Prahly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prahly
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecKadaň
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíTušimice (20,88 km²)
Nadmořská výška300 m n. m.
Prahly
Prahly
Další údaje
Zaniklé obce.cz74
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prahly (německy Pröhl) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházely se asi čtyři kilometry východně od Kadaně. Zanikly v roce 1972 v důsledku rozšiřování výsypek hnědouhelného Lomu Nástup a výstavby Elektrárny Tušimice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní název vesnice Pruhel odvozený z kořene preg- znamenal oko, smyčka nebo past na ptáky. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Pruhel (1367), zu Pruhl (1383), von Pruel (1536), w Prahli (1549), Pröhl (1787 a 1846) a Prahly (1848).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako rok první písemné zmínky o Prahlech bývá uváděn rok 1367,[1] ale podle obecní kroniky už roku 1341 existoval dvůr Prelak, který tehdy král osvobodil od všech poplatků na dobu šesti let. O šest let později byl dvůr údajně uveden mezi kadaňskými šosovními dvory.[2]

Vesnice patřila kadaňským měšťanům i v dalších staletích. Obvykle měla více majitelů, z nichž Wolf Richter a Wolf Schönhöfer získali své podíly roku 1536. V 62 bodech nechali sepsat seznam práv a povinností svých poddaných. Soupis se mimo jiné věnuje hospodaření (pastva, rybolov v Ohři, máčení konopí a lnu)f, nakládání s dědictvím nebo soudním pravomocem. Vesnice tehdy neměla hospodu a při oslavách musela odebírat vrchnostenské pivo. Koncem šestnáctého století však začala vrchnost práva zpochybňovat a po třicetileté válce je zrušila zcela.[2]

Podle berní ruly z roku 1654 v Prahlech žilo sedm sedláků, pět chalupníků a jeden zahradník, který provozoval hospodu. Sedláci měli celkem 25 potahů a chovali šestnáct krav, devatenáct jalovic, 219 ovcí a 61 prasat. Chalupníkům patřily tři potahy, osm krav, tři jalovice, třináct ovcí a devět prasat. Na polích se pěstovala pšenice a žito, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka.[2]

Na počátku osmnáctého století byly vesnické usedlosti rozděleny mezi pět šosovních dvorů: větší a menší dvůr v Prahlech, střední milžanský dvůr, tzv. poslední milžanský dvůr a šosovní dvůr ve Vrchnici.[2]

V době první republiky ve vsi fungovaly dva hostince, trafika a řemeslo provozovali kovář a řezník. Během druhé světové války byl v domě čp. 12 od roku 1941 zajatecký tábor. Zpočátku v něm byli internováni zajatci z Francie, ale roku 1942 byli nahrazeni zajatci ze Sovětského svazu. Vesnice obydlená především Němci byla postižena jejich vysídlením, a počet obyvatel proto klesl přibližně na třetinu předválečného počtu. Důvodem zániku vesnice bylo zřízení výsypky Lomu Nástup – Tušimice a výstavba tušimické elektrárny.[2] U vesnice se v době jejího zániku těžilo ložisko kaolinu, který se dále zpracovával v kadaňské plavírně.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 131 obyvatel (z toho 58 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků, 116 Němců a osm cizinců. Kromě dvanácti evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 116 obyvatel: 113 Němců a tři cizince. S výjimkou sedmi evangelíků byli římskými katolíky.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 117 118 103 113 136 131 116 72 60 66
Domy 21 20 22 22 20 22 22 22 . 10

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení patrimoniální správy se Prahly roku 1850 staly samostatnou obcí, ke které při sčítání lidu v roce 1869 patřily osady Milžany, Přezetice a Vrchnice. Milžany se 1. ledna 1920 staly obcí, ale zbývající osady k Prahlům patřily až do roku 1960, kdy byly všechny tři vesnice připojeny k Tušimicím.[2] Úředně byly Prahly jako část obce zrušeny 4. února 1972.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 453. 
  2. a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl II. V povodí Lužického a Prunéřovského potoka. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1995. 44 s. Kapitola Prahly, s. 27. 
  3. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 93. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  6. Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 462, 463. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 453. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]