Římskokatolická farnost Trmice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost
Trmice
Trmický kostel Narození Panny Marie z podhledu dálnice D8 vedoucí městem Ústí nad Labem
Trmický kostel Narození Panny Marie z podhledu dálnice D8 vedoucí městem Ústí nad Labem
Základní údaje
Vikariát ústecký
Diecéze litoměřická
Provincie česká
Administrátor R.D. Mgr. Jiří Voleský (administrátor in spiritualibus)
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Trmice
Římskokatolická
farnost
Trmice
Poloha farnosti na mapě České republiky
Území farnosti
Trmice • Hostovice • Jedvina • Koštov • Lochočice • Otovice • Roudníky • Tuchomyšl • Újezd • Vyklice
Kontakt
Adresa Římskokatolická farnost Trmice
Slepá ulička 74/4
400 04 Trmice
Telefon +420 411 130 367
Webové stránky faratrm.naseveru.info
E-mail j.volesky@volny.cz
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 2017 (VI.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Trmice (lat. Türmicium[1]) je územní společenství římských katolíků v Trmicích a okolí. Organizačně spadá do ústeckého vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:[2][3]

Kostely a kaple na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Fotografie Kostel Místo Bohoslužba Zeměpisné souřadnice Poznámka
Kostel Narození Panny Marie, Václavské nám., Trmice, okres Ústí nad Labem 01.JPG Kostel Narození Panny Marie Trmice středa[p 2]
pátek[p 2]
sobota[p 3]
neděle[p 2]
17.00
17.00
9.00
9.30
50°38′34″ s. š., 13°59′41″ v. d. farní kostel[2][4]
Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova Hostovice
neslouží se pravidelně
50°38′34″ s. š., 14°1′ v. d. kaple[2][5]
Kaple Nalezení sv. Kříže Lochočice
nelze sloužit
zbořená kaple[2][6]
Kaple Narození sv. Jana Křtitele Jedvina
neslouží se pravidelně
kaple[2]
Roudniky-Kiche1.jpg Kostel sv. Václava Roudníky
neslouží se pravidelně
50°39′ s. š., 13°55′15″ v. d. filiální kostel[2][7]
Kostel sv. Martina Tuchomyšl
nelze sloužit
zbořený filiální kostel[2]
Kaple sv. Jana Nepomuckého Vyklice
nelze sloužit
zbořená kaple[2][8]
Koštov kaple.JPG Kaple Panny Marie Koštov
neslouží se pravidelně
50°37′55″ s. š., 13°59′32″ v. d. obecní kaple[2][9]

Ve farnosti se nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Období do Josefa II.[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o farní lokalitě pochází z roku 1264. Již v roce 1384 byla v Trmicích plebánie.[2] Trmice byly již ve 14. století sídlem arcibiskupského vikáře.[10] Matriky jsou vedeny od roku 1641.[2]

K trmickému kostelu i panství od středověku patřily Horní i Dolní Trmice, Koštov, Újezd a Hostovice. Ke kostelu sv. Martina v Tuchomyšli byly v době kolem roku 1670 přifařeny Lochočice, které patřily ke chlumeckému panství.[10]

Trmickému faráři od nepaměti patřila vinice, roku 1685 získal od města další výměnou za pole.[10] Mezi lety 1711–1717 nechal majitel panství, hrabě František Václav Nostic, postavit trmickou faru.[10]

Duchovní správci nejstaršího období[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:

  • 1351 Nicolaus
  • 1369 Jan z Brozan
  • 1402 Niklas Runge
  • 1436 Procop. aus Prag
  • do r. 1574 Jan z Třebenic
  • 1624 Mgr. Gulielm. Chirothecus
  • 1636 Math. Lachmann
  • 1648 Mich. Adalb. Vater
  • 1663 Adam. Franc. Vencelius
  • 1667 Christ. Fleisner
  • 1669 Ioann. G. Wildfeier
  • 1695 Alex. W. von Rosenfeld

Duchovní správci za F. V. Nostice[editovat | editovat zdroj]

Za panství Františka Václava Nostice v letech 17011765 se v Trmicích vystřídalo pět farářů.[10] V barokní době zde působili tito faráři:[10]

  • Jan z Řasného (lat. Ioann. Řasne), od roku 1699 pravděp. do r. 1702
  • Kryštof Ignác Dont (Christ.Ign. Dont), 1701–1718, farářem ustanoven 1703. Z doby jeho působení je první zmínka o Trmickém kaplanovi, jímž byl Jan Fridrich.
  • Kryštof Václav Dont (Christ. Wenc. Dont), synovec předchozího faráře, působil zde do své smrti v roce 1746. V letech 1720–1723 byla významně přestavěna fara. Farář toleroval vznik kultu kolem zdejší mariánské sošky.
  • Vilém Josef Ilgner (Gulielm. Jos. Illgner), 1747–1750
  • Josef Stephelin, 1750–1760
  • Jan Václav Scharf (Ioann. W. Scharf), 1760–1765, v letech 1762–1775 působil kaplan František Groh
  • Kryštof Maier (Christ. Mayer), 1765–1775, podporoval rozvoj zdejšího mariánského kultu

Počátkem 18. století se Trmice staly cílem soukromých mariánských poutí. Ty nabyly formy spontánního hnutí poté, co byla na křížovém oltáři pod kůrem umístěna půlmetrová vyřezávaná soška Panny Marie s Dítětem, jejímž autorem byl bohosudovský jezuita Václav.[10] Farář Dont mladší poutní hnutí toleroval a povolil při významných svátcích uctívat sošku políbením a slavnostně ji nosit v procesí kolem kostela.[10] Roku 1743 věřící z Duchcova uskutečnili první oficiální pouť do Trmic – v té době byla již mariánská soška na hlavním oltáři.[10] Roku 1783 byly hromadné organizované poutě omezeny josefínským zákazem, takže pokračovaly jen menší soukromé akce.[10]

  • od 1775 Ioann. Ullsperger

Duchovní správci od doby josefínské do současnosti[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:[p 4]

V letech 19651968 v Trmicích působil jako duchovní správce Karel Otčenášek, který byl v roce 1950 bez státního souhlasu vysvěcen na biskupa, a až do roku 1965 neměl státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti; na nátlak papeže Pavla VI. mu československý stát povolil působení v duchovní správě, avšak s podmínkou, že bude působit mimo vlastní diecézi a bude mít zakázány jakékoliv projevy biskupské hodnosti. Znovu byl trmickým duchovním správcem od roku 1973 do roku 1990, kdy se ve své původní Královéhradecké diecézi stal sídelním biskupem.[11]

Farnost byla v době komunistické totality díky přítomnosti biskupa Otčenáška a také, protože se stala v rozpětí let 19681974 tajným klášterem salesiánů, vždy pod velkým tlakem státních orgánů. Utrpěla zbořením řady kostelů a kaplí, a také industrializací, která proměnila ráz farnosti.

Mediální kauza[editovat | editovat zdroj]

Podnikání a úpadek[editovat | editovat zdroj]

Po pádu komunistické totality se farnost, kromě své obvyklé činnosti, poměrně úspěšně[zdroj?] zabývala obchodováním se dřevem, zisk využívala na provozní náklady i údržbu staveb. V březnu 2009 koupila pilu a briketárnu v Klenči za 12 milionů Kč a se závazky na dalších 8,8 milionu.[12] Pilu a briketárnu původně, od roku 1991, provozoval Jannis Mesochoridis.[13]

V roce 2010 se podle médií stala první zkrachovalou římskokatolickou farností v Česku,[12] do funkce ekonomického správce farnosti (správce in materialibus) byl v důsledku těchto problémů jmenován laik Richard Kirbs,[12] insolvenčním správcem Aleš Klaudy.

Farnost se v důsledku podnikání zadlužila podle odhadu více než 30 miliony Kč,[12] v červenci 2010 odhadoval správce Richard Kirbs dluhy na 34 milionů Kč.[14] Pohledávky farnosti podle Kirbse činily 5,4 milionu Kč a celkový majetek farnosti včetně přidružených farností byl odhadem oceněn na 83,7 milionu Kč, ale skutečná cena byla podle ČTK nejspíš výrazně nižší.[14]

Dne 7. července 2010[12][14] podala firma Fine Dream s pohledávkou 1,33 milionu korun návrh na insolvenční řízení,[12][14] farnost se poté k návrhu připojila.[12][14] Od října 2010 byla v úpadku, a insolvenční správce Aleš Klaudy prohlásil, že jiné řešení než konkurs nepřipadá v úvahu. Soud měl proběhnout na začátku prosince 2010.[12] Do začátku listopadu 2010 přihlásilo 28 věřitelů pohledávky o celkové výši 18,4 milionu korun, z toho nejvíce, 4,1 milionu korun, požadoval zřizovatel farnosti, litoměřické biskupství.[12] Prodej majetku měl zahrnovat i dvě fary a dva kostely včetně vybavení (uměleckých předmětů), u kostela v Roudníkách i přilehlý hřbitov.[12]

Podle bývalé tiskové mluvčí České biskupské konference Ireny Sargánkové byl případ způsoben selháním člověka, který nerespektoval vnitřní normy římskokatolické církve.[12] Podle později jmenovaného ekonomického administrátora farnosti Richarda Kirbse vedení farnosti nereagovalo relevantně na to, že hospodaření bylo od počátku ve ztrátě statisíců Kč měsíčně.[12] Richard Kirbs rovněž prohlašuje, že špatné hospodaření bylo vedením farnosti způsobeno záměrně a podnikatelský záměr byl pofidérní, výroba zastaralá a smlouvy s právníky a poradci nevýhodné.[14] Kirbs rovněž napadl kupní smlouvy, protože podle něj za farnost jednali lidé, kteří k tomu neměli právo.[14]

Jiří Voleský uvedl, že pilu koupila farnost proto, aby mohla sama zpracovávat dřevo z farních lesů, k dosažení ziskovosti měla podle něj napomoci bankovní půjčka, kterou chtěla farnost získat, avšak biskupství půjčku nepovolilo, protože se prý k církvi podobné podnikání nehodí.[14]

Vyjádření duchovního správce farnosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 duchovní správce farnosti, Jiří Voleský, uznal svou vinu v nedůslednosti kontroly ekonomických aktivit své farnosti, důrazně však popřel jakýkoli úmysl farnost poškodit. Dále uvedl, že veškeré kroky týkající se nákupu pily a následného hospodaření byly konzultovány s biskupstvím. To dokládá mimo jiné tím, že biskupství průběžně přispívalo farnosti na chod pily celkovou částkou 5 milionů korun.[15]

Richard Kirbs podle Voleského od začátku svého působení na postu správce farnosti nejevil zájem řešit situaci s věřiteli smírně a usiloval o konkurs. S věřiteli i s duchovním správcem farnosti údajně Kirbs odmítal komunikovat. Kirbsovo jednání mohlo být motivováno osobními ekonomickými aktivitami, podle Voleského si Kirbs pro své podnikání s palivovým dřívím a pilinovými briketami dokonce z provozu farní pily odvezl část strojů.[15]

Voleský zdůraznil, že se insolvenci farnosti snažil všemožně zabránit a je přesvědčen, že konkurs nebyl nutným řešením. Podle něj má farnost k dispozici pozemky, jejichž prodejem by mohla získat peníze na splacení dluhu.[15]

Záchrana[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2011 usilovalo o záchranu kostela a fary v Trmicích Občanské sdružení pro záchranu kostela a fary v Trmicích „FIAT VOLUNTAS TUA“.[16] Fara byla již od 22. července 2011 pro provoz farnosti zachráněna.[17] Od 14. října 2013 se občanské sdružení „FIAT VOLUNTAS TUA“ stalo novým majitelem kostela Narození Panny Marie v Trmicích.[18]

Farní obvod[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z Trmic. Jsou jimi farnosti (řazeno abecedně):

  1. Římskokatolická farnost Chabařovice
  2. Římskokatolická farnost Předlice
  3. Římskokatolická farnost Řehlovice
  4. Římskokatolická farnost Stebno u Ústí nad Labem

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Trmice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
  2. a b c V zimním období (advent–Velikonoce) se bohoslužby konají v kapli sv. Jana Boska na farním dvoře, Slepá ulička 74/4.
  3. 1. sobota v měsíci
  4. Podle dochovaných katalogů v archivu litoměřického biskupství.
  5. a b c Farnost nebyla obsazena farářem, jmenovaný pouze zastupoval.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 415. 
  2. a b c d e f g h i j k MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 193-194. 
  3. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  4. Katalog biskupství litoměřického, Kostel Narození Panny Marie, Trmice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-01]. Dostupné online. 
  5. Katalog biskupství litoměřického, Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Ústí nad Labem-město (Hostovice u Ústí nad Labem) [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-05]. Dostupné online. 
  6. Lochočice (Lochtschitz)
  7. Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Václava, Chabařovice (Roudníky) [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-05]. Dostupné online. 
  8. Vyklice (Wiklitz)
  9. Katalog biskupství litoměřického, Kaple Panny Marie, Trmice (Koštov) [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-05]. Dostupné online. 
  10. a b c d e f g h i j Příspěvek k dějinám města Trmic, Josef Bertig, biskupský notář, vikariátní sekretář a farář z Trmic, 1898, pracovní překlad A. Tscherney
  11. Oslavy životních výročí arcibiskupa Otčenáška, Arcibiskupství pražské, 27. 1. 2010
  12. a b c d e f g h i j k l Dušan Küttner: První farnost míří ke krachu Archivováno 12. 11. 2010 na Wayback Machine, E15, 4. 11. 2010
  13. Archiv webu pily a briketárny Mesochoridis, 2003–2008
  14. a b c d e f g h Trmická farnost je v insolvenci a hrozí jí rozprodej majetku, ČTK, 9. 7. 2010
  15. a b c Vyjádření duchovního správce J. Voleského, nedatováno
  16. Občanské sdružení pro záchranu kostela a fary v Trmicích „FIAT VOLUNTAS TUA“
  17. Webové stránky trmické farnosti
  18. GOTTFRIEDOVÁ, Marie. Novým majitelem kostela v Trmicích se stalo občanské sdružení FIAT VOLUNTAS TUA [online]. Litoměřice: Diecéze litoměřická, 2013-10-15 [cit. 2013-10-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]