Nový Žeberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nový Žeberk
Fragment palácové zdi
Fragment palácové zdi
Účel stavby

Sídlo rodu

Základní informace
Výstavba před rokem 1327
Zánik před rokem 1470
Stavebník páni z Bergova
Další majitelé Koldicové
páni z Ervěnic
Šumburkové aj.
Poloha
Adresa Zámecký vrch u Pyšné, Vysoká Pec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Nový Žeberk
Nový Žeberk
Nový Žeberk, Česko
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaniklý hrad Nový Žeberk stál asi 900 m severozápadně od vesnice Pyšná na Zámeckém vrchu v nadmořské výšce 680 metrů v Krušných horáchokrese Chomutov. Zachovaly se výrazné terénní pozůstatky tří příkopů a drobné relikty budov porostlé bukovým lesem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad (na historických mapách uváděný také jako Kleiner Seeberg) byl v písemných pramenech často zaměňován s nedalekým Borkem (dnes zámek Červený hrádek), a přestože byl spolehlivě lokalizován J. Čermákem už v roce 1962, uvádí ho Rudolf Anděl jako neznámou tvrz.[1]

Druhý příkop
Třetí příkop

Zakladatelem hradu byl před rokem 1321 Albert ze Žeberka, nebo v letech 1321–1327 Ota z Bergova.[2] První písemná zmínka pochází z roku 1327, ve které je Nový Žeberk uveden v majetku bratří z Bergova a odlišen od Starého Žeberka. Roku 1382 Ota z Bergova panství s hradem prodal za 3140 kop pražských grošů Těmovi z Koldic spolu se Starým Žeberkem, třetinou města Jirkova a třetinou kostelních platů z Boleboře, Orasína a dalších vesnic. Podle stejné listiny k hradu patřila manstvíKundraticích, Kyjicích, Újezdě, Boleboři a Bernově.[3] Po tomto roce Starý Žeberk pravděpodobně zanikl a oba hrady přestaly být rozlišovány.

Koldicové hrad vlastnili minimálně do roku 1402, ale z dochovaných listin vyplývá, že ho několikrát zastavili. Nejprve ho držel Albrecht ze Schauenforstu, od roku 1395 Albrecht, purkrabí z Leisneku, spolu se synem Vyrtem a od roku 1399 Jindřich z Ervěnic. Majitelů se na hradě po roce 1402 vystřídalo více. Jedním z nich byl zemský komtur řádu německých rytířů Albrecht z Dubé, později ho získal do zástavy Albrecht z Ervěnic (1407) a snad také Dětřich Kraa z Borku. V roce 1418 je jako majitel panství uváděn Vít ze Šumburka, později snad jeho syn Fejt a jako poslední použil predikát ze Žeberka Albert z Konipas roku 1453. Ten však později vystupuje pouze jako pán z Borku, takže je pravděpodobné, že Nový Žeberk byl někdy po polovině patnáctého století opuštěn.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Prostor nádvoří s relikty severní hradby a hospodářské budovy
Prostor paláce

Hrad byl založen na kuželovitém ostrohu, který na třech stranách prudce spadá do údolí Kundratického potoka a jeho bezejmenného pravostranného přítoku. Přístupová cesta vedla ze severu, kde je svah kopce méně prudký. Musela překonat tři do skály tesané příkopy o šířce 4 metry, 4–8 metrů a 9–12 metrů. V prvním příkopu zůstal ponechán nevytesaný pruh skály pro cestu.[1] Kromě příkopů se dochovaly také valy, které jsou patrně pozůstatkem opevnění tvořeného zdí z nasucho kladených kamenů a nějakou dřevěnou konstrukcí. Nad prvním příkopem snad stála kulisová brána. Druhá brána mohla být také kulisová či složitější průjezdnou podobu. Opevnění třetího oddílu zesilovaly tři sypané nárožní bašty. V jihovýchodním nároží bašta chybí a nahrazuje ji vysunuté opevnění parkánu. Brána se nacházela v prostoru severní bašty.[4]

Po překonání třetího příkopu cesta vstoupila do trojúhelníkovitého nádvoří obehnaného hradbou, ale přesnou podobu brány neznáme.[1] Vstup do hradu se nacházel v severním nároží a v první polovině patnáctého století jej zesílila pětiboká zděná bašta.[5] Podél východní hradby nádvoří východní hradby stávala budova s rozměry 37 × 9,5 metru s pěti až šesti místnostmi v přízemí, které se dochovaly v podobě terénních reliktů. Další budova s rozměry 25 × 9 metrů se čtyřmi místnostmi stávala podél jižní hradby. Některé prostory v obou budovách byly podsklepené.[6]

Nad nádvořím stálo malé jádro s palácem obdélníkového půdorysu o rozměrech 22 × 9 metrů. Zdivo paláce se téměř nedochovalo a celá plocha je pokryta spletí výkopů a pahorků vykopaného materiálu. Palác ze tří stran obíhal parkán, z jehož hradby se dochovalo jen několik nepatrných zbytků zdiva.[1]

Rozsáhlé vnější opevnění pochází pravděpodobně z první poloviny patnáctého století. Zatímco Tomáš Durdík ho, vzhledem k ponechání neprokopané části příkopu, považoval za nedokončené,[7] podle Milana Sýkory tvoří zemní opevnění spolu s pětibokou baštou promyšlený systém aktivní obrany.[8]

Pod severním svahem vrchu se dochoval malý rybníček, který je pozůstatkem osady tvořící pravděpodobně hospodářské zázemí hradu.[3]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Z Pyšné vede směrem k hradu zeleně značená cesta, která se však na severním okraji vesnice za posledními domy větví. K hradu odtud pokračuje neznačená cesta nejvíce vpravo. Nejprve po vrstevnici překoná sjezdovku, za kterou se stočí k severozápadu. V místech, kde míjí malý rybník, z ní vlevo odbočuje pěšina, která návštěvníka po sto metrech zavede na vrchol Zámeckého vrchu se zbytky hradu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d HEFNER, Zdeněk. Toulky po hradech Chomutovska – hrad Nový Žeberk. Památky, příroda, život. 1993, roč. 25, čís. 3, s. 91–97. ISSN 0231-5076. 
  2. SÝKORA, Milan; VESELÝ, Hynek. Povrchové archeologické průzkumy vybraných českých hradů z doby husitských válek. Třebenice, Most: Hrady Českého středohoří, Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 373 s. Dostupné online. Kapitola Nový Žeberk, s. 11. (česky, německy) Dále jen Sýkora, Veselý 2014. 
  3. a b c ŽEMLIČKA, Martin. Nový Žeberk s důrazem na reflexi majetkové držby v písemných pramenech. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 305–313.
  4. Sýkora, Veselý 2014, s. 20
  5. Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 130. 
  6. Sýkora, Veselý 2014, s. 13
  7. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Nový Žeberk, s. 392. 
  8. Sýkora, Veselý 2014, s. 22

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Pyšná – tvrz, s. 397. 
  • HEFNER, Zdeněk. Nový Žeberk. Hláska. 1995, roč. VI, čís. 2, s. 1–3. Dostupné online. 
  • SÝKORA, Milan; VESELÝ, Hynek. Povrchové archeologické průzkumy vybraných českých hradů z doby husitských válek. Třebenice, Most: Hrady Českého středohoří, Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 373 s. Dostupné online. Kapitola Nový Žeberk, s. 7–22. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]