Najštejnské bučiny
 Najštejnské bučiny | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 22. září 2022 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Ústeckého kraje |
| Nadm. výška | 399–586 m n. m. |
| Rozloha | 116,24 ha[1] |
| Správa | Krajský úřad Ústeckého kraje |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Chomutov |
| Umístění | Jindřišská, Květnov, Šerchov |
| Souřadnice | 50°30′53,14″ s. š., 13°24′11,07″ v. d. |
  Najštejnské bučiny | |
| Další informace | |
| Kód | 6258 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Najštejnské bučiny jsou přírodní památka ve správních územích obce Blatno a města Jirkov v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se v Krušných horách, v okolí vodní nádrže Jirkov. Předmětem ochrany jsou lesní porosty (zejména bučiny) s výskytem vzácných druhů ptáků (holub doupňák, lejsek malý), hmyzu a hub vyžadujících mrtvé dřevo.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území přírodní památky bylo využíváno od středověku. Na ostrohu nad vodní nádrží Jirkov se dochovaly nevelké pozůstatky hradu Najštejn a nedaleko ústí Bíliny do vodní nádrže stojí zřícenina Siegertova mlýna.
Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 17. září 2022.[2]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Přírodní památka s rozlohou 116,24 hektarů leží v nadmořské výšce 399–586 metrů v katastrálních územích Jindřišská, Květnov u Chomutova a Šerchov. Nachází se v Krušných horách, na úbočích kopců kolem vodní nádrže Jirkov a v přilehlých částech Telšského údolí (údolí Bíliny) a údolí Malé vody. Část území se překrývá s evropsky významnou lokalitou Východní Krušnohoří.[2]
Abiotické poměry
[editovat | editovat zdroj]Lokalita leží v sasko-durynské oblasti, v regionu krušnohorsko-smrčinského krystalinika. Z hornin převládají pararuly na svazích přiléhajících k vodní nádrži, zatímco severně od ní podloží tvoří ortoruly.[3] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Krušných horách, v jejich podcelku Loučenská hornatina a okrsku Bolebořská vrchovina. Dominantní vodní plochou je vodárenská vodní nádrž Jirkov, napájená Bílinou a Malou vodou.[4] Půdní typy jsou zastoupeny převážně různými druhy kambizemí, ale dna údolí vodních jsou pokryta fluvizeměmi a na svazích Telšského údolí se vyskytují také rankery.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází na rozhraní mírně teplé oblasti MT4 a chladné oblasti CH7. Chladnější je severní část území mezi vodní nádrží a Telšskou hájovnou.[4] Pro oblast MT4 jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen dvacet až třicet. V oblasti CH7 bývají průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen deset až třicet.[6]
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Předmětem ochrany v přírodní památce jsou stanoviště bučin, údolních jasanovo-olšových luhů a vegetace silikátových skalnatých svahů. Ochrana se dále zaměřuje na konkrétní druhy živočichů, kterými jsou kovařík Stenagostus rhombeus, holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) nebo lignikolní a saptrotrofní druhy hub.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2024-05-25].
- ↑ a b c Najštejnské bučiny [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-07-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Půdní mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-07-05]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Najštejnské bučiny na Wikimedia Commons
