Vikariáty litoměřické diecéze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Litoměřická diecéze je označena na mapě České republiky tmavě modrou barvou

Litoměřická diecéze je územně členěna na 10 vikariátů. V jejich čele stojí okrskoví vikáři. Každý vikariát se pak dělí na jednotlivé farnosti, v litoměřické diecézi většinou sdružené do farních obvodů, kdy z důvodu nedostatku kněží má jeden kněz na starosti farností více.

Vikariáty a jejich znaky[editovat | editovat zdroj]

Znak litoměřické diecéze používaný od roku 1947
Autorem štítu je Břetislav Štorm, který jej pro biskupa Štěpána Trochtu navrhl původně takto: v modrém štítu čtvrcený heroltský kříž střídavých barev, stříbrné a červené.[1]

Znaky vikariátů[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 2019 používají vikariáty litoměřické diecéze vlastní znaky, které používají za základ znak litoměřické diecéze. Znakem litoměřické diecéze je v modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž. Štít je podložen zlatým latinským křížem provázeným mitrou a berlou. Vše převýšeno zeleným kloboukem se šesti střapci po každé straně.
Vikariáty v minulosti žádnými znaky nedisponovaly, užívaly však razítka, v jejichž poli se uplatňoval znak litoměřického biskupa, přičemž od episkopátu Josefa Hurdálka (1815–1822) zůstal tento znak, tedy prostý latinský kříž, nezměněný. Od 80. let 20. století začalo být turnovským vikariátem využíváno razítko, v jehož poli byl tradičně užívaný znak diecéze doplněný vpravo nahoře třemi zlatými mincemi (odkaz na svatomikulášské patrocinium turnovského děkanského kostela; autorem znaku byl slovenský církevní heraldik Zdenko G. Alexy).

Znaky farností odvozené od znaků vikariátů[editovat | editovat zdroj]

Co se týče farností litoměřické diecéze, pouze několik málo farností v litoměřické diecézi disponuje svým historickým znakem. Od 90. let 20. století začaly vznikat nové znaky farností v turnovském vikariátu, přičemž v nich byl vždy využit i vikariátní znak (autorem této koncepce byl opět Zdenko G. Alexy). S ohledem na takto vytvořenou tradici a především praktičnost a jednoznačnost takovýchto znaků (znak plně vypovídá o příslušnosti k diecézi i vikariátu) byla vytvořena níže uvedená pravidla pro tvorbu nových znaků farností. V případě, že farnost již disponuje znakem, ať už je jakéhokoliv staří, má právo jej nadále bez omezení užívat. Pokud chce farnost nový znak, musí dodržet následující postup:
Nový znak farnosti se tvoří tím způsobem, že jedna jeho polovina představuje znak příslušného vikariátu, druhá vzniká za použití heraldických figur odkazujících na patrocinium farního kostela. Možnosti půlení znaku na poloviny jsou dvě, a sice:

  • tzv. polcení (tj. svislé rozdělení), přičemž znak vikariátu bude na heraldicky pravé straně znaku;
  • tzv. dělení (tj. vodorovné rozdělení), které nemusí být provedeno stejnoměrně, ale lze vytvořit i tzv. hlavu štítu (ta je užší, než jeho spodní polovina), přičemž znak vikariátu bude při užití jakékoliv z variant vždy v horní polovině znaku;

V odůvodněných případech lze použít i jiné varianty sloučení vikariátního znaku a „farní“ heraldické figury, např. užitím tzv. volné čtvrti s vikariátním znakem.
Blason (odborný popis) nově vytvářeného znaku farnosti (ideálně společně s jeho výtvarným ztvárněním) musí být schválen litoměřickým biskupem. Neschválený znak není možné používat.[2]

Přehled vikariátů[editovat | editovat zdroj]

Vikariát Náčrt území Blasony vikariátních znaků
Českolipský vikariát Mapa vikariátů litoměřické diecéze Česká Lípa.png V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře stříbrnou lvicí se zlatou zbrojí. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci.
Zvolený symbol odkazuje na sv. Zdislavu, která se provdala do rodu Markvarticů, jejichž znakem byla právě lvice.
Děčínský vikariát Mapa vikariátů litoměřické diecéze Děčín.png V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře vynikajícím zlatým latinským křížem. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci.
Zvolený symbol odkazuje na patrocinium děkanského kostela v Děčíně a rovněž na skutečnost, že na Šluknovsku se nachází unikátní soubor křížových cest.
Krušnohorský vikariát (dříve Chomutovský) Mapa vikariátů litoměřické diecéze Krušnohorský.png V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře zlatou lilií. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci.
Lilie jako symbol Panny Marie odkazuje na množství mariánských poutních míst ve vikariátu (Květnov, Horní Jiřetín, Březno u Chomutova) i významných kostelů s tímto zasvěcením ve vikariátu (Most, Chomutov).
Liberecký vikariát Mapa vikariátů litoměřické diecéze Liberec.png V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře kosmo položenou holí svatého Antonína šikmo přeloženou zlatou berlou se závitem doleva. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci.
Zvolený symbol odkazuje na sv. Antonína Velikého, jakožto patrona libereckého arciděkanského kostela.
Litoměřický vikariát Mapa vikariátů litoměřické diecéze Litoměřice.png V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře zlatým věncem. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci.
Zvolený symbol odkazuje na sv. Štěpána prvomučedníka, patrona katedrály, neboť stefanos je řecky věnec.
Lounský vikariát Mapa vikariátů litoměřické diecéze louny.png V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře zlatým přibývajícím půlměsícem provázeným vpravo zlatou hvězdou. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci.
Zvolené symboly využívají částečně znak lounského děkanství, kde je měsíc odkazem na město Louny (luna). Zároveň jsou měsíc i hvězda symboly Panny Marie, odkazující na mariánská poutní místa ve vikariátu (Liběšice u Žatce, Dolní Ročov) či patrocinium děkanského kostela v Žatci.
Mladoboleslavský vikariát Mapa vikariátů litoměřické diecéze MB.png V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře knížecí korunou přirozených tinktur. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci.
Zvolený symbol odkazuje zejména na kněžnu sv. Ludmilu, jejíž původ je tradičně kladen do Mělníka.
Teplický vikariát Mapa vikariátů litoměřické diecéze Teplice.png V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře hlavou svatého Jana Křtitele položenou na zlaté míse. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci.
Zvolený symbol odkazuje na patrocinium děkanského kostela v Teplicích, zároveň je také připomínkou na uchovávání relikviáře s ostatky tohoto světce v oseckém klášteře.
Turnovský vikariát Mapa vikariátů litoměřické diecéze Turnov.png V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře třemi zlatými mincemi (1, 2). Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci.
Zvolený symbol odkazuje na svatomikulášské patrocinium děkanského kostela v Turnově.
Ústecký vikariát Mapa vikariátů litoměřické diecéze Ústí.png V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře zlatou pětilistou růží se zlatým semeníkem a zlatými okvětními lístky. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci.
Růže jakožto mariánský symbol odkazuje v prvé řadě na patrocinium ústeckého arciděkanského kostela. Dále je připomínkou dalšího ústeckého kostela sv. Vojtěcha, neboť růže byla považována za domnělý znak Slavníkovců.

Zaniklé vikariáty[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZENGER, Zdeněk Maria. Česká heraldika. Praha: Vyšehrad, 1978. 156 s. ISBN 33-505-78. S. 128. 
  2. BAXANT, Jan; DAVÍDEK, Martin. Směrnice o heraldických znacích církevněprávnických osob lit. diecéze (čj. 3281/2018). ACEL (Acta Curiae Episcopalis Litomericensis). 12. 2018, čís. 10. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]