Kostel svatého Josefa (Krásná)
Kostel svatého Josefa v Krásné | |
---|---|
Kostel sv. Josefa v Krásné | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Liberecký |
Okres | Jablonec nad Nisou |
Obec | Pěnčín |
Lokalita | Krásná |
Souřadnice | 50°41′39,8″ s. š., 15°12′50,21″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | turnovský |
Farnost | Krásná |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | farnost Krásná (dříve Šumburk – Jistebsko) |
Zasvěcení | svatý Josef |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1756 a 1773–1776 |
Specifikace | |
Délka | 27,1 m |
Šířka | 27,3 m |
Stavební materiál | kámen, zdivo |
Další informace | |
Adresa | Pěnčín, p. č. st. 83 |
Kód památky | 28226/5-81 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poutní kostel svatého Josefa v lokalitě Krásná (něm. Schumburg, počeštěně Šumburk) je barokní sakrální stavbou na parcele v katastrálním území roztroušené vsi Jistebsko, která je, stejně jako Krásná, jednou ze sedmi částí obce Pěnčín v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Roku 1756 byla postavena péčí zdejšího známého a legendami opředeného doktora Jana Josefa Antonína Eleazara Kittla původní barokní kaple v Krásné (zvané tehdy Šumburk), která byla vysvěcena až 19. března 1760. Kittel dal v kapli postavit roku 1761 tzv. Svaté schody, v jejichž 28 stupních byly uloženy relikvie osmi svatých, což dosvědčuje zdejší autentika, datovaná v Římě. Papež Klement XIII. udělil 11. října 1750 zdejším poutníkům plnomocné odpustky. Každoročně se pak přicházelo velké množství poutníků, nejvíce pak 19. března na svátek svatého Josefa. Pouť v Krásné (zvaná šumburská pouť) byla vždy velmi slavná.[1][2] V letech 1773–1776 byla zednickým mistrem A. Theumerem ze Železného Brodu přistavěna věž a z kaple se stal kostel. V roce 1783 byl založen hřbitov.[3] V 19. století byl kostel častěji upravován, ale k hlavní úprava proběhla v roce 1892, kdy byla patrně přistavěna kruchta.[3] Poté se návštěvnost zvýšila na průměrně tři tisíce poutníků, z nichž asi tisíc přijímalo svátosti.[1][2] Svaté schody prošly rekonstrukcí v roce 2024.[4]
-
Zbytky hřbitova
-
Pomníky na hřbitově
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Kostel je orientován k severu. Je jednolodní a obdélný s bočními kaplemi. Má obdélný, půlválcově ukončený presbytář se sakristii s oratoří v patře na východní straně. V jižním průčelí se nachází hranolová věž. Vnějšek kostela je členěn lizénovými rámci. Kostel má obdélná a oválná okna. Věž má lizény na nárožích a obdélný portál. Okna věže jsou se segmentovým záklenkem a nikou se sochou sv. Josefa. Na vrcholu má věž cibulovou báň. Presbytář, loď i kaple mají plochý strop. Podvěží má valenou klenbu s lunetami.
K vybavení kostela patří oltáře, kazatelna a figurální výzdoba Svatých schodů, které pocházejí z 2. poloviny 18. století. Oltářní obrazy byly namalovány v 2. polovině 19. století.[3]
-
Závěr kostela
-
Východní strana
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]Nedaleko od kostela stojí barokní kaple nad studánkou. Pochází zřejmě z roku 1773. Je obdélná a má valenou klenbu s lunetami. Další kaple v obci je výklenková, ukončená trojúhelníkovým štítem. Barokní patrová budova fary pochází z 18. století. Upravována byla v letech 1864 a 1877. Přízemní prostory fary mají valenou klenbu s lunetami. Nedaleko stojící Morový sloup se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice byl dle nápisu na podstavci vytvořen pražským sochařem Josefem Lederem a kameníkem Godefridem Lawaczem z podnětu Josefa Kittla roku 1772. Sousoší bylo povrchově upravené roku 1846. V roce 1889 bylo obnoveno a vybaveno sochami Immaculaty a českých patronů. Místní socha sv. Josefa na dvou sloupech pochází ze 2. poloviny 18. století.[3]
-
Studánka u kostela
-
Barokní fara
-
Morový sloup
-
Socha svatého Josefa
-
Morový sloup se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
- ↑ a b HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 628 s. Kapitola Jistebsko, s. 628.
- ↑ FREIWILLIGOVÁ, Blanka. V Krásné obnovili unikátní svaté schody. Smí se na ně jen po kolenou. www.novinky.cz [online]. 2024-10-10 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 319 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 258.