Kostel Panny Marie Bolestné (Mariánské Radčice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Panny Marie Bolestné
v Mariánských Radčicích
Mariánské Radčice kostel.JPG
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Most
Obec Mariánské Radčice
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát Teplice
Farnost Mariánské Radčice
Status farní kostel
Architektonický popis
Architekt Jan Baptista Mathey
Octavio Broggio
Stavební sloh baroko
Výstavba 1698-1718
Odkazy
Kód památky 43752/5-376 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Bolestné je římskokatolický farní kostel zasvěcený Panně Marii Bolestné a významné poutní místo v Mariánských Radčicích v okrese Most. Jeho současná barokní podoba vychází z přestavby v letech 1698–1718. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ poutí k obrazu Panny Marie Bolestné pod Křížem spadá již do 13. století, kdy byl v roce 1278 vypálen Osecký klášter, putovali lidé do Mariánských Radčic. Papež Mikuláš IV. ve svém breve z roku 1289 udělil 40denní odpustek každému, kdo v určité dny ve zdejším kostele učiní pokání.

Kostel přečkal husitské války a v 16. století zůstal katolický i přes rozmach protestantství v severních Čechách. V roce 1626 se cisterciáčtí mniši vrátili zpět do Oseka a obnovili poutní cesty do Mariánských Radčic. K rozkvětu došlo v 18. století, kdy opat Benedikt Littwerig nechal vybudovat nový barokní kostel, ambit a faru, které dokončil jeho nástupce Jeroným Besnecker. Základní kámen kostela byl položen v roce 1698 a stavba byla dokončena v roce 1718 křížovou cestou. Po dokončení kostela byl svatý obraz Panny Marie umístěn na hlavní oltář. Stavbu prováděli architekti Jan Baptista Mathey a Octavio Broggio. Mathey vytvořil kostelní loď a boční kaple, zatímco Broggio je autorem presbytáře a křížové chodby.

Na konci 18. století byl ambit opatřen malbami a z té doby pocházejí i sochy světců, oltáře a obrazy v kostele. Opat Athanasius Bernhard nechal roku 1857 odlít nové kostelní zvony. V 80. letech 19. století byl kostel renovován a při té příležitosti se změnila i výzdoba kostela. Z té doby pochází i současný hlavní oltář, který byl dokončen v roce 1910.

Po roce 1945 tradiční poutě ustaly a areál začal chátrat. V roce 1971 byl částečně opraven, přesto se mnohé objekty nacházely v havarijním stavu. Tradice mariánských poutí byla obnovena až po roce 1989 oseckým opatem Jindřichem Bernhardem Thebesem.

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 3 500 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2014
částka 800 500 420 530 420 380 450

Poutní cesta[editovat | editovat zdroj]

Ke kostelu směřovala z nedalekých Libkovic poutní cesta založená roku 1725 klášterem v Oseku a lemovaná sedmi kapličkami od Oktaviána Broggia. Čtyři dochované kaple byly přemístěny při likvidaci Libkovic do Vtelna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-26]. Identifikátor záznamu 156084 : Kostel Panny Marie Bolestné. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100-101. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]