Kostel svatého Linharta (Březenec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Linharta
v Březenci
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Jirkov
Lokalita Březenec
Souřadnice
Kostel svatého Linharta
Kostel svatého
Linharta
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Jirkov
Status filiální kostel
Zánik 1982
Architektonický popis
Stavební sloh barokní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický hřbitovní kostel svatého Linharta stával v BřezenciJirkovaokrese Chomutov. Býval filiálním kostelemjirkovské farnosti.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Březenecký kostel pochází ze druhé poloviny čtrnáctého století. Z roku 1363 se dochovala zmínka o bratrech Janovi a Hukovi z Alamsdorfu, kteří v kostele nechali zřídit oltář svatého Erazima.[2] Původně gotický kostel byl v období 1749–1769 upraven v barokním slohu a v průběhu devatenáctého století několikrát opravován.[3] V sedmdesátých letech dvacátého století byl kostel označován za zchátralý, ale ve špatném stavu byla jen střecha. Plánovala se jeho rekonstrukce, ale roku 1982 byla zrušena památková ochrana, a kostel byl ještě v témže roce 1982 odstřelen, aby nepřekážel rozhledu řidičů na přilehlé komunikaci.[4][5]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní kostel měl obdélný půdorys a pravoúhlý presbytář napojený na loď bez vítězného oblouku. Vnější stěny byly členěné lizénovými rámci a nad západním průčelím stála vtažená hranolová věž. Na protější straně na presbytář v ose navazovala sakristie sklenutá plackovou klenbou. V lodi bývala kruchta na dvou pilířích a třech polokruhových arkádách.[3]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář ze druhé poloviny osmnáctého století tvořila tumbovitá mensa, svatostánek a zasklená skříň s gotickou sochou svatého Linharta z doby okolo roku 1510. Boční portálový oltář zasvěcený svatému Antonínu Paduánskému zdobil obraz světce z poloviny osmnáctého století ve vyřezávaném rokajovém rámu a sochy svatého Floriánasvatého Víta. Druhý boční oltář byl zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie. Mladší vybavení tvořily rokoková kazatelna se sochou svatého Salvátorazpovědnice. Z doby okolo roku 1520 pocházel krucifix z okruhu Ulricha Creutze a socha svatého Šebestiána.[3] Ještě starší byla polochromovaná dřevěná socha Madony z poloviny čtrnáctého století, která byla později vystavena v chomutovském muzeuu.[6] Z roku 1587 pocházela renesanční pískovcová křtitelnice s dříkem a palmetovou kupou s nápisem.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 84. 
  2. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Neuštein hrad, s. 271. 
  3. a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Březenec, s. 134. 
  4. LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 5–6. 
  5. Kostel sv. Linharta [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-06]. Dostupné online. 
  6. PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Březenec, s. 29.