Pastviště u Okounova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Pastviště u Okounova
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Hřbet Holého kopce
Hřbet Holého kopce
Základní informace
Vyhlášení 5. listopadu 2015
Vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška 395–440 m n. m.
Rozloha 0,06 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Chomutov
Umístění Okounov
Souřadnice
Pastviště u Okounova
Pastviště u Okounova
Další informace
Kód 6183
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Pastviště u Okounova je přírodní památka na jihovýchodním okraji Okounovaokrese Chomutov. Důvodem vyhlášení chráněného území je zachování a zlepšení přírodních stanovišť s výskytem vzácných druhů rostlin a podpora bezobratlých živočichů. Mezi chráněné druhy rostlin na lokalitě patří koniklec luční český nebo smil písečný.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Holý kopec (též Kraví hora nebo německy Himmel Berg) na okraji vesnice Okounov sloužil jako obecní pastviště. Pastva na něm skončila v polovině dvacátého století, v důsledku čehož původně zcela odlesněný vrch zarostl listnatými stromy a křovinami.[1] V roce 2010 se začalo s pravidelným kosením pozemku na jižním svahu o rozloze do jednoho hektaru a na vybraných místech byly vykáceny křoviny i stromy.[2]

Chráněné území vyhlásil krajský úřad Ústeckého kraje dne 5. listopadu 2015. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 6183. Nachází se na území rozsáhlé evropsky významné lokality Doupovské hory a stejnojmenné ptačí oblasti.[3] Zároveň je v územním systému ekologické stability součástí lokálního biocentra LBC 5 – Javor a Holý vrch.[2]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Abiotické faktory[editovat | editovat zdroj]

Vrchol Holého kopce

Chráněné území měří 0,0596 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 395–440 metrů[3] na pravém břehu řeky Ohře na severním okraji Doupovských hor. Holý kopec má podobu úzkého hřbetu protaženého ve směru jihovýchod–severozápad.[1] Nachází se v oblasti krušnohorského krystalinika a je tvořen vulkanickým analcimitem. Hornina ve vrcholových pasážích kopce vystupuje na povrch v podobě drobných skalek, na kterých jsou patrné náznaky sloupcové odlučnosti.[1]geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Doupovských horách, konkrétně v okrsku Jehličenská hornatina.[4] Jediným půdním typem na lokalitě je kambizem eutrofní.[1] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT7,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů.[1]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Na území přírodní památky se nachází biotopy polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) a extenzivně sečených luk nížin a podhůří (mezofilní ovsíkové louky), na kterých se vyskytují vzácné druhy rostlin jako je koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), smil písečný (Helichrysum arenarium), třešeň křovištní (Prunus fruticosa), a vzácných živočichů, ke kterým patří například motýl pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci).[5] Na desetině rozlohy chráněného území roste skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)[6] a polovinu zarůstají vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.[7]

Na lokalitě se nachází porost, podle Červeného seznamu, silně ohrožené třešně křovité v rozsahu asi 25 m². Z ohrožených druhů rostlin zde roste černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), černýš rolní (Melampyrum arvense), mák časný (Papaver confine),, silenka ušnice (Silene otites). Kromě nich se vyskytují pozornost vyžadující druhy jako hrušeň polnička (Pyrus pyraster), jestřábník chocholičnatý (Hieracium cymosum), mateřídouška časná pravá (Thymus praecox subsp. praecox), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), prvosenka jarní (Primula veris), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium). Na západním svahu vzácně roste smil písečný a na jihozápadní straně několik desítek trsů bělozářky liliovité (Anthericum liliago).[7]

Vzácné druhy hmyzu zastupuje pabourovec pampeliškový, který vyhledává osluněné travnaté úhory s pestrými bylinnými společenstvy. Kromě něj se na Holém kopci vyskytuje otakárek fenyklový (Papilio machaon) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria).[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Plán péče o přírodní památku Pastviště u Okounova na období 2014–2023 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2019-06-05 [cit. 2019-10-06]. S. 4. Dále jen Plán péče. Dostupné online. 
  2. a b Plán péče, s. 7.
  3. a b c PP Pastviště u Okounova [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  4. CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  5. Plán péče, s. 3.
  6. Plán péče, s. 5.
  7. a b c Plán péče, s. 6.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]