Brodce (Kadaň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brodce
Kaple Božího milosrdenství
Kaple Božího milosrdenství
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Kadaň
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 18 (2011)[1]
Katastrální území Pastviny a Úhošť (3,12 km²)
Nadmořská výška 395 m n. m.
PSČ 432 01
Počet domů 9 (2011)[1]
Brodce
Brodce
Další údaje
Kód části obce 173258
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brodce (německy Prödlas) jsou malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Kadaně. V roce 2009 zde bylo evidováno 12 adres.[2]

Brodce leží v katastrálním území Pastviny o rozloze 1,23 km²[3] a Úhošť o rozloze 1,89 km².[4] Katastrální území Pastviny vzniklo oddělením ze staršího katastrálního území, ve kterém ležela zaniklá obec Pastviny.[5]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je zdrobnělinou slova brod. V historických listinách se jméno vyskytuje například ve tvarech: Brodecz (1460), in Brodczych (1488), Brodeczno (1593), Prödles (1614), Predles (1654), Prödlas (1787) nebo Brödlas (1846).[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373. Podruhé byly Brodce zmíněny roku 1460, když Otto z Ilburka prodával panství hradu Egerberk Bossovi z Fictumu. Fictumům patřilo až do roku 1557, kdy je koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Lobkovicové statek prodali Linhartu staršímu Štampachovi ze Štampachu, jehož syn se aktivně zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Zkonfiskované vesnice roku 1623 koupil Kryštof Šimon Thun a připojil je ke kláštereckému panství.[7] U něj vesnice zůstala až do zrušení poddanství.[8]

Podle berní ruly z roku 1654 v Brodcích žilo šest chalupníků a jeden poddaný bez pozemků, který choval jednu krávu a jednu jalovici. Chalupníkům patřilo celkem osm potahů, dvanáct krav a pět jalovic.[7] Jeden z nich pracoval jako švec a jiný provozoval mlýn s jedním kolem. Na polích se pěstovalo žito.[8]

V devatenáctém století bylo hlavním zdrojem obživy obyvatel zemědělství a ve vsi fungovaly dva mlýny. Ve třicátých letech dvacátého století už zde byl pouze jeden mlýn, pila a stoupa na drcení seladonitu, který se pod názvem kadaňská hlinka těžil pod Úhoštěm. Ze služeb byly k dispozici jen trafika a hospoda. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců, ale na jejich místo se přistěhovali noví obyvatelé. Roku 1963 byly v okolí založeny sady hrušní (16 hektarů) a višní (12 hektarů), které v neudržovaném stavu existovaly ještě na konci dvacátého století. V sedmdesátých letech začal počet obyvatel klesat, až se vesnice téměř vylidnila.[8]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Brodce stojí asi čtyři kilometry jihozápadně od Kadaně v katastrálním území Pastviny s rozlohou 1,23 km². To leží v severní části Doupovských hor v okrsku Jehličenská hornatina. Nejvyšší bod území se nachází na východě, kde hranice dosahuje téměř k vrcholu vrchu Lipová (549 metrů), a nejnižší bod je u Donínského potoka na severním okraji vesnice. Geologické podloží tvoří třetihorní magmatické horniny, z nichž převažují alkalické bazalty a tefrity, ale v jižní části území se vyskytují olivinické bazalty a bazanity. Na nich se vyvinul půdní typ kambizem eutrofní.[9]

Území odvodňuje především Donínský potok a jeho pravostranný přítok Pastvinský potok, ale voda z jižní části odtéká také bezejmenným přítokem Úhošťanského potoka. Oba potoky patří k povodí Ohře.[9]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se celé území nachází v mírně teplé oblasti MT7,[10] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 140–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–80 dnů v roce.[11]

Celé katastrální území je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality Doupovské hory a stejnojmenné ptačí oblasti.[12] U západní hranice území s vojenským újezdem Hradiště roste v údolí Pastvinského potoka skupina památných stromů tvořená devíti smrky ztepilými a 23 modříny opadavými.[13]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 56 obyvatel (z toho 25 mužů). Všichni byli německé národnosti a členy římskokatolické církve.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 52 obyvatel, kteří byli s výjimkou jednoho Čecha a čtyř cizinců německé národnosti. Dva lidé byli bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů[16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 67 67 77 59 58 56 52 25 57 43 18 5 14 16
Domy 12 11 12 12 11 12 11 11 . 11 6 10 4 9

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Brodce nikdy nebyly samostatnou obcí.[8] Po zrušení poddanství se v roce 1850 staly osadou Pastvin,[8] ale při sčítání lidu v letech 1869–1910 patřily ke Zvoníčkovu. V letech 1921 a 1930 patřily opět k Pastvinám.[17] V souvislosti se zřízením vojenského újezdu Brodce roku 1953 zanikly[7] a část katastrálního území Pastvin byla převedena k okresu Karlovy Vary. Při reformě území správy roku 1960 byla část území s Brodci převedena do okresu Chomutov, a vesnice se stala částí obce Úhošťany. Od 1. ledna 1989 jsou Brodce částí města Kadaň.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

U mostu přes Donínský potok stojí kaple Božího Milosrdenství z roku 1863.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Pastviny – Weiden, s. 56. 
  6. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 183. 
  7. a b c BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Brodce, s. 22. Dále jen Binterová (1998). 
  8. a b c d e f Binterová (1998), s. 23.
  9. a b CENIA. Katastrální mapy, geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  10. Přírodní poměry – Klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  11. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI:10.1080/17445647.2013.800827. 
  12. Doupovské hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  13. Skupina modřínů a smrků v pastvinském údolí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 249. 
  15. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 
  17. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 40. 
  18. Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Brodce, s. 97. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Brodce, s. 22–23. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Brodce, s. 97. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]