Hrádečná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Hradečná.
Hrádečná
Blatno, Hrádečná, middle part.jpg
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 44 (2011)
Domů 49[1] (2017)
Nadmořská výška 525 m
Lokalita
PSČ 430 01
Obec Blatno
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Hrádečná (4,04 km²)
Zeměpisné souřadnice
Hrádečná
Hrádečná
Další údaje
Kód části obce 5371
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrádečná (německy Sperbersdorf[2]) je malá vesnice v Krušných horáchokrese Chomutov. Stojí pět kilometrů severně od Chomutova a dva kilometry jihovýchodně od Blatna v nadmořské výšce okolo 525 metrů. Byla založena nejspíše ve čtrnáctém století. Patřila nejprve k chomutovskému a později k červenohrádeckému panství. Hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka, pěstování zemědělských plodin a prodej dřeva. Od roku 1956 je částí obce Blatno. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice vznikl z osobního jména Sperber, podle kterého byl pojmenován první statek (Sperbershof) a po vzniku dalších usedlostí se jméno přeneslo na celou osadu. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Sperberszdorff (1477), w Ssperdrstorff (1552), na vsi Ssperbersdorffu (1561) nebo Sperbersdorf (1847).[3] Německý název Sperbersdorf se používal až do roku 1952, kdy se při určování českého názvu vyšlo z německého slova Sperre (závora, uzávěr). Hrádečná tedy znamená vesnice, která uzavírá cestu.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nový domek v západní části vsi

První písemná zmínka o Hrádečné pochází z roku 1477,[5] ale Binterová odkazuje na listiny řádu německých rytířů z chomutovské komendy, podle kterých se Hrádečná dostala do řádového majetku v období 1382–1386.[4] Po roce 1411, kdy řád chomutovské panství ztratil, střídala vesnice majitele bez podrobnějších zpráv. Posledním majitelem panství byl Jiří Popel z Lobkovic, kterému byl majetek zabaven a rozprodán. Hrádečnou koupil roku 1605 Adam Hrzán z Harasova a připojil ji k červenohrádeckému panství, jehož součásti zůstala až do roku 1850.[4]

Třicetiletá válka se vesnice nejspíš nedotkla. Podle Berní ruly z roku 1654 byly zdejší domy v dobrém stavu a hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka a prodej dřeva v Chomutově.[6]

Hrádečná byla zemědělskou vsí. Na konci 19. století necelou polovinu katastru tvořila orná půda, asi třetinu pokrýval les a zbytek se dělil mezi louky, pastviny a neobhospodařovanou půdu. Pracovali zde dva ševci a zbytek obyvatel se živil zemědělstvím. Typickými plodinami byly brambory, zelí, jablka a samozřejmě obiloviny (žito, oves a ječmen). Ve stejném období se zde choval hovězí dobytek, kozy a prasata.[7]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Hrádečná měří 4,04 km²[8] a tvoří ho mírně zvlněná plošina na východě přibližně ohraničená tokem Březeneckého potoka. Na západě prudce spadá do Bezručova údolí, kde hranici tvoří přibližně tok Chomutovky. Výškový rozdíl mezi horní hranou a dnem údolí zde činí asi 150 m. Nejvyšším bodem katastrálního území je kóta s nadmořskou výškou 579 m n. m. jihozápadně od vesnice. Samotnou vesnicí protéká drobná bezejmenná vodoteč, která je pravostranným přítokem Březeneckého potoka.

Geologické podloží je tvořeno prekambrickými horninami (dvojslídné a biotitické rulysvory) s proniky třetihorní sopečných hornin. Z geomorfologického hlediska patří okolí Hrádečné do Krušnohorské subprovincie, konkrétně Krušných hor a jejich podcelku Loučenská hornatina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Bolebořská vrchovina. Jde o úzký pruh kerné vrchoviny s nižším vyzdvižením, rozčleněný zářezy svahových toků a s denudačními plošinami na meziúdolních hřbetech.[9] Z půd převládá kambizem kyselá a pouze podél Březeneckého potoka a jednoho jeho bezejmenného pravostranného přítoku se vyskytuje glej modální.[10]

Část katastrálního území západně od silnice Chomutov–Blatno se nachází na území přírodního parku Bezručovo údolí. Strmý údolní svah je zároveň chráněn jako přírodní památka Bezručovo údolí.[11]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel se od 19. století až do druhé světové války pohyboval kolem sto padesáti. Po odsunu sudetských Němců se snížil na třetinu a dále klesal, až se vesnice téměř vylidnila. Teprve po roce 1990 se začal počet obyvatel zvedat a v roce 2011 dosáhl téměř poválečné úrovně.

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 153 173 160 160 157 144 148 55 25 10 5 5 18 44
Domy 28 29 29 29 30 30 31 27 . 5 3 2 10 11
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Blatno.

Při sčítání lidu v roce 1921 byli všichni obyvatelé Hrádečné německé národnosti a s výjimkou jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[13] Podobně tomu bylo i v roce 1930, kdy zde kromě Němců žil jediný Čech a všichni obyvatelé byli katolíky.[14]

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení poddanství se Hrádečná stala samostatnou obcí, ale roku 1869 byla součástí obce Blatno. V období 1880 až 1930 byla znovu samostatnou obcí a jako samostatná obce se uvádí i v roce 1950.[15] Od roku 1956 je opět jednou z blatenských místních částí.[16]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Hrádečné žilo 88 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[17]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kaple
Interiér kaple

Hrádečná je dnes přístupná místní komunikací, které odbočuje ze silnice III/2521 (Chomutov–Blatno) a ve vesnici končí. Autobusová zastávka se nachází v místě odbočky ze silnice. Historická komunikace, která vede z východu od silnice III/2524 (Březenec–Blatno), má dnes podobu nepříliš kvalitní polní cesty. Hrádečnou neprochází žádná turisticky značená trasa ani cyklotrasa.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Početí Panny Marie z 19. století opravená v roce 1995 a znovu v roce 2012, kdy byla navíc vybavena novým triptychem.[18][19]
  • Ve vesnici se dochovalo několik selských hrázděných domů typických pro oblast Krušných hor.[20]
  • Muzeum Československého opevnění z let 1936–1938 Na Kočičáku se nachází v jižní části katastru. Tvoří ho několik zrekonstruovaných řopíků a ukázky protitankových překážek.
  • Bergrutsch – terénní zbytky zaniklého opevnění na ostrožně, která vybíhá do Bezručova údolí.[21]
  • Sloup v mezi asi 1 km jihovýchodně od vesnice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2017-04-28 [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. 
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 144. 
  4. a b c BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hrádečná, s. 24–25. 
  5. a b Český statistický úřad, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  6. BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Hrádečná, s. 99. Dále jen Binterová 2000. 
  7. JEŽIL, František. Hrádečná. Nástup [online]. [cit. 2014-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08. 
  8. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-12-31 [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. 
  9. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. Kapitola Bolebořská vrchovina, s. 115. 
  10. CENIA. Klasifikace půdních typů podle TKSP [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. 
  11. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. 
  12. Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé – I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 623 s. S. 211. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice Československé – I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 643 s. S. 101. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 173. 
  16. Binterová 2000, s 101
  17. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076. 
  18. Oživlá kaplička Panenky Marie v Hrádečné. Blatenská blatka [online]. Obec Blatno, 2013-05 [cit. 2014-07-31]. Roč. III, čís. 1, s. 3. Dostupné online. 
  19. Velký svátek v Hrádečné. Blatenská blatka [online]. Obec Blatno, 2013-04 [cit. 2014-07-31]. Roč. IV, čís. 1, s. 3. Dostupné online. 
  20. Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Blatno, s. 453. 
  21. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Kapitola Bergrutsch, s. 12. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Hrádečná, s. 97–101. 
  • BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hrádečná, s. 24–25. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]