Kadaňská Jeseň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kadaňská Jeseň
Pohled z Úhoště
Pohled z Úhoště
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Kadaň
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 78 (2011)[1]
Katastrální území Úhošťany (12,21 km²)
Nadmořská výška 370 m n. m.
PSČ 432 01
Počet domů 27 (2011)[1]
Kadaňská Jeseň
Kadaňská Jeseň
Další údaje
Kód části obce 173266
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kadaňská Jeseň (německy Gösen) je malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi 1 km na jih od Kadaně. V roce 2014 zde bylo evidováno 43 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 78 obyvatel ve 27 domech.[3]

Kadaňská Jeseň leží v katastrálním území Úhošťany o výměře 12,21 km².[4]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z výrazů jasan nebo jesení (jasanový porost). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Geßen (1470), Gesen (1508), Gehsen (1510), Gössen (1631), Gesen nebo Gössen (1787) a Jeseň (1848).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Domy u křižovatky

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1468. Kadaňská Jeseň byla šosovním dvorem v majetku kadaňských měšťanů.[6]berní rule z roku 1654 je ves uvedena jako součást městského statku v Milžanech, ke kterému kromě Milžan a Jeseně patřilo dalších šestnáct vesnic. Tehdy zde stálo šest zemědělských dvorů, z nichž pět patřilo k šosovním. Šest zdejších sedláků mělo dohromady devatenáct potahů, dvacet krav, dvanáct jalovic, 120 ovcí a dvacet prasat.[7]

Roku 1687 byl z Jeseně vytvořen samostatný šosovní statek, z něhož byly ještě před koncem sedmnáctého století vyčleněny tři samostatné šosovní dvory, zatímco další tři usedlosti tvořily jediný šosovní dvůr. Jejich majiteli byli nadále kadaňští měšťané.[7] Hlavním zdrojem obživy bývalo zemědělství. Pěstovalo se obilí, brambory a v menším množství hrách, vikev a čočka.[8]

U vesnice se těžila ložiska zelené hlinky (seladonitu), ze které se vyráběly zelené nátěry domovních fasád. V malém lomu se ve druhé polovině 19. století těžil také vápenec v množství asi 36 m³ ročně. Některé vrstvy vápence zde byly tvořeny skořápkami sladkovodních plžů (Conchylia), ze kterých se leštěním získával materiál pro výrobu ozdobných předmětů známý jako kadaňský mramor. Zájem o něj však trval jen krátkou dobu po kadaňské výstavě v roce 1885.[9]

Hlinka se u Jeseně těžila do konce druhé světové války a pozůstatky šachet byly uzavřeny v roce 1955. Ve druhé polovině dvacátého století bývalo až do roku 1994 vojenské cvičiště Naše radost. Od poloviny osmdesátých let se mezi Kadaňskou Jesení a Krásným Dvorečkem těží štěrk.[8]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Kadaňská Jeseň stojí asi jeden kilometr jižně od Kadaně v severní části katastrálního území Úhošťany. To se nachází na severovýchodě Doupovských hor na rozhraní okrsku Jehličenská hornatina a Rohozecká vrchovina. Hranice mezi okrsky prochází západní částí vsi. Zástavba stojí na mírném svahu v nadmořské výšce 350–370 metrů, ale směrem k severu se terén svažuje příkřeji do údolí řeky Ohře. Geologické podloží v okolí vesnice tvoří třetihorní vulkanoklastika bazaltových hornin, na kterých se vyvinul půdní typ kambizem eutrofní.[10]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se vesnice nachází v mírně teplé oblasti MT11, ale podél severovýchodního okraje zástavby vede hranice s mírně teplou oblastí MT7.[11] Pro teplejší oblast MT11 jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–650 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 140–160 a sněhová pokrývka zde leží 50–60 dnů v roce.[12]

Vesnice stojí na území rozsáhlé ptačí oblasti Doupovské hory a s výjimkou zástavby východně od silnice do Úhošťan také v oblasti evropsky významné lokality Doupovské hory.[13] K západnímu okraji vesnice zasahuje národní přírodní rezervace Úhošť a na jihozápadním okraji roste památný strom Lípa pod Úhoštěm s obvodem kmene 585 centimetrů.[14]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 88 obyvatel (z toho 37 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 83 Němců a dva cizinci. Všichni byli římskými katolíky.[15] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 98 obyvatel: tři Čechoslováky, 94 Němců a jednoho cizince. Opět se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[16]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[17][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 65 81 100 107 101 88 98 106 77 69 50 29 28 78
Domy 8 9 12 11 10 11 11 13 . 12 12 14 11 27
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Úhošťan.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Mariánský sloup

Roku 1850 se Kadaňská Jeseň stala samostatnou obcí v okrese Kadaň, kterou zůstala až do reformy území správy v roce 1960, kdy se z ní stala část obce Úhošťany v okrese Chomutov. Spolu s nimi je od 1. ledna 1989 částí Kadaně.[6] Při sčítání lidu v letech 1869–1950 k Jeseni patřily osady Pokutice a Zásada u Kadaně.[18] Podle Zdeny Binterové však Zásada bývala v letech 1880–1910 samostatnou obcí.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné online. 
  3. a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kadaňská Jeseň, s. 128–129. 
  6. a b BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Kadaňská Jeseň, s. 19. Dále jen Binterová (1998). 
  7. a b Binterová (1998), s. 20.
  8. a b c Binterová (1998), s. 21.
  9. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 89–92. 
  10. CENIA. Katastrální mapy, geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  11. Přírodní poměry – Klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  12. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI:10.1080/17445647.2013.800827. 
  13. Doupovské hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  14. Lípa pod Úhoštěm [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  15. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246. 
  16. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  17. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  18. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 440, 660. 
  19. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Úhošťany, s. 134. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Kadaňská Jeseň, s. 19–21. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Kadaňská Jeseň, s. 97–98. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]