Přeskočit na obsah

Kostel svaté Barbory (Dubice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svaté Barbory v Dubici
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresÚstí nad Labem
ObecŘehlovice
LokalitaDubice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátústecký
FarnostStebno u Ústí nad Labem
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Stebno u Ústí nad Labem
ZasvěceníBarbora z Nikomédie
Architektonický popis
Stavební slohpozdní renesance
a rané baroko
Výstavba1579
Specifikace
Délka24 metrů
Šířka16 metrů
Umístění oltářena jihovýchod
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaŘehlovice, ČeskoČesko Česko
Kód památky42606/5-165 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní[1] kostel svaté Barbory v Dubicích je sakrální stavbou[2] postavenou v dominantní poloze na hraně svahu nad levým břehem řeky Labe. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Socha svaté Barbory v Dubici

Stranou od obce Dubice byla v polovině 14. století postavena gotická kaple sloužící jako rodinná a pohřební kaple Sršům z Dubice. S největší pravděpodobností byla zasvěcena Panně Marii.[1] Roku 1579 postavil Jindřich Kauč z Kauče v Dubičkách na místě této kaple rytíře z Kamýka luteránský kostel svaté Barbory. V letech 1589–1595[4] byl kostel dále přestavěn. Za třicetileté války v letech 1634–1643 byl kostel pobořen a po roce 1643 začal být opravován. Kostel se za protireformace stal katolickým. K další úpravě došlo roku 1820 po požáru vsi.[1]

Není známo, kdy přesně začali Dubice navštěvovat poutníci, ale pravděpodobně se tak dělo již před zahájením reformace. Mimo úcty k Panně Marii zde byla uctívána i socha sv. Barbory. Po skončení třicetileté války na místo začínají proudit poutníci z širokého okolí a jejich počet stále stoupal. Hlavní pouť bývala 1. května a organizovali ji zpravidla ústečtí dominikáni. Postupně byly slaveny tři velké poutě: 1. května mariánská, 22. července svaté Máří Magdalény a 4. prosince svaté Barbory.[5][6] Mše se v kostele koná každou třetí neděli měsíci.[7]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Stebno u Ústí nad Labem.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Kostel je orientovanou stavbou. Má obdélný půdorys. Je jednolodní s polygonálním presbytářem a polygonální zvonicí nad lodí. Nad polokruhem zakončeným portálem v průčelí kostela se nachází nika se sochou svaté Barbory ze 17. století. Průčelí je zakončeno pozdně renesančním štítem, který je členěný římsami. Má stupňovitě proláklá křídla s čučky a je završeno segmentem.

Uvnitř kostela je zděná kruchta s funkčními varhanami. Loď má plochý strop. V klenbě presbytáře se nachází jedno pole křížové klenby. Závěr je sklenut paprsčitě. Ve východním průčelí věže je umístěn bohatě zdobený zvon z roku 1595 od Brikcího z Cimperka.

K vybavení kostela patří dva boční barokní oltáře s obrazy sv. Máří Magdalény a Ukřižování, které jsou signovány J. Heřmann 1895. Na hlavním oltáři se nachází pozdně gotická socha sv. Barbory z dvacátých let 16. století. V presbytáři je barokní socha svatého Kryštofa z poloviny 18. století.[2]

  1. a b c MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 259
  2. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. 1. vyd. Svazek 1. A/J. Praha: Academia, 1977. 643 s. Kapitola Dubice /Ústí nad Labem/, s. 333. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-05-28]. Identifikátor záznamu 154802 : Kostel sv. Barbory. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 55. 
  5. ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  6. HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  7. Bohoslužby v Trmicích a okolí, web římskokatolické farnosti Trmice a přidružených farností

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]