Římskokatolická farnost Svádov

Římskokatolická farnost Svádov
	Kostel sv. Jakuba Staršího ve Svádově
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	ústecký
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	R.D. Josef Mazura
Lokalizace farnosti
	Římskokatolická farnost Svádov
Území farnosti
	Svádov • Březí • Budov • Malé Březno • Nový Les • Olešnice • Olšinky • Valtířov • Varta • Velichov • Velké Březno • Vítov
Kontakt
Adresa sídla	Jeseninova 80/2, Ústí nad Labem, 400 03, Česko
Souřadnice	50°39′43,92″ s. š., 14°6′27″ v. d.
E-mail	farnost.svadov@dltm.cz
Datová schránka	kgdhfhg
IČO	44557086 (VR)
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Svádov (lat. Schwadna^[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městské části Svádov a v jejím okolí. Organizačně spadá do ústeckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o farní lokalitě Svádov pochází z roku 1188, která uvádí, že v místě byla plebánie spravovaná komendou johanitů. Po roce 1621 byla johanitská duchovní správa obnovena. Matriky jsou vedeny od roku 1668.^[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

1354 Hanko, † 1363
1364 Bušek z Týnce
Bedricus, † 1418
1418 Ioannes z Bystřice
1426 Jira
1434 Georgius Beran
Lucas von Klemch, † 1566
1629 Ioann. Lipsius
1663 Tobias Ignat. Weindlich
1668 Matheus Franc. Vatter
1692 Henric. Ignat. Kunz
1700 Frideric. Ignat. Reintsch
1702 Daniel Gabriel Hertsch
1710 Gotfr. Vielkind
1722 Math. Peterke
1750 Anton. Christ. Ricci
1756 Simon Hauschild
1768 Jos. Runge
1769 Wencesl. Laurent. Hofmann
1773 Franc. von Hülle
1780 Ioann. Hesse, n. 16. 8. 1741 Benešov n. Pl., o. 23. 9. 1767, † 15. 1. 1830
1830 Andr. Pollinger, n. 10. 2. 1768 Planens., o. 4. 7. 1791, † 10. 7. 1839
1839 par. vacat, cap. Vinc. Pankratz
1839 admin. Anton. Glener, n. 1. 11. 1800 Naschav., o. 4. 9. 1827
1840 Jos. Schönfeld, n. 10. 2. 1782 Lípa, o. 8. 9. 1805, † 7. 1. 1850
1850 Anton. Glener, n. 1. 11. 1800 Naschav., o. 4. 9. 1827, † 29. 3. 1886
1880 Jos. Nittel, n. 24. 4. 1823 Lindenau, o. 4. 7. 1848, † 25. 3. 1893
1894 Wenc. Jebautzke, n. 1. 5. 1830 Oberřepsch., o. 15. 7. 1854, † 22. 8. 1901
1901 par. vacat, admin. Ad. Bělík
1902 Jos. Eschler, n. 8.3.1847 Hasel, o. 14. 11. 1874, † 27. 7. 1928
1912 Adolph. Bělík, n. 4.1.1872 Straschnow, o. 17. 6. 1894
1. 10. 1940 Anton. Gampe, n. 4.10.1893 Neuehrenberg, o. 29. 6. 1917
1. 7. 1945 Adolph. Bielik
1. 11. 1960 František Kubát
1. 11. 1990 Antonín Sporer
1. 7. 1999 Pavel Jančík
1. 6. 2008 Josef Mazura, admin. exc. z Ústí nad Labem-Střekov^[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:^[2]^[4]

Svádov (Schwaden^{[p 2]})
Březí (Presei^{[p 2]})
Budov (Budowe^{[p 2]})
Malé Březno (Kleinpriesen^{[p 2]})
Nový Les (Neuwald^{[p 2]})
Olešnice (Waldschnitz^{[p 2]})
Olšinky (Wolfschlinge^{[p 2]})
Valtířov (Waltirsche^{[p 2]})
Varta (Warta^{[p 2]})
Velichov (Welchen^{[p 2]})
Velké Březno (Grosspriesen^{[p 2]})
Vítov (Wittal^{[p 2]})

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.	Kostel sv. Jakuba Staršího	Svádov	bližší informace o bohoslužbách	50°39′44″ s. š., 14°6′27″ v. d.	farní kostel^[2]^[5]	43570/5-249 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q24282890)
2.	Kostel sv. Václava	Valtířov	bližší informace o bohoslužbách	50°40′23″ s. š., 14°7′12″ v. d.	filiální kostel^[2]^[6]	43081/5-282 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q19602300)
Kaple
3.	Kaple	Malé Březno	neslouží se pravidelně	50°40′18″ s. š., 14°10′8″ v. d.	kaple^[2]	—
Zaniklé sakrální stavby
4.	Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova	Velké Březno	nelze sloužit		zbořená zámecká kaple^[2]	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Ústí nad Labem-Střekov, jehož součástí je i farnost Svádov, která je tak spravována excurrendo.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Kaplička u kostela ve Svádově
Velký zvon v kostele sv. Jakuba ve Svádově
Detail zvonu ve svádovském kostele sv. Jakuba
Boční pohled zvon v kostele sv. Jakuba ve Svádově
Kostel sv. Jakuba Staršího, Svádov
Kostel sv. Jakuba Staršího-renesanční portál, Svádov
Kaplička v Budově

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 414.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 185.
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Jakuba Staršího, Ústí nad Labem-Svádov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Václava, Valtířov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[latina-3] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[němčina-6] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

[1] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 414.

[Macek-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 185.

[4] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.

[5] Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.

[7] Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Jakuba Staršího, Ústí nad Labem-Svádov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.

[8] Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Václava, Valtířov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.

[1]

[2]

[p 1]

[3]

[4]

[p 2]

[5]

[6]