Krásný Dvoreček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krásný Dvoreček
Náves
Náves
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 11 (2011)
Domů 13 (2014)
Nadmořská výška 370 m
Lokalita
PSČ 432 01
Obec Rokle
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Rokle (13,57 km²)
Zeměpisné souřadnice
Krásný Dvoreček
Krásný Dvoreček
Další údaje
Kód části obce 140651
Zaniklé obce.cz 4679
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krásný Dvoreček (německy Klein Schönhof) je malá vesnice, část obce Rokleokrese Chomutov. Nachází se na úpatí Doupovských hor asi 1 km západně od Rokle. V roce 2011 zde trvale žilo 11 obyvatel v 11 domech. V roce 2014 zde bylo evidováno 13 adres.[1] Krásný Dvoreček leží v katastrálním území Rokle o výměře 13,57 km².[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Přehled peněžních plateb sedláků ve vsi Krásný Dvoreček u Kadaně z roku 1518

Původní název osady zněl Krásný Dvůr, ale pro odlišení od nedalekého Krásného Dvora se začala používat jeho zdrobnělina. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Schonhof (1368), na vsi celé Malym Krasnym Dworzeczku (1589), Schönhof (1787) nebo Klein-Schönhof (1854).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1368,[4] kdy kadaňský měšťan Martin Schonhoff prodal zdejší dvůr. Další zprávy jsou až z 15. a 16. století, kdy ves patřila kadaňským měšťanům. V poslední čtvrtině 16. století získali Krásný Dvoreček nebo jeho část páni z Lobkovic, ale už roku 1590 ho Jiří Popel z Lobkovic prodal městu Kadani, které ho připojilo ke svému milžanskému panství. V kupní smlouvě je zmíněna krčma a patronátní právo ke zdejšímu kostelu svatého Volfganga, který se pro zanedbanou údržbu zřítil na počátku 80. let 18. století. Místní od té doby museli chodit do kostela v Želině. Kapli Panny Marie postavili na návsi až v polovině 19. století.[5] Po zrušení poddanství se Krásný Dvoreček hned roku 1850 stal místní částí Rokle.[6]

Od roku 1911 byl do vesnice zaveden elektrický proud. Ve 20. letech 20. století se někde v prostoru mezi Krásným Dvorečkem a Roklí pokusil Hermann Tschochner otevřít vápencový lom a vápenku, ale podnik byl ztrátový a brzy skončil. Vodovod si místní postavili v roce 1928. Před druhou světovou válkou zde byl obchod, trafika a dva hostince, ale po odsunu německých obyvatel se i přes částečné dosídlení Čechy, nepodařilo služby obnovit.[5]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Krásný Dvoreček leží na úpatí Doupovských hor v katastrálním území Rokle. V podloží jsou převážně třetihorní vulkanické horniny Českého masivu: čediče, tefrity a jejich vulkanoklastika.[7] Východně od vesnice je ložisko bentonitukaolinu.[8]

Jižně od vesnice se zvedají výrazné vrchy Hůrka (619 m)Kolina (507 m), jejichž vrcholy jsou však již mimo katastrální území Rokle. V geomorfologickém členění patří Krásný Dvoreček do Krušnohorské soustavy, přesněji do Podkrušnohorské oblasti, celku Doupovské hory, podcelku Doupovské hory a okrsku Rohozecká vrchovina.[7][9] Z půdních typů se v okolí vyskytují pouze kambizemě.[7] Severně od vesnice protéká Úhošťanský potok.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1921 měl Krásný Dvoreček 120 obyvatel, z nichž bylo 52 mužů. 119 obyvatel se hlásilo k německé národnosti a československé pouze jeden. Kromě jednoho evangelíka byli všichni příslušníky římskokatolické církve.[10] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 114 obyvatel (všichni německé národnosti). Kromě jednoho evangelíka byli všichni příslušníky římskokatolické církve.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[4][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 109 107 103 105 106 120 114 51 57 39 22 6 8 11
Domy 14 15 16 15 16 19 20 17 . 10 7 11 11 11
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Rokle.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Kaolinové ložisko východně od vesnice těží společnost Keramost.[13] Do vesnice vede směrem od Želiny silnice III. třídy č. 22427, která tu končí, ale severovýchodně od vesnice z ní odbočuje účelová komunikace do Rokle a k lomu.[14] Vede po ní cyklotrasa č. 6. Podél Úhošťanského potoka vede místní komunikace do Úhošťan. Veřejná doprava do vesnice nezajíždí a nejbližší autobusová zastávka je v Rokli 1,3 km daleko.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Veškeré památky z vesnice byly zničeny nebo odvezeny k restaurování a už se nevrátily. Na návsi stála kaple Panny Marie zbořená v 70. letech 20. století.[15] Nedaleko ní stál mariánský sloup z konce 17. století doplněný po stranách sochami svatého Jáchymasvaté Anny. Na místě se z něj dochoval jen sokl se sloupem. Soška Panny Marie byla v roce 1979 zapůjčena do litoměřické galerie.[16] Sochy sv. Anny a sv. Jáchyma byly přemístěny do Chomutova před budovu dnešní knihovny, která sídlí v areálu bývalé jezuitské koleje.[17]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2014-12-30 [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2014-12-11 [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 450. 
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  5. a b RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Krásný Dvoreček, s. 18–22. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 250. 
  7. a b c CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-12-30]. Dostupné online. 
  8. Česká geologická služba. Surovinové zdroje České republiky – Nerostné suroviny 2009. Praha: [s.n.], 2010. 490 s. Dostupné online. S. 255. 
  9. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 437. 
  10. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  11. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  12. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  13. Keramost. Kaoliny [online]. Keramost [cit. 2014-12-30]. Dostupné online. 
  14. Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  15. Kaple Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. 
  16. BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov, 24. pokračování. Památky, příroda, život. 1984, roč. 16, čís. 2, s. 45. 
  17. ADAMCOVÁ, Kateřina; GLÁSLEROVÁ LEBEDOVÁ, Zdenka; KOVAŘÍK, Viktor; NEJEDLÝ, Vratislav; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 1144 s. ISBN 978-80-87104-89-7. Kapitola Krásný Dvoreček, s. 300–302. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Krásný Dvoreček, s. 220–221. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]