Benedikt Littwerig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Milost
Benedikt Simon Littwerig
Cisterciácký řád
34. opat oseckého kláštera
Církev římskokatolická
Znak Znak
Zasvěcený život
Institut cisterciáci
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 1655
Místo narození Cheb, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí 25. dubna 1726
Místo úmrtí Osek u Duchcova, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benedikt Simon Littwerig (16551726) byl v letech 16911726 v pořadí 34. opatem cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova.

Život[editovat | editovat zdroj]

Chebský rodák Simon Littwerig vstoupil do cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova, kde přijal řeholní jméno Benedikt. Studoval v cisterciácké koleji Bernardinum v Praze. Po vysvěcení na kněze působil jako probošt kláštera sester cisterciaček na Starém Brně; jejich konvent byl za josefinských reforem zrušen, a po roce 1783 se na Starém Brně usadili augustiniáni). V roce 1685 se Littwerig vrátil do pražského Bernardina, kde byl ustanoven jako superior (místní představený) a do roku 1690 přednášel filozofii. Kolej byla roku 1693 přímo podřízena klášteru.

Poutní kostel v Mariánských Radčicích

9. září září 1691 se v kapitulní síni Oseku za předsednictví plasského opata Trojera konala opatská volba, v níž si konvent zvolil Benedikta Littweriga opatem. Období vlády opata Littweriga bylo zlatým věkem rozkvětu Oseka. Opat byl roku 1699 vyslancem české řádové provincie u generální kapituly v Citeaux, dále byl visitátorem ženských klášterů magdalenitek v Mostě a roku 1694 řešil neshody v konventu cisterciaček v polském Przemętu. V letech 1699 – 1725 zastával funkci generálního vikáře českých cisterciáckých klášterů a vizitátora, dále roku 1725 od císaře Karla VI. obdržel povolení k rozšíření pražského Bernardina, a měl mnohé další povinnosti mimo Osek.

Do Oseka povolal architekta a stavitele Ottavia Broggia, založil barokní komplex kostela s klášterem, letní refektář, klášterní nemocnici s kaplí, lékárnu, pivovar se sladovnou, sýpku s hospodářskými objekty a vstupní branou. Staré budovy dal renovovat. Roku 1725 zřídil dodnes zachovalý barokní sál klášterní knihovny, kterou vybavil mnoha spisy, zejména z teologie, přírodních věd a historie (většinu fondů ovšem zničili Prusové roku 1759). V městečku Osek roku 1697 založil první průmyslovou manufakturu punčochářskou a zakoupil 9 tkalcovských stavů pro tkalcovskou továrnu na jemné sukno, kterou otevřel roku 1707[1]. Dal tak práci více než stovce lidí z okolí, a zlepšil jejich životní podmínky. Pečoval rovněž o poutní místo v Mariánských Radčicích, v němž dal postavit barokní kostel obklopený ambity a faru; výstavba byla dokončena až za Littwerigova nástupce Jeronýma Besneckera). Tato fara byla původně plánována jako proboštství, tedy jakási filiálka oseckého kláštera.

Opat Littwerig zemřel v Oseku 25. dubna 1726.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dana Stehlíková (ed.), 1000 let kláštera v Oseku. Praha 1996, s. 42

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Vavřinec Scipio
Znak z doby nástupu 34. opat cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova
Benedikt Simon Littwerig
16911726
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jeroným Besnecker