Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vilémov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
ve Vilémově
Vilémov - poutní kostel Zvěstování Panny Marie (2).JPG
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresDěčín
ObecVilémov
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostVelký Šenov
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba17281731
Další informace
Kód památky14619/5-4074 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní[1] kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově je barokní sakrální stavbou stojící na vyvýšenině v západní části obce.[2] Od roku 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V obci Vilémov byla studánka, na niž byla podle tradice zapsané v místní kronice navštívena na pastvě dvěma anděly nemocná adoptivní dcera sedláka Grohmana 19. října 1646. Andělé jí prý při prvním setkání pouze podali k napití pohár vody nabrané ze studánky. Při příštím setkání si na radu andělů omyla oči a nohy ve studánce. Poté se dívka uzdravila. Zpráva o tom se rychle rozšířila a majitel panství hrabě Jáchym Slavata zde dal postavit kamennou kapličku s obrazem[4] Bolestné Panny Marie.[5][6] V letech 17281731 nechal na tomto místě Slavatův dědic Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt (1699–1769)[4] postavit stavitelem Z. Hoffmannem z Lipové kostel[2] Panně Marii jako poděkování za to, že přežil napadení velkým medvědem (na náhrobku Leopolda Salma jsou zaznamenána data nebezpečných událostí, při nichž hrabě vyvázl životem).[4] Tento filiální kostel byl zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Patřila do něho i rodinná hrobka Salm-Reifferscheidtů, kteří dali kostel vybudovat. Na hlavním oltáři byl ve výklenku umístěn obraz Panny Marie (tzv. černá Madona). Celé místo bylo postupně zkrášlováno a až do josefínských dob sídlil při kostele poustevník. Na den Nabevzetí Panny Marie sem přicházela od 17. století, a zvláště v 18. a 19. století četná procesí. Silné zastoupení v těchto procesích měli katoličtí lužičtí Srbové.[5][6]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Salmovský znak v průčelí kostela

Kostel je dílem lipovského stavitele Zachariase Hoffmanna (16781754). Je jednolodní, obdélný s půlkruhovým presbytářem. V ose kostela se nachází dřevěná obdélná sakristie. Na průčelí jsou pilastry a štít s křídlatými zdmi a segmentovým ukončením. V ose je segmentem ukončený portál s rovnou nadpražní římsou. Zde umístěný salmovský znak s letopočtem[2] 1726[1] označuje patrně rok, ve kterém se hrabě Leopold ze Salm-Reifferscheidtu (16991769) rozhodl postavit kostel. Okno v průčelí je oválné. Ve štítě se nachází nika se sochou sv. Leopolda od Kr. Riedla z Velkého Šenova z roku 1736. Uvnitř má kostel valenou klenbu s lunetami a závěr kostela je sklenut konchou s lunetami.[2]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář z let 17331734 je sochařským dílem D. Mariniho. Je na něm černá Madona s anděly a skupinou Zvěstování Páně na brankách. Boční oltáře pocházejí z 2. poloviny 18. století a jsou zasvěceny sv. Jiljí a sv. Vincenci Ferrerskému. Náhrobník hraběte Leopolda Salma pochází z roku 1774. Je opatřen postavou Chrona. V kostele se nachází barokní Ukřižování s Bolestnou Pannou Marií a sv. Janem pod křížem a také pozdně barokní socha Immaculaty.[2]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Výklenková kaplička u studánky ve Vilémově

Na stráni pod kostelem je obezděný pramen a nad ním malá výklenková kaple s reliéfem Piety, která je datována do roku 1713. Za kostelem je vilémovská křížová cesta. Jedná se o výklenkové kaple s reliéfy. V ose presbytáře se nachází dřevěná kaple Božího hrobu s kamennou sochou ležícího Krista z roku 1765 od sochaře M. Fibicha ze Šluknova.

Na schodišti vedoucím ke kostelu se nacházejí sochy sv. Vojtěcha, sv. Rozálie, sv. Václava, sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a andílků od Kr. Riedla, který je vytvořil v letech 17391741. Na mostě pod kostelem stojí socha sv. Josefa a sv. Anny z roku 1744 též od Kr. Riedla. Byly zde i sochy sv. Donáta a sv. Floriána, které však jsou zničeny.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 244–246
  2. a b c d e f POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech T/Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vilémov /Děčín/, s. 227. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-28]. Identifikátor záznamu 125014 : kostel Zvěstování P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Vilémov (okres Děčín, 1e), s. 282. 
  5. a b ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  6. a b HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]