Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie
Kostel sv. Bartoloměje v Doksech
Kostel sv. Bartoloměje v Doksech
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Česká Lípa
Obec Doksy
Souřadnice
Kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie
Kostel sv. Bartoloměje
a Nanebevzetí Panny Marie
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát českolipský
Farnost děkanství Doksy
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Výstavba 1638
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Adresa Doksy
Ulice 5. května
Kód památky 27861/5-2877 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie v centru města Doksy nedaleko Máchova jezera byl postaven kolem roku 1638 na místě staršího dřevěného kostelíka. Byl několikrát rozšířen a přestavován, doplněn cennou výzdobou a vnitřním zařízením a stále slouží svému účelu. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Autorem raně barokní stavby byl severoitalský architekt a stavitel Bernard Canevalle († 1691), který během stavby v Bělé zemřel, byl v kostele pochován a má v něm náhrobní desku. O sto let později byly k lodi přistavěny kaple – roku 1748 z jihu kaple sv. Barbory a roku 1754 na severní straně kaple sv. Kříže. Roku 1832 byla zvýšena kostelní věž.[2] Na pohlednicích z roku 1904 je německý název St. Bartholomäus-Kirche.[3]

Až do roku 1816 byl u kostela hřbitov, po zrušení byl přestěhován za město a místo bylo zastavěno domy.[4]

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní stavba má pětiboký presbytář, na jižní straně obdélníkovou sakristii a oratoř. Průčelí je vysoké barokní a členěno lizénami. Kostelní věž je hranolovitá, v jejím přízemí je sakristie a v patře oratoř. Loď kostela má strop završený trojdílnou valenou klenbou.

Vybavení kostela[editovat | editovat zdroj]

V kostele je několik barokních soch – Panny Marie, sv. Bartoloměje a Jana Křtitele. Hlavní oltář je z let 1670 až 1680, jeho nejcennější částí je kopie trůnící sochy Panny Marie Montserratské s Ježíškem na klíně. Přezdívá se jí Černá madona. V letech 1666-1785 byla uctívána španělskými montserratskými benediktiny v kapli na Bezdězu, když tamní klášter Josef II. dal zrušit, byla roku 1786 přenesena do Doks. U oltáře je obraz sv. Bartoloměje od Jana Hickela z roku 1725 a sochy sv. Petra a sv. Pavla. Cenných obrazů i soch je v kostele několik. V kapli sv. Barbory je oltář sv. Barbory a jejích 14 pomocníků, v kapli sv. Kříže je také oltář s cennými obrazy a varhany vyrobené roku 1627 a restaurované roku 1992. Varhany v hlavní části kostela sem byly přineseny z Bezdězu roku 1736, a když dosloužily, byly roku 1932 instalovány na kůru nové, od krnovské firmy Riegel. V kostelní věži bylo pět zvonů, všechny byly roztaveny během první světové války.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-24]. Identifikátor záznamu 139127 : Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Kostel sv. Bartoloměje, s. 85. 
  3. DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice: Mgr Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Doksy, s. 31. 
  4. Doksy a Máchův kraj, str. 89
  5. Doksy a Máchův kraj, str. 87

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století. 2. vyd. Karolinum Praha 2014, s. 58, 321.
  • ŠTĚPÁNEK, Pavel: Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů. Karolinum Praha 2018, s. 130-133

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]