Přeskočit na obsah

Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická
farnost – děkanství Jirkov
Věž u děkanského kostela sv. Jiljí v Jirkově
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
FarářR.D. Mgr. Miroslav Dvouletý, děkan
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov
Římskokatolická
farnost – děkanství
Jirkov
Území farnosti
Bečov • Blatno • Boleboř • Březenec • Červený Hrádek • Drmaly • Gabrielina Huť • Hošnice • Hrádečná • Jindřichova Ves • Jindřišská • Jirkov • Kalek • Kundratice • Květnov • Kyjice • Mezihoří • Načetín • Nové Sedlo nad Bílinou • Orasín • Otvice • Podhůří • Pyšná • Radenov • Strupčice • Sušany • Svahová • Šerchov • Újezd • Vinařice • Vrskmaň • Vysoká Pec • Vysoké Březno • Zaječice • Zákoutí
Kontakt
Adresa sídlaKostelní 55, Jirkov, 431 11, Česko
Souřadnice50°5′49,92″ s. š., 13°23′22,56″ v. d.
Webové stránkywww.jirkov.farnost.cz
E-mailfarnost.jirkov@dltm.cz
Datová schránka9cze3jv
IČO47792531 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov (latinsky Goerkavia[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Jirkov a v jeho okolí. Organizačně spadá do krušnohorského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel sv. Jiljí v Jirkově.

Historie farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o starou farnost. Matriky jsou vedeny od roku 1645. Od 22. prosince 1783[2] byla farnost povýšena na děkanství,[3] avšak někdy je děkanství uváděno až od roku 1789.[4]

Děkanství bylo, jakožto duchovní centrum, zvláště od 50. let 20. století do 31. prosince 2012, středem tzv. jirkovského farního obvodu, z něho byly v různých etapách spravovány okolní farnosti. Před zánikem jirkovského farního obvodu jimi byly farnosti: Blatno u Chomutova, Boleboř, Ervěnice, Kalek, Nové Sedlo nad Bílinou a Sušany.

Od 1. ledna 2013 jirkovské děkanství afilovalo všechny farnosti jirkovského farního obvodu s výjimkou farnosti Ervěnice, kterou afilovalo děkanství Most – in urbe.

Duchovní správcové vedoucí farnost

[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1558 Ioannes Korvin, zavražděn nekatolíky
  • 1558 Georgius, zavražděn nekatolíky
  • 1590 Martinus Lochauder
  • 1591 Ioannes Cuculus
  • 1595 Gabriel Frank
  • 1596 Ioachim. Suetins
  • 1598-1609 Daniel Doppelhan
  • 1622 Christianus Wolf
  • 1626 Ioannes Wachtl, † 1644
  • 1644 Martinus Georgius Benth
  • 1653 Carolus Scherer
  • 1656 Franciscus Wittig von Steitenfeld, † 1705
  • 1705 Sigismund Augustinus Heubner
  • 1710 Ferdinandus Dantzer, † 1736
  • 1736 Ferdinandus Franciscus Pohl, † 1756
  • 1756 Antonius Richter, † 1781
  • 1781 Ioann. Jos. Zuhr, † 1804
  • 1804 Anton. Haackhl, † 20. 6. 1819
  • 1819 decanus vacat
  • 1820 Balth. Botz, n. 5. 6. 1772 Úštěk, o. 21. 7. 1798, † 27. 5. 1845
  • 1845 Jos. Appelt, n. 6. 1. 1801 Eichichtens., o. 27. 8. 1825, † 6. 4. 1846
  • 1846 Joann. Paul. Ritschel, n. 25. 1. 1807 Sucheyens., o. 28. 9. 1832, † 1880
  • 1880 Franc. Sal. Egert, n. 29. 1. 1815 Pohoř. o. 3. 8. 1838, † 31. 7. 1896
  • 30. 7. 1896 Franc. Endler, n. 11. 1846 Nixdorf, o. 23. 7. 1870, † 16. 6. 1902
  • 27. 11. 1902 Ernest Mattausch, n. 8. 8. 1867 Leitmeritz, o. 29. 7. 1890, † 20. 6. 1941
  • 11. 12. 1940 Eduard Buder, n. 22. 8. 1907 Georgswalde, o. 24. 6. 1934, † 17. 8. 1961
  • 1. 11. 1946 Josef Dobiáš
  • 1. 11. 1948 Josef Pekár
  • 15. 8. 1949 Antonín Blaha
  • 1. 10. 1950 Jaroslav Michal
  • 16. 8. 1954 Jaroslav Knespl
  • 1. 11. 1955 Emil Nešpor OFM Min.
  • 1. 8. 1961 František Kolář
  • 1. 8. 1964 Stanislav Rozkopal
  • 1. 8. 1982 František Tomšík
  • 1. 9. 2018 Miroslav Dvouletý, admin.; od 1. 12. 2003 děkan[4]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území obcí:[3][p 2]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

[editovat | editovat zdroj]
Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel sv. Michaela archanděla Blatno bližší informace o bohoslužbách 50°5′50″ s. š., 13°23′23″ v. d. filiální kostel[3][5] 14991/5-447 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2. Kostel sv. Mikuláše Boleboř bližší informace o bohoslužbách 50°32′25″ s. š., 13°24′52″ v. d. filiální kostel[3][6] —
3. Kostel sv. Jiljí Jirkov bližší informace o bohoslužbách 50°29′55″ s. š., 13°26′52″ v. d. farní kostel[7] 26559/5-507 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
4. Kostel sv. Václava Kalek bližší informace o bohoslužbách 50°34′34″ s. š., 13°19′35″ v. d. filiální kostel[3][8] 18064/5-534 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
5. Kostel Navštívení Panny Marie Květnov bližší informace o bohoslužbách 50°31′12″ s. š., 13°22′31″ v. d. filiální kostel[3][9] 45379/5-451 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
6. Kostel sv. Barbory Otvice bližší informace o bohoslužbách 50°28′47″ s. š., 13°27′8″ v. d. filiální kostel[10] —
7. Kostel sv. Václava Strupčice bližší informace o bohoslužbách 50°28′15″ s. š., 13°32′ v. d. filiální kostel[3][11] 21959/5-760 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
8. Kostel sv. Marka Sušany bližší informace o bohoslužbách 50°26′37″ s. š., 13°33′15″ v. d. filiální kostel[3][12] 19392/5-766 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
9. Kaple Panny Marie Hrádečná bližší informace o bohoslužbách 50°29′58″ s. š., 13°23′5″ v. d. obecní kaple[3][13] —
10. Kaple sv. Huberta Načetín bohoslužby příležitostně obecní kaple[3][14] —
11. Kaple sv. Anny Kalek bližší informace o bohoslužbách obecní kaple[3][15] —
12. Kaple Panny Marie Svahová bližší informace o bohoslužbách 50°33′17″ s. š., 13°24′37″ v. d. kaple[16] —
13. Kaple Nejčistšího srdce Panny Marie Vinařice bližší informace o bohoslužbách Archivováno 1. 8. 2020 na Wayback Machine. 50°30′14″ s. š., 13°25′54″ v. d. kaple[17] —
14. Kaple Panny Marie Bečov bližší informace o bohoslužbách 50°30′34″ s. š., 13°20′52″ v. d. kaple —
Oratoria
15. Oratorium Domov důchodců, U Dubu 1562, Jirkov[18] bližší informace o bohoslužbách 50°30′11″ s. š., 13°26′52″ v. d. modlitebna —
16. Oratorium Domov důchodců, Mládežnická 1753, Jirkov[19] bližší informace o bohoslužbách 50°30′3″ s. š., 13°25′48″ v. d. modlitebna —
Zaniklé sakrální stavby v období komunistické totality ve 20. století ve farnosti – děkanství Jirkov
17. Kostel sv. Linharta (Leonarda) Březenec nelze sloužit 50°29′41″ s. š., 13°24′55″ v. d. hřbitovní kostel, zbořen roku 1982[3][20] —
18. Kostel sv. Anny Jirkov nelze sloužit 50°29′50″ s. š., 13°26′54″ v. d. hřbitovní kostel, zbořen v březnu 1966[3][21] —
19. Kaple Narození Panny Marie Vrskmaň nelze sloužit 50°29′14″ s. š., 13°29′43″ v. d. kaple, zbořena mezi roky 1972 a 1974[3][22] —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti. Historicky se na území farnosti, včetně afilovaných farností, nacházelo větší množství kostelů, kaplí, kapliček a dalších sakrálních objektů. Velká část z nich byla zbořena nebo poškozena v 2. polovině 20. století. S výjimkou jirkovské farnosti (do 31. prosince 2012) jsou seznamy těchto objektů na stránkách zaniklých farností.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ V závorce je německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 407. 
  2. ↑ Katalog kléru, Litoměřice, 1941
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Macek, s. 85-86.
  4. ↑ a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  5. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Michaela archanděla, Blatno [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Mikuláše, Boleboř [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, děkanský kostel sv. Jiljí, Jirkov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Václava, Kalek [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Navštívení Panny Marie, Květnov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Barbory, Otvice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Václava, Strupčice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Marka, Sušany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Panny Marie, Hrádečná [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Huberta, Kalek [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-01. 
  15. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Anny, Kalek [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kaple Panny Marie, Boleboř (Svahová) [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Nejčistšího srdce Panny Marie [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-01. 
  18. ↑ Domov pro osoby se zdravotním postižením U Dubu [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ Městský ústav sociálních služeb Jirkov - Mládežnická [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-09. 
  20. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Linharta, Kat. území: Březenec [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Anny, Kat. území: Jirkov [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Narození Panny Marie, Kat. území: Vrskmaň [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Farnosti krušnohorského vikariátu
do prosince 2012
Bečov u Mostu • Blatno u Chomutova • Boč nad Ohří • Boleboř • Brandov • Březno u Chomutova • Čachovice • České Zlatníky • Český Jiřetín • Dolany • Dolní Jiřetín • Droužkovice • Ervěnice • Fláje • Havraň • Holešice • Hora Svaté Kateřiny • Hora Svatého Šebestiána • Horní Jiřetín • Hrušovany u Chomutova • Chomutov • Jirkov • Kadaň • Kalek • Klášterec nad Ohří • Klíny • Kopisty u Mostu • Kralupy u Chomutova • Krbice • Křímov • Litvínov • Lomazice • Louchov • Lužice • Malý Háj • Mašťov • Mikulovice u Vernéřova • Místo • Most – in urbe • Most – extra urbem • Nová Ves v Horách • Nové Sedlo nad Bílinou • Okounov • Perštejn nad Ohří • Podlesice • Prunéřov • Radnice • Radonice • Rašovice • Slatinice • Stranná • Sušany • Tureč • Tušimice • Údlice-Přečaply • Úhošťany • Vejprty • Veliká Ves • Vilémov • Všestudy • Vtelno u Mostu • Výsluní • Vysočany • Želina • Židovice
od ledna 2013
Vikariáty litoměřické diecéze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Římskokatolická_farnost_–_děkanství_Jirkov&oldid=24360074“