Římskokatolická farnost Velké Chvojno
| Římskokatolická farnost Velké Chvojno | |
|---|---|
 Socha sv. Jana Nepomuckého ve Velkém Chvojně | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | ústecký |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Administrátor excurrendo | J.M. can. Mgr. Miroslav Šimáček |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Velké Chvojno | |
| Území farnosti | |
| Velké Chvojno • Knínice • Luční Chvojno • Malé Chvojno • Žďár • Žďárek | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Bílinská 110/3, Ústí nad Labem, 400 01, Česko |
| Souřadnice | 50°47′9,24″ s. š., 14°1′45,12″ v. d. |
| Webové stránky | www |
| farnost | |
| Datová schránka | 96bqgua |
| IČO | 44557116 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Velké Chvojno (lat. Bohemokahna[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Velké Chvojno a v jejím okolí. Organizačně spadá do ústeckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]
Již před rokem 1384 byla ve farní lokalitě plebánie. Od roku 1651 zde byly vedeny matriky. Farnost byla kanonicky obnovena v roce 1832.[2]
Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1773 Franc. Veitl
- 1816 Joann. Martini, n. 23. 1. 1758 Adersbach, o. 21. 12. 1782, † 9. 2. 1837
- 1832 proto-par. (prvo-farář) Jos. Buberle, n. 26. 1. 1796 Schoelessens., o. 23. 8. 1818, † 27. 6. 1855
- 1856 Conrad. Kutscher, n. 11. 4. 1811 Jablonné, o. 8. 8. 1836
- 1874 Ignat. Stoessel, n. 1. 10. 1835 Leipa, o. 31. 7. 1860, † 16. 7. 1915
- 1891 Franc. Ječmen, n. 7. 2. 1857 Padrť, o. 13. 9. 1880, † 20. 2. 1909
- 1909 Aloys. Schmidt, n. 6. 12. 1864 Liebau (Sil.), o. 3. 12. 1893, † 12. 1. 1913
- 1913 Wenc. Rösler, n. 20. 10. 1883 Polaun, o. 14. 7. 1907
- 1927 Leo Arlt, n. 3. 12. 1891 Nemschen, o. 10. 10. 1915
- 1930 par. vacat
- 1931 Jos. Plescher, n. 20. 10. 1882 Sutom, o. 17. 7. 1910
- 1. 6. 1939 Bernard. Növer, n. 20. 8. 1875 Dülmen, o. 15. 7. 1906
- 20. 9. 1946 Antonín Chramosta
- 1. 8. 1948 František Kubaš
- 15. 12. 1951 Antonín Mikel
- 1. 8. 1994 Antonín Sporer
- 1. 7. 1999 Pavel Jančík
- 1. 7. 2002 Miroslav Šimáček, admin. exc. z Ústí nad Labem[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti[editovat | editovat zdroj]
Do farnosti náleží území těchto obcí:[2][4]
- Velké Chvojno (Böhmischkahn[p 2])
- Knínice (Kninitz[p 2])
- Luční Chvojno (Deutschkahn[p 2])
- Malé Chvojno (Kleinkahn[p 2])
- Žďár (Saara[p 2])
- Žďárek (Zuckmantel[p 2])
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti[editovat | editovat zdroj]
| Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel | |||||||
| 1. | Kostel sv. Martina | Velké Chvojno | nelze sloužit | 50°47′9″ s. š., 14°1′45″ v. d. | zbořený farní kostel[2][p 3] | ||
| Kaple | |||||||
| 2. | Kaple sv. Petra a Pavla | Knínice | nelze sloužit | zrušená kaple[2] | |||
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Ústí nad Labem, jehož součástí je i farnost Velké Chvojno, která je tak spravována excurrendo.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
- ↑ a b c d e f Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
- ↑ Silně poškozená stavba kostela sv. Martina ve Velkém Chvojnu inspirovala českého písničkáře Karla Kryla k napsání písně Anděl.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 404.
- ↑ a b c d MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 205.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
- ↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.