Vinařice (Jirkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vinařice
Náves s kaplí Nejčistšího srdce Panny Marie
Náves s kaplí Nejčistšího srdce Panny Marie
Lokalita
Charakterčást města
ObecJirkov
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°30′14″ s. š., 13°25′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel30 (2021)[1]
Katastrální územíJindřišská (3,83 km²)
Nadmořská výška370 m n. m.
PSČ431 11
Počet domů10 (2011)[2]
Vinařice
Vinařice
Další údaje
Kód části obce407917
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vinařice (německy Weingarten) jsou část města Jirkov v okrese Chomutov. Nachází se na severozápadě Jirkova.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze slova vinařci, tj. malí vinaři. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: in Winarz (1417 a 1449), in Winarziczich (1473), Winarzicze (1542), Winicze (1549), Winarzycze (1561) nebo Weingarten (1623).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Vinařicích pochází z roku 1417 a nachází se v zemských deskách, ve kterých je vesnice uvedena jako součást panství hradu Borek. K němu patřily až do roku 1579, kdy je August z Gersdorfu prodal Linhartovi ze Štampachu, který je připojil ke svému ahníkovskému panství a spravoval je ze statku v Boleboři.[4] Linhartův syn Jan Jindřich, který Vinařice zdědil, se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě celého majetku. Bolebořský statek i s Vinařicemi poté koupil Jaroslav Bořita z Martinic a od něj jeho zeť Florián Žďárský ze Žďáru.[5]

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo jedenáct chalupníků, kteří měli celkem čtrnáct potahů a chovali sedmnáct krav, osm jalovic, šest ovcí, pět prasat a deset koz.[5]

Dům čp. 4
Dům čp. 5

Vlhké počasí v letech 1769–1771 způsobilo velkou neúrodu a nedostatek potravin,[5] který ještě zhoršila nějaká nakažlivá nemoc, na niž ve vsi zemřelo sedm lidí. Podle díla Jaroslava Shallera z roku 1787 ve Vinařicích žilo 93 lidí v dvanácti chalupnických a pěti domkářských usedlostech. Obyvatelé museli ročně odpracovat 1 598 dní roboty na březenském dvoře. Podle tereziánského katastru ve vsi působilo šest tkalců.[6]

Roku 1813 do života Vinařic zasáhly napoleonské války. Mezi vsí a Jirkovem se utábořilo ruské vojsko, jehož oddíly vyžadovaly zásobování potravinami. V průběhu devatenáctého století se ve vesnici rozšířilo ovocnářství a úspěšně se zde pěstoval i chmel.[6] Na polích a v sadech mezi stromy se pěstovalo žito, ječmen a oves, dále brambory, jetel a v malém množství luštěniny. V okolí bývaly také lomy, ve kterých se těžila rula používaná jako štěrk nebo jako stavební materiál. Od roku 1882 vedla z Jirkova na Vinařický vrch vycházková cesta a na kopci stávala rozhledna.[7]

Zemědělství, zejména pěstování třešní, bývalo ve Vinařicích výnosné ještě na začátku padesátých let dvacátého století. V roce 1965 západně od vsi vznikla úpravna vody z jirkovské přehrady a roku 1974 byla zahájena výstavba sídliště Vinařická.[7] V jejím důsledku byla zástavba v jižní polovině vsi zbořena.[8]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vinařice stojí na jižní hranici katastrálního území Jindřišská s rozlohou 3,83 km²,[9] na severozápadním okraji Jirkova v nadmořské výšce okolo 370 metrů.[8] Oblast se nachází na úpatí Krušných hor, konkrétně v jejich okrsku Bolebořská vrchovina, ale sídlištěm pod vesnicí vede hranice hor s Mosteckou pánví.[10] Na rulovém podloží se v okolí vyvinul půdní typ kambizem kyselá, který byl na jižním okraji vsi nahrazen antropozemí urbánní.[11]

V Quittovově klasifikaci podnebí se Vinařice nachází v mírně teplé oblasti MT11,[10] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 a 130 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 50–60 dnů v roce.[12]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 98 obyvatel (z toho 49 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 79 obyvatel se stejným národnostním a náboženským složením.[14]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[15][16][17]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 138 116 106 88 97 98 79 45 57 76 48 21 16 22 30
Domy 18 18 18 20 18 19 19 17 — 14 11 6 8 10 11
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Jirkov.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Vinařice se nikdy nestaly obcí. Po zrušení patrimoniální správy byly připojeny jako osada k Jindřišské a od roku 1869 bývaly součástí Jirkova.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Sloup Nejsvětější Trojice

Dominantou svažité návsi je obdélná barokní kaple Panny Marie s polygonálním závěrem.[18] Postavena byla v letech 1767–1773. Dlouhé trvání stavby způsobil nedostatek peněz v důsledku několikaleté neúrody.[8] Interiér kaple má plochý strop a osvětlují ho kasulová okna. Ze střechy se zvedá malá sanktusová věžička. Oltář pochází ze druhé poloviny osmnáctého století.[18] Dochovaná podoba je výsledkem rekonstrukce, po které byla kaple 28. září 1996 znovu vysvěcena.[8] Na horním okraji návsi stojí barokní pískovcový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1746.[18]

Kromě kaple a sloupu jsou památkově chráněné domy čp. 4 a 5. Přízemí prvního z nich pochází z osmnáctého století a v konstrukci prvního patra se uplatňovalo hrázděné zdivo. Dochovaná podoba je výsledkem razantní přestavby ze sedmdesátých let dvacátého století.[19] Ještě starší je dům čp. 5, jehož jádro ze šestnáctého století překryly přestavby z devatenáctého a sedmdesátých let dvacátého století. Býval součástí větší usedlosti, ale původní hospodářské budovy zanikly a nahradily je novostavby.[20]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve Vinařicích strávil poslední léta života bývalý cirkusový ředitel Karel Kludský (1891–1967). Většinu roku prý bydlel na zahradě v maringotce, a do rodinného domku u kaple se stěhoval jen v zimě.[8] Maringotku z roku 1926 koupilo v roce 2019 město Jirkov.[21]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 548. 
  4. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Jirkov. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 97 s. ISBN 80-238-6865-9. Kapitola Vinařice, s. 90. Dále jen Binterová (2000). 
  5. ↑ a b c Binterová (2000), s. 91.
  6. ↑ a b Binterová (2000), s. 92.
  7. ↑ a b c Binterová (2000), s. 93.
  8. ↑ a b c d e Binterová (2000), s. 89.
  9. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  10. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ CENIA. Katastrální mapy, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  16. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 290. 
  17. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vinařice, s. 234. 
  19. ↑ Dům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  20. ↑ Dům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ BENEŠ, Jan. Jirkov koupil cirkusovou maringotku principála Kludského z roku 1926. Město ji zrestauruje a vystaví. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-11-02 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Jirkov
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vinařice_(Jirkov)&oldid=23403259“