Jindřišská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Jindřišská (rozcestník).
Jindřišská
Náves s rybníkem
Náves s rybníkem
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecJirkov
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°31′3″ s. š., 13°25′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel25 (2021)[1]
Katastrální územíJindřišská (3,83 km²)
Nadmořská výška525 m n. m.
PSČ431 11
Počet domů8 (2011)[2]
Jindřišská
Jindřišská
Další údaje
Kód části obce60836
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřišská (německy Hannersdorf) je malá vesnice, část města Jirkov v okrese Chomutov. Nachází se tři kilometry severozápadně od Jirkova.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je českou variantou původního německého jména Heinrichsdorf (česky Jindřichova Ves). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Heinrichsdorf (1383), ves haynersßdorf (1542), hyenesstorff (1549), hennerstorff (1555), hennersdorff (1561), Hennerstorff (1577) Hännersdorff (1623), Hannersdorf (1787) nebo Hennersdorf (1846).[3] Podle výkladu Karla Röslera však existuje ještě starší zmínka z roku 1367 ve tvaru Hainstorf, a v tom případě by jméno vesnice vycházelo ze staroněmeckého výrazu Hagin-her.[4] Český název Jindřišská byl úředně stanoven v roce 1951.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Jindřišské pochází podle Bedřicha Bernaua z roku 1367, kdy vesnice patřila k hasištejnskému panství. Podruhé je zmíněna jako součást panství hradu Nový Žeberk, který roku 1383 prodal Ota z Bergova Těmovi z Koldic. V roce 1454 Jindřišskou koupil Albert z Konipas a připojil ji k Červenému Hrádku, u kterého zůstala až do roku 1578. Mezitím však v šestnáctém století na čas zanikla, protože její obyvatelé vymřeli při jedné z morových epidemií. Vesnici znovu osídlili lidé z Vinařic.[4]

Domy na východní straně návsi
Severní část vesnice

Roku 1579 August z Gerdorfu Jindřišskou prodal Linhartovi ze Štampachu, který ji připojil k ahníkovskému panství a spravoval ji z bolebořského statku. Jeho syn Jan Jindřich Štampach později Jindřiskou převedl ke svému březenskému panství. Za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 byl odsouzen ke konfiskaci majetku a novým majitelem se stal Jaroslav Bořita z Martinic a po něm jeho zeť Florián Žďárský ze Žďáru.[4]

Po třicetileté válce podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo čtrnáct chalupníků, dva zahradníci a jeden poddaný bez pozemkového majetku. Celkem jim patřilo 24 potahů, třicet krav, 25 jalovic, jedno prase a šest koz. Pěstovalo se především žito. Urbář ahníkovského panství z roku 1794 v Jindřišské uvádí 130 obyvatel (dvanáct chalupníků a dvanáct domkářů) ve 24 domech. Celkem museli každý rok odpracovat 468 dní roboty v létě a 403 dní v zimě. Dvakrát ročně odváděli vrchnosti dávky ve výši deseti zlatých a 53 krejcarů. Na polích se pěstoval také len, jehož zpracování a výroba plátna patřily k významným zdrojům příjmů.[6]

Dům čp. 5
Dům čp. 24

V devatenáctém století se kromě žita pěstoval oves, brambory a do roku 1850 chmel. Obiloviny se často pěstovaly v sadech mezi stromy.[7] Část místních obyvatel se živila výrobou dřevěných hraček a zboží pro domácnost[8] a někteří pracovali v okolních lomech. K vesnici patřily také dvě pily a čtyři soustružny dřeva v údolí Bíliny. Vyráběly se v nich hračky, kuchyňské nástroje, nádoby apod. Na návrší Na Skalce nad vesnicí stávala od roku 1892 rozhledna, kterou vybudoval Krušnohorský spolek z Jirkova.[7]

V roce 1870 vypukl ve stodole u domu čp. 6 požár, který během dvou hodin zničil dalších pět usedlostí, jejichž obnova trvala až do roku 1875. Roku 1887 hořelo znovu a i tentokrát shořelo pět domů.[7] Další velký požár, při kterém vyhořel hostinec s tanečním sálem, vypukl 27. října 1947.[9]

Po druhé světové válce byli vysídleni původní obyvatelé, a i když se do vyprázdněné vesnice přistěhovali noví, poklesl počet obyvatel na polovinu předválečného počtu. Elektřina byla do vesnice zavedena až v letech 1948–1951.[9]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Jindřišská stojí ve stejnojmenném katastrálním území s rozlohou 3,83 km²,[10] asi tři kilometry severozápadně od Jirkova v nadmořské výšce okolo 525 metrů. Oblast se nachází v Krušných horách, konkrétně v jejich okrsku Bolebořská vrchovina.[11] Geologické podloží tvoří prekambrické metagranity až ortoruly. Převažujícím půdním typem je kambizem dystrická, ale okrajově do území zasahují oblasti výskytu podzolů a v okolí Vinařic kambizem kyselá. Kromě drobných bezejmenných potoků teče podél západní hranice území Bílina, na které se nachází vodní nádrž Jirkov.[12]

V Quittovově klasifikaci podnebí se katastrální území Jindřišská nachází ve třech oblastech. Do nejjižnější části v okolí Vinařic zasahuje mírně teplá oblast MT11, na kterou směrem k severu navazuje mírně teplá oblast MT4, ale samotná vesnice a krajina severně od ní leží v chladné oblasti CH7.[11] Pro oblast CH7 jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[13]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 122 obyvatel (z toho 58 mužů) německé národnosti, kteří byli s výjimkou dvou evangelíků římskými katolíky.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 120 obyvatel: 118 Němců a dva cizince. Kromě pěti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[16][17][18]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 215 188 181 151 125 122 120 62 42 27 22 19 14 29 25
Domy 28 28 28 28 29 29 28 19 — 8 6 7 7 8 9
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Jirkov.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Kaple

Po zrušení patrimoniální správy se Jindřišská stala roku 1850 obcí,[7] ke které patřila osada Vinařice.[19] V roce 1868 byla Jindřišská osadou Jirkova. Krátce se osamostatnila v letech 1935–1937, ale od té doby patří k Jirkovu.[7]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jindřišskou vede silnice třetí třídy č. 25220 z Jirkova do Brandova,[20] u které stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší železniční stanice a zastávky jsou Jirkov na trati Chomutov–Jirkov a Jirkov zastávka na trati Ústí nad Labem – Chomutov vzdálené 3,5–4 kilometry. Vesnicí vede žlutě značená turistická trasa z Kalku do Jirkova.[21]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Jádrem vesnice je malá, přibližně trojúhelníková náves, kolem které stojí hustě řazené usedlosti, na něž navazovaly úzké pásy záhumenicové plužiny. S řadou dochovaných prvků lidové architektury Jindřišská patří k typickým vrcholně středověkým sídlům středního Krušnohoří, byť ve druhé polovině dvacátého století její charakter narušila výstavba několik rekreačních chat.[22]

V Jindřišské stojí dva památkově chráněné hrázděné domy (čp. 5 a 24) z první poloviny devatenáctého století. Oba mají zděné přízemí a hrázděnou konstrukci prvního patra. Zejména dům čp. 24 je typickým příkladem venkovské architektury Chomutovska.[23][24] Hrázděná patra mají také domy čp. 14, 20 a sýpka u domu čp. 18. Zděné domy pochází zejména ze druhé poloviny devatenáctého století, ale jejich jádra mohou mít starší původ. K nejlépe zachovaným patří dům čp. 3 s letopočtem 1860 ve štítě. Na jeho fasádě se zachovaly pásové šambrány a v oknech prvního patra také žaluziové okenice. Mladší, postklasicistní zástavbu zastupují domy čp. 4, 6 a 7. Dům čp. 21 na severním okraji návsi byl postaven v tzv. nádražním stylu.[22]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 520. 
  4. ↑ a b c BINTEROVÁ, Zdena. Jirkov. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 97 s. ISBN 80-238-6865-9. Kapitola Jindřišská, s. 85. Dále jen Binterová (2000). 
  5. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 16/1952, O změnách úředních názvů míst v roce 1951. [PDF online, cit. 2020-08-29]. Dostupné online.
  6. ↑ Binterová (2000), s. 86.
  7. ↑ a b c d e Binterová (2000), s. 87.
  8. ↑ GERTHNEROVÁ, Vlasta. Výroba dřevěného zboží v Krušných horách. Památky, příroda, život. 1984, roč. 16, čís. 3, s. 68–69. 
  9. ↑ a b Binterová (2000), s. 88.
  10. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  11. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ CENIA. Katastrální mapy, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  15. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  17. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 290. 
  18. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ Binterová (2000), s. 93.
  20. ↑ Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2017-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-12. 
  21. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 98. 
  23. ↑ Dům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ Dům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Jirkov
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jindřišská&oldid=23527928“