Úhošť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o vrchu a národní přírodní rezervaci Úhošť. O zaniklé osadě pojednává článek Úhošť (Kadaň).
Úhošť
Úhošť

Vrchol 593 m n. m.
Prominence 170 m ↓ 700 m V od Brodců
Izolace 1,4 km → Nad Lesnou
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Doupovských hor
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko
Pohoří Doupovské hory / . / Jehličenská hornatina / Martinovská hornatina
Souřadnice
Úhošť
Úhošť
Hornina čedič
Povodí Ohře
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Úhošť
Výhled z Úhoště na východ
Datum vyhlášení 4. října 1974
Vyhlásil Ministerstvo kultury ČSR
Kód ÚSOP 606
Lokalita Kadaň (k. ú. Pokutice, Úhošť, Úhošťany, Zásada u Kadaně)
Výška 350–590[1] m n. m.
Výměra 114,57 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Chomutov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Národní přírodní rezervace v Česku

Úhošť je vrch v Doupovských horáchnárodní přírodní rezervace rozkládající se na tomto vrchu. Ochrana území byla vyhlášena v roce 1974.[1] Rozkládá se zhruba 1,5 až 3 km jihozápadně od města Kadaň. Důvodem je ochrana tabulovitého kopce význačné geologické stavby a přirozených lesních, lesostepních a stepních společenstev na jeho svazích. Péčí o území je pověřena správa CHKO Labské pískovce.

Hlavním důvodem ochrany jsou lesostepní a stepní ekosystémy na svazích tabulové hory Úhošť. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin i vzácných druhů hmyzu. Rezervace reprezentuje typické biocénózy Doupovských hor. Rezervace zarůstá agresivními keři růží, trnek a hlohů. Dalším negativním jevem zůstává šíření vysazené borovice černé (Pinus nigra). Asanační zásahy probíhají v posledních letech. Jsou zaměřeny na postupnou likvidaci borovice černé na jižním svahu a odstraňování náletových keřů z cenných stepních a lesostepních ploch.

NPR Úhošť se překrývá se soustavou NATURA 2000 (jedná se o ptačí oblast Doupovské hory). Oblast není pod turistickým tlakem. Náhorní plošina stolové hory leží na červené turistické stezce o délce zhruba 5,5 km. Na trase jsou čtyři vyhlídky. Nachází se zde také naučná stezka Úhošť.

Historie[editovat | editovat zdroj]

August Sedláček v roce 1882 publikoval článek, v němž na základě jazykové podobnosti na Úhošť situoval Wogastisburg. Od té doby je jedním z často zmiňovaných míst, kde se v roce 631 nebo 632 mohla odehrát bitva mezi Sámovým kmenovým svazem a Franskou říší. Podobného názoru jako Sedláček byli později např. Václav Novotný (1912), Lubor Niederle (1919), Rudolf Käubler (1937) či Gerard Labuda (1949).[zdroj?] Vrcholová plošina byla osídlena od neolitu, ale existence pravěkého ani raně středověkého hradiště na Úhošti nebyla potvrzena. Z období sedmého až desátého století nebyly nalezeny žádné artefakty, které by osídlení lokality v této době potvrdily.[2] Nedaleko Úhoště byly nalezeny důkazy pro existenci hradiště na vrchu Rubín u Podbořan.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Nadmořská výška samotného vrchu je 593 m n. m. Geomorfologicky spadá do celku Doupovské hory, okrsku Jehličenská hornatinapodokrsku Martinovská hornatina.[3] Náhorní plošina má tvar obdélníku a rozlohu zhruba 82 ha. Ročně zde spadne asi 300 mm srážek.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží je tvořeno horninami severovýchodního okraje třetihorního neovulkanického komplexu Doupovských hor. Úhošť je tvořen pěti ukloněnými polohami příkrovů čedičových hornin (leucitit, bazanit, tefrit a čedič). Střídají se s měkčími polohami tufů a tufitů. Svahy jsou pokryty čtvrtohorními kamenitohlinitými sedimenty, které místy tvoří souvislá suťová pole. Dnes vystupuje Úhošť jako nápadná tabulová hora, která byla ze všech stran oddělena erozí vodních toků. Od komplexu Doupovských hor je oddělena údolím Donínského potoka.

Hora Úhošť představuje relikt samostatného vulkanického tělesa. Při třetihorní činnosti doupovského vulkanického komplexu vznikla hora Úhošť na okraji lávového proudu čedičových hornin. Tento relikt je tvořen sekvencí devíti různých lávových proudů. Pořadí výlevu bazaltických hornin dokládá složitost magnetického krbu.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Úhoště se vyskytuje zhruba 560 cévnatých rostlin.[4] K nejcennějším rostlinným formacím patří stepi, travnaté porosty stepního charakteru a lesostepi. V těchto formacích se nachází mnoho zvláště chráněných rostlin – tařice skalní (Aurinia saxatilis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), několik druhů kavylů (Stipa sp.). Vzácný je kavyl olysalý (Stipa smirnovii). V listnatých lesích a křovinách roste kruštík širolistý pravý (Epipactis helleborine), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), plamének přímý (Clematis recta), a medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum).

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Úhošť je velmi významná zoologická lokalita. Hnízdí zde výr velký (Bubo bubo), vyskytuje se ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Můžeme zde nalézt i významné bezobratlé živočichy: oblovka dorbná (Cochlicopa lubricella) a drobnička (Pupilla triplicata).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NPR Úhošť [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-31]. Dostupné online. 
  2. SMRŽ, Zdeněk. Archeologický výzkum na vrchu Úhošť u Kadaně. Památky, příroda, život. 1983, roč. 15, čís. 4, s. 97–104. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky) 
  4. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Úhošť, s. 468. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]