František Blaise

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Otec
Odilo František Blaise OP
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Znak Znak
Zasvěcený život
Institut dominikáni
Sliby 29. září 1933
Změna v říjnu 1942 vystoupil
návrat před smrtí
Svěcení
Kněžské svěcení 29. června 1938
Osobní údaje
Datum narození 19. září 1913
Místo narození Uherský Brod, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 17. září 1980
(ve věku 66 let)
Místo úmrtí Sloup v Čechách, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Městský hřbitov, Litoměřice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

P. Odilo František Blaise OP (19. září 1913 Uherský Brod17. září 1980 Sloup v Čechách)[1] byl český katolický řeholní kněz, dominikán a blízký spolupracovník litoměřického biskupa Štěpána Trochty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Uherskobrodský rodák Blaise po dokončení gymnázia vstoupil do řádu Řád bratří kazatelů a 29. září 1933 složil v Olomouci řeholní sliby. Na kněze byl vysvěcen 29. června 1938. Poté působil v Praze, kde byl pověřen výchovou mladých juvenistů. Za II. světové války působil v Řevnicích a také vyučoval náboženství na žižkovském gymnáziu v Praze. V říjnu 1942 vystoupil z řádu dominikánů a začal působit jako diecézní kněz. Když skončila válka začal spolupracovat s litoměřickým biskupem Štěpánem Trochtou na duchovním oživení severočeského pohraničí. Zde působil jako kaplan v Bohosudově. Když se za komunistické totality v 50. letech 20. století stal Bohosudov internačním táborem, bylo zde soustředěno přes čtyři stovky řeholních sester. Jim se snažil podle svých sil sloužit. 18. dubna 1951 však byl i on odvezen do internace v želivském klášteře. Následně byl uvězněn a propuštěn až v roce 1960 na amnestii Po propuštění pracoval v civilním zaměstnání a od roku 1968, po celkovém společenském uvolnění, mohl opět sloužit v pohraničních farnostech v litoměřické diecézi. V 70. letech to byl Bečov a excurrendo České Zlatníky a Lužice.[2][3] Závěr života strávil jako duchovní správce sester sv. Vincence ve Sloupu u České Lípy. Podařilo se mu, že v závěru života, těsně před smrtí, byl znovu přijat do dominikánského řádu a také byl jako dominikán pohřben do řádového hrobu v městském hřbitově v Litoměřicích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 420. 
  2. HURT, Josef. Stav kněží v duchovní správě v litoměřické diecézi k 1. lednu 1970 [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné online. 
  3. HURT, Josef. Stav kněží v duchovní správě v litoměřické diecézi k 1. lednu 1977 [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]