Římskokatolická farnost Bečov u Mostu
| Římskokatolická farnost Bečov u Mostu | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Bečov u Mostu | |
| Území farnosti | |
| Bečov • Bělušice • Skršín • Volevčice | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | (platná do 31. 12. 2012) ŘKF Bečov u Mostu Bečov čp. 4 435 26 Bečov u Mostu Adresa nástupnické farnosti: ŘKF Vtelno u Mostu U Města Chersonu 1552/22 434 01 Most |
| Souřadnice | 50°27′1,08″ s. š., 13°43′19,92″ v. d. |
| IČO | 70947414 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k srpnu 2020 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Bečov u Mostu (lat. Altopetschovium, Hochpetsch[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Bečově a okolí. Organizačně toto území i po zániku farnosti nadále spadá do krušnohorského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti byl kostel sv. Jiljí v Bečově, který od 1. ledna 2013 změnil statut a stal se filiálním kostelem v nástupnické farnosti Vtelno u Mostu.
Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]
Fara byla v místě zřízena před rokem 1384. Obnovena byla po třicetileté válce v roce 1649. Od roku 1649 jsou vedeny matriky.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást farního obvodu farnosti Most – in urbe. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti Vtelno u Mostu.
Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1671 Casparus Hertlinus O.Cist.
- 1677 Wenceslaus Adalbertus Berenklau, † 9. 2. 1699
- 1699 Franciscus Ignatius Bumbal
- 1714 Laurentius Rumitz
- 1722-1775 ?
- 1775 Jos. Thuma, † 4. 12. 1791
- 1792 Jos. Hübner
- 1815 Ioan. Hablick, n. 30. 11. 1744 Wurschens, o. 24. 12. 1769, † 7. 5. 1827
- 1827 Jos. Mildner, n. 1. 7. 1754 Komotau, o. 23. 12. 1779, † 15. 10. 1827
- 1828 par. vacat, cap. Anton. Rieger
- 1829 Franc. Rust, n. 24. 6. 1776 Klutschkav, o. 10. 9. 1801, † 14. 2. 1837
- 1838 Franc. Langecker, n. 11. 2. 1785 Leitmeritz, o. 31. 8. 1807
- 1852 Anton. Fritsch, n. 29. 7. 1805 Nehasicens., o. 2. 9. 1829, † 18. 12. 1868
- 1870 Franc. X. Schram, n. 1. 8. 1811 Eger, o. 3. 8. 1837, † 29. 6. 1880
- 1881 par. vacat, admin. int. Car. Hahnel
- 1882 Franc. Xav. Heidler, n. 30. 1. 1830 Brüx, o. 25. 7. 1854, † 11. 5. 1897
- 1897 par. vacat, admin. int. Franc. Prockert
- 1898 Jos. Preiss, n. 24. 12. 1830 Kuttowenka, o. 25. 7. 1854, † 14. 4. 1904
- 1900 par. vacat, admin. int. Franc. Prockert
- 1901 Jul. Klepsch, n. 10. 5. 1849 Kunersdorf, o. 14. 11. 1874, † 18. 3. 1918
- 1919 Franc. Prockert, n. 24. 10. 1868 Grosslippen, o. 17. 6. 1894, † 27. 10. 1921
- 1922 par. vacat, Hendr. Heine
- 1923 Franc. Vencl, n. 2. 1. 1881 Javornice, o. 15. 7. 1906, † 22. 8. 1944
- 1939 par. vacat, admin. int. Jos. Gruss
- 1. 11. 1939 Fridericus Schäfer, n. 10. 9. 1907 Reichenberg, o. 29. 6. 1932
- 20. 7. 1945 admin. Ioann. Steph. Jalč
- 5. 4. 1946 Franc. Neugabauer
- 1. 5. 1946 Josef Herkner
- 1. 2. 1947 Oldřich Vinduška
- 24. 2. 1951 Fredericus Lehman
- 1. 8. 1952 Josef Jiran
- 1. 5. 1953 Imrich Göttinger
- 26. 9. 1953 František Krátký
- 29. 2. 1956 Zdeněk Maryška
- 1. 6. 1958 Tomáš Pirný
- 1. 11. 1959 Jaroslav Knespl
- 1. 3. 1969 František Blaise
- 1. 1. 1980 Petr Nižnanský, admin.
- 1. 12. 1989 Pavel Zach admin. z Mostu
- 1. 7. 1990 Petr Lukšan
- 1. 7. 1995 Bohuslav Bártek
- 1. 4. 1996 Jan Bečvář
- 1. 9. 1998 Bohuslav Bártek
- 1. 8. 1999 Jan Bečvář, historicky poslední farář
- 1. 7. 2010 Grzegorz Marian Czyżewski, admin. exc.[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti[editovat | editovat zdroj]
Do farnosti náleželo území obcí:[2]
- Bečov (Hochpetsch)[p 2] s místní částí Milá (Millai)[p 2] a osadou Zaječice (Saidschitz)[p 2]
- Bělušice (Bieloschitz)[p 2] s místní částí Bedřichův Světec (Schwetz)[p 2]
- Skršín (Skyrschina)[p 2]
- Volevčice (Wollepschitz)[p 2]
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti[editovat | editovat zdroj]
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
- ↑ a b c d e f g Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
- ↑ a b U památek zapsaných do Rejstříku státního seznamu (zpravidla před 1. 1. 1988) je v kolonce Památkového katalogu „Památkově chráněno od“ uvedeno místo data zápisu do RSS datum počátku účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., tj. 3. 5. 1958. Datum zápisu do rejstříku, resp. nabytí právní moci zápisu je dostupné v sekci „Právní akty“.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.
- ↑ a b c d e f g Macek, s. 16-17.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jiljí, Bečov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jakuba St., Bedřichův Světec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Diecézní katalog. [s.l.]: Biskupství litoměřické, 1941. Kapitola Ortskapelle, s. 84. (němčina)
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Havla, Volevčice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.