tisíciletí horního města. Krupka: Městský národní výbor, 1978. 38 s. Dostupné online. 
  • HONYS, Vít. Renesanční zvony na Teplicku. In: HRUBÁ, Michaela; HRUBÝ, Petr. Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník příspěvků z kolokvia konaného v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 25.–26. listopadu 1999. Ústí nad Labem: Albis international, 2001. ISBN 80-86067-52-1. S. 281–296.
  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 2001. 380 s. ISBN 80-7277-018-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]