Kostel svatého Petra a Pavla (Bezno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Petra a Pavla
v Bezně
Kostel sv. Petra a Pavla v Bezně (pohled ze silnice)
Kostel sv. Petra a Pavla v Bezně
(pohled ze silnice)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Mladá Boleslav
Obec Bezno
Souřadnice
Kostel sv. Petra a Pavla v Bezně
Kostel sv. Petra a Pavla
v Bezně
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát mladoboleslavský
Farnost Bezno
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Výstavba 17501755
Odkazy
Ulice Mírové náměstí
Kód památky 24232/2-1484 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kostel svatého Petra a Pavla v Bezně je rokokovou sakrální stavbou postavenou podle projektu hraběte F. J. Pachty z Rájova v letech 17501755,[1] která stojí na hlavní křižovatce v obci. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V den svátku Panny Marie Bolestné putovali do Bezna poutníci z blízkého okolí, aby zde vykonali zpověď a přijali svátosti. Ročně přicházelo na pouť průměrně okolo 2000 poutníků.[3][4]

Objektem zbožné úcty byla barokní socha Panny Marie Bolestné, která byla umístěna ve zvláštní kapli. Když byl pak v letech 17501755 postaven nynější kostel, byla socha přenesena do tohoto kostela a umístěna na zvláštním oltáři.[5]

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 3 077 000 Kč.[6]

Čerpané finanční prostředky
(v tisících Kč)
rok 1999 2001 2003 2004
částka 1 500 800 700 77

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel je obdélný, jednolodní. Uprostřed je prostoupený příčnou lodí s poloválcovými křídly. Má půlkruhově uzavřený presbytář, který je obestavěný z boků sakristií a oratoří. Na západě má kostel hranolovou věž, která byla přistavěna v roce 1763 podle projektu F. Hegera. Stěny jsou zvenčí členěny pilastry a vysokými okny, která jsou sklenuta do půlkruhu. V příčné lodi má čabraky.

Loď má jako klenbu dvě placky a ve středu má valenou klenbu. Ramena a presbytář jsou sklenuty plackou a konchou. Kostel má nástropní fresky ve vykrajovaných zrcadlech z roku 1764 od J. Hagera. Byly vytvořeny s lunetami a pilastry. Zobrazují biblické motivy: 1. (Ježíšův) zázrak na rozbouřeném moři; 2. v iluzivní kupoli je freska znázorňující anděly, kteří přinášejí sv. Petrovi klíč od Nebeského království; 3. výjev Obrácení sv. Pavla a 4. andělé hrající (hudoucí) na strunné nástroje, která byla přemalována v roce 1868 F. Maišaidrem.[1]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení pochází z roku 1755. Hlavní oltář je rokokový, rámový. Jsou na něm andělé iluzívně nesoucí bohatý kartušový rám s přemalovým obrazem sv. Petra a Pavla. Boční oltáře jsou portálové, pilastrové. Jeden je opatřen obrazem, zatímco na druhém je zasklená skříň, v níž se nachází Pieta[1] – poutní milostná socha Panny Marie Bolestné.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. Kapitola Bezno, s. 74. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-07-15]. Identifikátor záznamu 135282 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  4. HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  5. a b MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 250
  6. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96-97. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]