Nový Žeberk
| Nový Žeberk | |
|---|---|
 Vnitřní líc palácové zdi s ústupkem | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1327 |
| Zánik | před rokem 1470 |
| Stavebník | páni z Bergova |
| Další majitelé | Koldicové páni z Ervěnic Šumburkové aj. |
| Poloha | |
| Adresa | Zámecký vrch u Pyšné, Vysoká Pec,  Česko |
| Nadmořská výška | 684 m n. m. |
| Souřadnice | 50°33′3,39″ s. š., 13°26′37,29″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nový Žeberk je zaniklý v katastrálním území Pyšná obce Vysoká Pec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stál v Krušných horách na vrcholu Zámeckého vrchu v nadmořské výšce 680 metrů, necelý jeden kilometr severozápadně od Pyšné.
Nový Žeberk vznikl v první čtvrtině čtrnáctého století a roku 1327 je poprvé doložen jako majetek rodu z pánů z Bergova. V roce 1382 ho koupili Koldicové, kteří jej často zastavovali různým šlechticům. Po roce 1402 se majitelé rychle střídali a hrad postupně ztrácel význam. Posledním doloženým držitelem byl roku 1453 Albert z Konipas, který ale sídlil na Borku, a Nový Žeberk byl někdy v té době opuštěn.
Z hradu se dochovaly především terénní relikty opevnění a nepatrné zbytky zdiva budov. Jeho vnější opevnění tvořily tři na sebe navazující linie valů a příkopů vytesaných do skály, přičemž nejmohutnější z nich obepínal severní, západní i východní stranu vnitřního hradu a byl zesílen několika baštami. Jádro hradu tvořil palác s menší přilehlou stavbou a sousedním nádvořím obklopeným hradbou, k níž přiléhaly hospodářské budovy. Obepínal je parkán obíhající východní a západní stranu, kde se pod severní zděnou baštou pravděpodobně nacházela brána. Rozsáhlé zemní opevnění, patrně z první poloviny patnáctého století, představuje promyšlený obranný systém charakteristický pro hrady budované či nově opevňované během husitských válek.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrad (na historických mapách uváděný také jako Kleiner Seeberg) byl v písemných pramenech často zaměňován s nedalekým Borkem (dnes zámek Červený hrádek), a přestože byl spolehlivě lokalizován J. Čermákem už v roce 1962, uvedl ho Rudolf Anděl v díle Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jako neznámou tvrz.[1]
Zakladatelem hradu byl před rokem 1321 Albrecht ze Žeberka, nebo v letech 1321–1327 Ota z Bergova.[2] První písemná zmínka pochází z roku 1327, ve které je Nový Žeberk uveden v majetku bratří z Bergova a odlišen od Starého Žeberka. Roku 1382 Ota III. z Bergova panství s hradem prodal za 3 140 kop pražských grošů Těmovi z Koldic, spolu se Starým Žeberkem, třetinou města Jirkova a třetinou kostelních platů z Boleboře, Orasína, Jindřišské, Bernova, Bohuslavic a Pyšné.[3] Podle stejné listiny k hradu patřila manství v Kundraticích, Kyjicích, Újezdě, Boleboři a Bernově.[4] Po tomto roce Starý Žeberk pravděpodobně zanikl a oba hrady přestaly být rozlišovány.
Koldicové hrad vlastnili minimálně do roku 1402, ale z dochovaných listin vyplývá, že ho několikrát zastavili. Nejprve ho držel Albrecht ze Schauenforstu, od roku 1395 Albrecht, purkrabí z Leisneku, spolu se synem Vyrtem a od roku 1399 Jindřich z Ervěnic.[4] Držení hradu Jindřichem není jisté, protože jeho přídomek („in Zeburk / in Zeberk“) se mohl vztahovat k jedné z ervěnických tvrzí. Jindřich však mohl hrad opravdu vlastnit, protože roku 1399 byl jediným patronem jirkovského kostela svatého Jiljí.[3]
Majitelů se na hradě po roce 1402 vystřídalo více. Jedním z nich byl zemský komtur řádu německých rytířů Albrecht z Dubé, který 10. ledna 1402 dostal Nový Žeberk do zástavy od míšeňského biskupa Těmy z Koldic za 1100 kop pražských grošů. Koldicové od něj hrad vyplatili a roku 1412 na hradě měli dva purkrabí: Kašpara a Jindřicha z Gablence.[5] V roce 1418 je jako majitel panství uváděn Vít ze Šumburka, později snad jeho syn Fejt a jako poslední použil predikát ze Žeberka Albert z Konipas roku 1453. Ten však později vystupuje pouze jako pán z Borku, takže na Novém Žeberku nejspíše nesídlil, a hrad byl někdy po polovině patnáctého století opuštěn.[4]
Archeologie
[editovat | editovat zdroj]Tomáš Durdík v roce 1973 v parkánu severně od paláce nalezl tři zlomky okenních ostění se stopami pro uchycení mříže. Jeden z fragmentů pocházel z hrotitého oblouku okna s jeptiškou.[6]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]
Hrad byl založen na kuželovitém ostrohu Zámeckého vrchu s nadmořskou výškou 684 metrů.[7] Kopec třech stranách prudce spadá do údolí Kundratického potoka a jeho bezejmenného pravostranného přítoku. Přístupová cesta vedla ze severu, kde je svah kopce méně prudký.[1]
Dochovanou podobou patří Nový Žeberk mezi takzvané zavřené hrady,[8] u kterých zřícené konstrukce zakrývají pod povrchem dochované obvodové zdivo.[9]
Vnější opevnění
[editovat | editovat zdroj]První linii opevnění tvořil vnější val a ve skále vytesaný, až pět metrů široký příkop. Přístupová cesta vede skrz ponechaný průchod ve valu a příkop překračuje po dva metry širokém skalním bloku, který v příkopu zůstal nedokopaný. Výše ve svahu cestu přetíná druhý ve skále vylámaný příkop, na dně asi čtyři metry široký. Před ním je navršen val z lomového kamene, v koruně jeden metr široký. Obě dvě linie jsou mírně prohnuté a chrání pouze severní až severozápadní stranu.[10]
Třetí linie fortifikace je komplikovanější. Severní strana vnitřního hradu je zde chráněna třetím ve skále vytesaným příkopem, jehož šířka se pohybuje okolo osmi metrů u horní hrany a okolo čtyř metrů v úrovni dna. Na vnější straně na příkopu navazuje mohutný, ode dna příkopu až šest metrů vysoký val, který obepíná také západní a východní stranu vnitřního hradu. Jeho východní část byla ve dvacátém století[1] zničena a rozvezena do prostoru příkopu a svahu pod ním. V severním, severozápadním a západním nároží z valu vybíhají tělesa bašt. Na východní straně severní bašty byla pozorována zídka z nasucho kladených kamenů.[11]
Vnitřní hrad
[editovat | editovat zdroj]Palác v hradním jádře měl lehce lichoběžníkový půdorys s rozměry 22 × 11 metrů. Nad povrchem jsou z něj viditelné jen několik desítek centimetrů vysoké fragmenty zdí. Na jednom z nich je patrný ústupek pro uložení podlahy nejspíše mezi prvním a druhým podlažím. Z drobných náznaků je možné, že se interér paláce dělil na tři místnosti.[8] Na východě k paláci přiléhala menší budova s půdorysnými rozměry 6,4 × 3,3 metru.[6]
Východně od paláce bývalo přibližně lichoběžníkové nádvoří s rozměry 41 × 31 metrů, obklopené asi dva metry širokou hradbou, jejíž konce se napojují na palác a sousední menší stavbu.[6] Na severu od hradby vybíhá torzo, které je snad pozůstatkem pětiboké bašty s 1,75 metru širokými stěnami. Podél východního a a částečně i jižního úseku hradby nádvoří stály torzovitě dochované budovy, u nichž je v podobě valovitých reliktů patrné příčné členění. Větší budova na východě měla včetně hradby rozměry 37 × 9,5 metru a menší na jihu 25 × 9 metrů. Jedna její část byla podsklepená. Viditelné pozůstatky se nacházejí pravděpodobně v úrovni původního přízemí.[12]
Západní i východní stranu hradu obíhá parkán, původně vymezený přibližně jeden metr silnou hradbou. Ta se dochovala pouze v jediném velmi krátkém úseku na jihozápadě.[12] Na východě z hradby zůstala terénní vlna a velké množství kamenné destrukce. Na severu se parkánová hradba připojovala k baštovitému útvaru na severní straně nádvoří.[13] Parkán se pod baštou rozšiřoval a nejspíše v tomto místě bývala brána, za kterou přístupová cesta procházela druhou branou ve východní budově na nádvoří.[14] Na jižní straně hradba vybíhala do protaženého objektu s rozměry 16,5 × 7,6 metru.[11]
Rozsáhlé vnější opevnění pochází pravděpodobně z první poloviny patnáctého století. Zatímco Tomáš Durdík ho, vzhledem k ponechání neprokopané části příkopu, považoval za nedokončené,[9] podle Milana Sýkory tvoří zemní opevnění spolu s pětibokou baštou promyšlený systém aktivní obrany.[15] Zatímco však schéma vnějšího opevnění je na hradech husitského období poměrně běžné, neobvyklá je existence zděné pětiboké bašty, která připomíná pozdější bastiony.[15]
Pod severním svahem vrchu se dochoval malý rybníček, který je pozůstatkem osady tvořící pravděpodobně hospodářské zázemí hradu.[4]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Z Pyšné vede směrem k hradu zeleně značená cesta, která se však na severním okraji vesnice za posledními domy větví. K hradu odtud pokračuje neznačená cesta. Ta nejprve po vrstevnici překoná sjezdovku, za kterou se stočí k severozápadu. V místech, kde míjí malý rybník, z ní vlevo odbočuje pěšina ke zbytkům hradu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c HEFNER, Zdeněk. Toulky po hradech Chomutovska – hrad Nový Žeberk. Památky, příroda, život. 1993, roč. 25, čís. 3, s. 91–97. ISSN 0231-5076.
- ↑ SÝKORA, Milan. Stavební podoba a historie hradu Nový Žeberk (okr. Chomutov). Castellologica bohemica. Západočeská univerzita v Plzni, 2016, čís. 16, s. 81. Dále jen Sýkora (2016). ISSN 1211-6831. ISBN 978-80-261-0652-4.
- ↑ a b Sýkora (2016), s. 65.
- ↑ a b c d ŽEMLIČKA, Martin. Nový Žeberk s důrazem na reflexi majetkové držby v písemných pramenech. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 305–313.
- ↑ Sýkora (2016), s. 66.
- ↑ a b c Sýkora (2016), s. 68.
- ↑ Sýkora (2016), s. 57.
- ↑ a b Sýkora (2016), s. 67.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. S. 392, 620.
- ↑ Sýkora (2016), s. 74.
- ↑ a b Sýkora (2016), s. 72.
- ↑ a b Sýkora (2016), s. 69.
- ↑ Sýkora (2016), s. 71.
- ↑ Sýkora (2016), s. 90.
- ↑ a b Sýkora (2016), s. 81.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HEFNER, Zdeněk. Nový Žeberk. Hláska. 1995, roč. VI, čís. 2, s. 1–3. Dostupné online.
- SÝKORA, Milan. Stavební podoba a historie hradu Nový Žeberk (okr. Chomutov). Castellologica bohemica. Západočeská univerzita v Plzni, 2016, čís. 16, s. 57–96. ISSN 1211-6831. ISBN 978-80-261-0652-4.
- Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 130–131.
- SÝKORA, Milan; VESELÝ, Hynek. Povrchové archeologické průzkumy vybraných českých hradů z doby husitských válek. Třebenice, Most: Hrady Českého středohoří, Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 373 s. Kapitola Nový Žeberk, s. 7–22.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nový Žeberk na Wikimedia Commons - Seznam prací o hradu Nový Žeberk v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Hrady a zříceniny v Krušných horách. Díl 4. – Hrad Nový Žeberk [online]. Historie v terénu – Litvínovsko [cit. 2018-09-28]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.
