Římskokatolická farnost Kopisty u Mostu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost
Kopisty u Mostu
Socha sv. Floriána z roku 1739 z Kopist. Dnes se nachází u kostela ve Vtelně.
Socha sv. Floriána z roku 1739 z Kopist.
Dnes se nachází u kostela ve Vtelně.
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Kopisty u Mostu
Římskokatolická farnost
Kopisty u Mostu
Území farnosti
Kopisty • Růžodol
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. prosince 2012)
Římskokatolická farnost
Kopisty u Mostu
Kopisty čp. 1
434 01 Most

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická
farnost – děkanství
Most – in urbe

U Města Chersonu 1552/22, Most
434 01 Most II
Souřadnice
E-mail
www: http://www.farnost-most.cz/kostely/ info@farnost-most.cz
www: http://www.farnost-most.cz/kostely/
IČO63124939 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Kopisty u Mostu je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Kopistech a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

Již roku 1384 byla v místě plebánie. Po roce 1621 došlo k spojení farností Kopisty u Mostu se Souší (původně existovala farnost Souš), přičemž Souš byla inkorporována. Matriky pro Kopisty jsou vedeny od roku 1621, pro Souš od roku 1645. Po roce 1945 sídlil farář v Kopistech.[1]

Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást mosteckého farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti – děkanství Most – in urbe.

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1582 Martinus
  • 1611 Adalricus Rodicerus
  • 1621 Ambrosius Kronos
  • 1654 Martinus Bek
  • 1670 Ferdinandus Richter
  • 1682 Godefriedus Pril
  • 1704 Joannes Anton. Sleichert
  • 1723 Franciscus C. Laube
  • 1736 Franciscus Sauer
  • 1740 Carolus Schubert
  • 1741 Carolus John
  • 1763 Leopold. Kissing, † 28. 10. 1807
  • 1807 Ioann. Angel. Stoll, n. 3. 2. 1753 Brüx, o. 23. 9. 1776, † 23. 12. 1823
  • 1824 Joann. Horn, n. 26. 6. 1785 Brüx, o. 27. 1. 1808, † 16. 5. 1839
  • 1840 Ign. Glaeser, n. 11. 11. 1785 Brüx, o. 30. 8. 1808, † 12. 11. 1860
  • 1854 chybí katalog
  • 1855 Wenc. Reiss, n. 22. 1. 1807 Reichenberg, o. 5. 8. 1831, † 23. 7. 1874
  • 1875 par. vacat, admin. int. Adolph. Klepsch
  • 1876 Car. Fischer, n. 22. 8. 1846 Brüx, o. 23. 7. 1870, † 17. 1. 1899
  • 1899 par. vacat, admin. Franc. Ehl
  • 1900 Anton. Russ, n. 23. 10. 1868 Ugest, o. 17. 7. 1892, † 8. 1. 1952
  • 1938 par. vacat, admin. int. Eduard Stolle
  • 1. 6. 1941 par. vacat, admin. exc. Coelestinus Otto Bergmeier OFM Cap.
  • 28. 2. 1946 Adolf Strasser
  • 1. 6. 1976 Pavel Jančík
  • 1. 9. 1995 Jan Bečvář
  • 1. 8. 1999 Bohuslav Bártek
  • 1. 7. 2001 Josef Hurt
  • 1. 7 2010 – 31. 12. 2012 Grzegorz Marian Czyżewski, admin. exc.[2]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleželo území obcí:[1]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status
Zaniklé kostely
1. Kostel sv. Martina Souš nelze sloužit 50°31′50″ s. š., 13°36′40″ v. d. zbořený farní kostel[1][3]
2. Kostel Nejsvětějšího Těla Páně Kopisty nelze sloužit 50°32′54″ s. š., 13°38′20″ v. d. zbořený filiální kostel[1][4]
Zaniklé kaple
3. Kaple Nejsvětější Trojice Konobrže nelze sloužit 50°33′15″ s. š., 13°39′11″ v. d. zbořená kaple[1][5]
4. Kaple sv. Anny Komořany nelze sloužit 50°31′36″ s. š., 13°34′23″ v. d. zbořená kaple[1][6]
5. Kaple Obětování Panny Marie Třebušice nelze sloužit zbořená kaple[1][7]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. a b c d e f g h Německý název lokality ve farnosti do roku 1945

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 93–94. 
  2. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019. 
  3. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Martina, kat. území: Souš [online]. [cit. 2013-12-23]. Dostupné online. 
  4. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Nejsvětějšího Těla Páně, kat. území: Kopisty [online]. [cit. 2013-12-23]. Dostupné online. 
  5. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple Nejsvětější Trojice, kat. území: Konobrže [online]. [cit. 2013-12-23]. Dostupné online. 
  6. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple sv. Anny, kat. území: Komořany u Mostu [online]. [cit. 2013-12-23]. Dostupné online. 
  7. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple Obětování Panny Marie, kat. území: Třebušice [online]. [cit. 2013-12-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]