Kostel svatého Petra a Pavla (Bezno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Petra a Pavla
v Bezně
Kostel sv. Petra a Pavla v Bezně (pohled ze silnice)
Kostel sv. Petra a Pavla v Bezně
(pohled ze silnice)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Mladá Boleslav
Obec Bezno
Souřadnice
Kostel sv. Petra a Pavla v Bezně
Kostel sv. Petra a Pavla
v Bezně
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát mladoboleslavský
Farnost Bezno
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Architektonický popis
Výstavba 17501755
Odkazy
Ulice Mírové náměstí
Kód památky 24232/2-1484 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kostel svatého Petra a Pavla v Bezně je rokokovou sakrální stavbou postavenou podle projektu hraběte F. J. Pachty z Rájova v letech 17501755,[1] která stojí na hlavní křižovatce v obci. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V den svátku Panny Marie Bolestné putovali do Bezna poutníci z blízkého okolí, aby zde vykonali zpověď a přijali svátosti. Ročně přicházelo na pouť průměrně okolo 2000 poutníků.[3][4]

Objektem zbožné úcty byla barokní socha Panny Marie Bolestné, která byla umístěna ve zvláštní kapli. Když byl pak v letech 17501755 postaven nynější kostel, byla socha přenesena do tohoto kostela a umístěna na zvláštním oltáři.[5]

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 3 077 000 Kč.[6]

Čerpané finanční prostředky
(v tisících Kč)
rok 1999 2001 2003 2004
částka 1 500 800 700 77

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel je obdélný, jednolodní. Uprostřed je prostoupený příčnou lodí s poloválcovými křídly. Má půlkruhově uzavřený presbytář, který je obestavěný z boků sakristií a oratoří. Na západě má kostel hranolovou věž, která byla přistavěna v roce 1763 podle projektu F. Hegera. Stěny jsou zvenčí členěny pilastry a vysokými okny, která jsou sklenuta do půlkruhu. V příčné lodi má čabraky.

Loď má jako klenbu dvě placky a ve středu má valenou klenbu. Ramena a presbytář jsou sklenuty plackou a konchou. Kostel má nástropní fresky ve vykrajovaných zrcadlech z roku 1764 od J. Hagera. Byly vytvořeny s lunetami a pilastry. Zobrazují biblické motivy: 1. (Ježíšův) zázrak na rozbouřeném moři; 2. v iluzivní kupoli je freska znázorňující anděly, kteří přinášejí sv. Petrovi klíč od Nebeského království; 3. výjev Obrácení sv. Pavla a 4. andělé hrající (hudoucí) na strunné nástroje, která byla přemalována v roce 1868 F. Maišaidrem.[1]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení pochází z roku 1755. Hlavní oltář je rokokový, rámový. Jsou na něm andělé iluzívně nesoucí bohatý kartušový rám s přemalovým obrazem sv. Petra a Pavla. Boční oltáře jsou portálové, pilastrové. Jeden je opatřen obrazem, zatímco na druhém je zasklená skříň, v níž se nachází Pieta[1] – poutní milostná socha Panny Marie Bolestné.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. Kapitola Bezno, s. 74. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-07-15]. Identifikátor záznamu 135282 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  4. HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  5. a b MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 250
  6. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96-97. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]