Římskokatolická farnost Veliká Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost
Veliká Ves
Socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem sv. Jakuba apoštola ve Veliké Vsi
Socha sv. Jana Nepomuckého
před kostelem sv. Jakuba apoštola ve Veliké Vsi
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoR.D. Josef Čermák
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Veliká Ves
Římskokatolická farnost
Veliká Ves
Území farnosti
Chrašťany • Veliká Ves • Vysoké Třebušice • Zlovědice
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. prosince 2012)
Římskokatolická farnost
Veliká Ves
441 01 Veliká Ves čp. 1

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická
farnost-děkanství Mašťov

Kostelní 99
431 56 Mašťov

Korespondenční adresa:
Římskokatolická
farnost-děkanství Kadaň

Mírové náměstí 84
432 01 Kadaň
Souřadnice
E-mailfarnostkadan@centrum.cz
IČO61345482 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 02/2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Veliká Ves (lat. Michelsdorfium[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky ve Veliké Vsi a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o tzv. starou farnost, jejíž letopočet založení není znám. Matriky jsou vedeny od roku 1733.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kadaňského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Mašťov.

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1627 Daniel Fritzler
  • Michael Thotus, † 1632
  • 1632 Andreas Paulus Eysipio, † 1636
  • 1636 Peter Crutio, † 1656,[3] čestný kanovník u sv. Severa v Erfurtu (něm. Severikirche)
    • od r. 1656 připadl Gut Michelsdorf do duchovní správy Chorherren Lateranensis Sct. Augustini; kněží z tohoto kláštera (označeni jsou označeni za jménem OESA):
  • 1656 Mathias Neuper, OESA
  • 1662 Georg Ignaz Jurezko, OESA
  • 1684 Theodonius Foysner, OESA
  • Anton Schowansky, OESA
  • 1711 Isidor Schrepl, OESA
  • 1713 Josef Hamak, OESA
  • 1724 Wenzel Norbert Poklop, OESA (v roce 1736 se stal opatem)
  • 1736 Thomas Brinke, OESA[4]
  • 1739 Anton Meruna
  • 1747 Karl Prochaska
  • 1755 Leopold Roth
  • 1760 Josef Schindler
  • 1771 Josef Wenzel Hromadka
  • 1785 Franz Schüktanz, † 23. 6. 1806
  • 1806 Josef Litschka[3] (Lischka[4]) n. 8. 6. 1771 Pont, o. 22. 10. 1796, † 1. 4. 1840[3] (okrskový vikář a osobní děkan, nar. v Mostě, † 1840[4])
  • 1840 Josef Körner, n. 23. 9. 1789 Dehlav., o. 14. 8. 1814, † 1858
  • 1858 Josef Walter, n. 8. 5. 1816 Bilin, o. 3. 8. 1840, † 22. 11. 1889[3] (osobní děkan)
  • P. Johann Hergl (administrátor)[4]
  • 1889 Johann Reinwarth, n. 9. 1. 1857 Spitzberg, o. 20. 7. 1880, † 29. 3. 1944[3]
  • 1918 Carol. Glatz, n. 7. 7. 1884 Heinersdorf, o. 12. 7. 1908, † 9. 6. 1956
  • 1931 par. vacat, admin. interc. Car. Schöniger
  • 1. 8. 1931 Anton. Aschenbrenner, n. 12. 8. 1886 Eisenstein, o. 14. 7. 1912, † 21. 5. 1955
  • 26. 2. 1946 Josef Rabas
  • 1. 8. 1947 František Hrubý
  • 1. 12. 1948 František Jániš
  • 26. 9. 1953 Antonín Grus
  • 1. 8. 1957 Jan Kolář
  • 1. 11. 1959 Tomáš Pirný
  • 24. 9. 1997 Richard Madej
  • 15. 11. 1997 – 31. 12. 2012 Josef Čermák, admin. exc. z Kadaně[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel sv. Jakuba apoštola Veliká Ves bližší informace o bohoslužbách 50°16′10″ s. š., 13°22′27″ v. d. do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel[2][5] farnosti-děkanství Mašťov 28269/5-812 (PkMISSezObrWD)
(Q21598556)
2. Kostel sv. Anny Vysoké Třebušice bližší informace o bohoslužbách 50°15′23″ s. š., 13°23′54″ v. d. filiální kostel[2][6][7] 43135/5-1211 (PkMISSezObrWD)
(Q21534314)
Poškozené a zaniklé sakrální stavby
3. Kostel sv. Michaela archanděla Zlovědice bližší informace o bohoslužbách 50°15′54″ s. š., 13°23′54″ v. d. polozbořený filiální kostel[2][8][9] 43268/5-1208 (PkMISSezObrWD)
(Q21534315)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Galerie sakrálních pamětihodností ve farnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. a b c d Německý název lokality ve farnosti do roku 1945

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 410. 
  2. a b c d e MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 203. 
  3. a b c d e f Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019. 
  4. a b c d ROTT, Wenzel. Der politische Bezirk Podersam, Gerichtsbezirke Podersam und Jechnitz: eine Heimatskunde für Schule und Haus. Podbořany: [s.n.], 1902. Dostupné online. S. 386. (němčina) 
  5. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jakuba apoštola, Veliká Ves [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  6. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Anny, Vysoké Třebušice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  7. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Anny, Kat. území: Krásný Dvůr [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné online. 
  8. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Michaela archanděla, Zlovědice [online]. Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  9. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Michala, Kat. území: Krásný Dvůr [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]