Rokaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rokaje a suprafenestra, kolem 1760 (Palác Kinských, Praha)
Porcelánové kropenky s motivem rokaje (Nymphenburg 1760)

Rokaj (fr. rocaille – mušlička) je abstraktní a často nesymetrický ornament, podle kterého dostalo název rokoko. Mívá tvar dvoustranně závitnicové mušle nebo plaménků, často kombinovaný s různými listy nebo drapérií. Základem je tvar lastury, který je proveden do tvaru plamenů nebo zprohýbaných hřebínků.

Vznikl původně v umělých jeskyních zámeckých parků (grotta), které se často zdobily skutečnými lasturami, a v době francouzského krále Ludvíka XV. se rozšířil téměř po celé Evropě. U nás byl hojně používán v letech 1745–1780 a potom opět v období "druhého rokoka" koncem 19. století.

Vyskytuje se na fasádách, samostatně nebo kolem oken a výklenků, jako dekorace dřevěných, často zlacených rámů zrcadel, obrazů a různých kartuší, ale také na dekorativních malbách a freskách, na nábytku a porcelánu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978, str. 215.
  • Ottův slovník naučný, heslo Rocaille. Sv. 21, str. 868

Související články[editovat | editovat zdroj]