Byt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Apartmán)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Byt (rozcestník).
Bytový dům

Byt, případně bytová jednotka, je část domu. Je to místnost nebo několik místností určených k bydlení jednoho člověka, spolubydlících nebo celé rodiny.

Součást domu[editovat | editovat zdroj]

Byt je buď jedna místnost, nebo více místností vhodným způsobem propojených, které jsou oddělené od zbytku domu. Celý prostor lze uzamknout. Tyto místnosti slouží k ubytování jedné nebo více osob. Obvykle žijí v jednom bytě příslušníci jedné rodiny.

Velikost bytu se uvádí dvěma různými způsoby. Buď se počítá podlahová plocha bytu v metrech čtverečních, nebo se uvádí počet místností. Při počítání místností platí jistá pravidla. Kuchyně, koupelna, záchod a chodba se nepočítají jako obytné místnosti. Ložnice, obývací pokoj, pracovna a ostatní obyvatelné místnosti se počítají jako místnosti. Pokud je součástí bytu i podkroví, musí podkrovní místnosti splňovat určitá kritéria, aby se jako místnosti započítávaly. Tato kritéria předepisují určitou minimální podlahovou plochu a světlou výšku stropu.

Podle doby, kdy byl byt postaven, se rozlišují na byty ve staré zástavbě a novostavby. Přesná hranice ale neexistuje. Byty ve staré zástavbě mají obvykle vyšší místnosti (často více než 2,6 m), vysoká okna a silné stěny. Často jsou ve starých bytech na podlaze parkety.

Způsob výstavby[editovat | editovat zdroj]

  • Mezonetový byt – byt se rozkládá v několika podlažích, často má terasu, která leží na střeše spodního podlaží
  • Suterénní byt – podlaha bytu leží pod úrovní okolního terénu
  • Loft – byt, který je postaven v bývalé industriální budově – tovární hale nebo skladišti. Má několik podlaží; horní podlaží, ve kterém se nachází ložnice, může mít nižší strop.

Dispozice[editovat | editovat zdroj]

  • 1+0 – 1 místnost + předsíň + sociální zařízení (bez kuchyně nebo kuchyňského koutu)
  • 1+kk – 1 místnost, ve které je kuchyňský kout + předsíň + sociální zařízení
  • 1+1 – 1 místnost + kuchyň jako samostatná místnost + předsíň + sociální zařízení
  • 2+kk – 2 místnosti, z nichž v jedné je kuchyňský kout + předsíň + sociální zařízení
  • 2+1 – 2 místnosti + kuchyň jako samostatná místnost + předsíň + sociální zařízení
  • 3+kk, 3+1, 4+kk(analogicky podle předcházejících)
  • atypické uspořádání – dispozice, která předešlým způsobem nejde popsat

Garsoniéra (z franc. „garçon“ – chlapec, mladík, mladý muž), hovorově garsonka, je malý byt tvořený zpravidla jednou obytnou místností s příslušenstvím. V Česku se takto nejčastěji označují byty bez oddělené kuchyně, tedy 1+0.

Právní úprava[editovat | editovat zdroj]

Byt je zvláštním druhem nemovité věci. Svou podstatou sice byt není nic jiného než součást domu, ale z ustanovení § 1159 občanského zákoníku plyne, že jde o prostorově oddělenou část domu, která spolu s podílem na společných částech domu a pozemku (dohromady vytváří tzv. bytovou jednotku) je věcí, jež je způsobilá být předmětem soukromoprávních vztahů, tedy mj. i vlastnictví. Z hlediska veřejného práva je bytem podle § 3 písm. g) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen (rozhodnutím stavebního úřadu). Takto vymezená část domu je také zapsaná v katastru nemovitostí.

Vlastnictví[editovat | editovat zdroj]

Jako každá nemovitost, i byt je předmětem vlastnického práva a lze s ním nakládat jako s kteroukoliv jinou věcí. Vlastnictví se zapisuje do katastru nemovitostí. Vlastník může svůj byt užívat pro svou vlastní potřebu, nebo s ním nakládat jinak, např. jej pronajmout. Je-li vlastníkem právnická osoba, obvykle jej pronajímá.

Za socialismu mohly být byty od roku 1966 v tzv. „osobním“ vlastnictví, což bylo podle marxismu-leninismu vlastnictví jiných věcí než výrobních prostředků. Byty se tak dostaly do stejného režimu jako rodinné domky, na rozdíl od bytových domů, které byly v „socialistickém“ nebo „soukromém“ (v marxistickém smyslu slova) vlastnictví. Po změně režimu se vlastnictví bytů posuzuje stejně jako vlastnictví jakékoli jiné věci, přestože označení „byt v osobním vlastnictví“ přetrvalo, především kvůli odlišení od bytů, které vlastní bytové družstvo a právo je užívat je pro jednotlivé členy družstva spojeno s vlastnictvím podílu v družstvu. Až do roku 2014 byly byty způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů podle § 118 odst. 2 tehdejšího občanského zákoníku. Konkrétně pak vlastnictví bytů upravoval zákon o vlastnictví bytů, který se ale i poté, co byl nahrazen novým občanským zákoníkem, použije na všechny bytové jednotky v domech, ve kterých vlastnictví k alespoň jedné z nich vzniklo ještě před rokem 2014.[1]

V domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, vzniká povinně ze zákona společenství vlastníků jednotek.[2] Vzhledem k tomu vymizela dříve běžná družstva vlastníků bytů. Dnes prakticky existují pouze družstva nájemců, kdy vlastníkem bytů (resp. celého domu, ve kterém se byty nacházejí) je bytové družstvo a jeho členové mají na základě stanov družstva právo užívání konkrétního bytu, které se s ohledem na jejich členská práva fakticky blíží vlastnictví. Členové družstva také mají možnost prostřednictvím svého členství ovlivňovat chod celého družstva. Proto jejich vliv na nakládání s bytem je výrazně vyšší než u nájemního bytu.

Nájem[editovat | editovat zdroj]

Nájemce (nájemník) byt užívá na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřel s vlastníkem bytu. Nájemní byt může být byt státní (vlastníkem bytu je stát; dnes již zcela výjimečné), obecní (vlastníkem bytu je obec) nebo i soukromý (vlastníkem je někdo jiný). Nájemce má relativně slabší postavení než vlastník, nicméně občanský zákoník jej natolik chrání, že jsou neplatná všechna ujednání v nájemní smlouvě, která by se odchylovala od zákona a byla v neprospěch nájemce.[3]

Nájemní smlouva může být smíšena i s jinou smlouvou, např. pracovní. Nájem služebních bytů může mít sníženou ochranu[4] a skončení pracovního poměru obvykle znamená důvod pro výpověď nájemní smlouvy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 3063 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
  2. § 1166 odst. 2 o. z.
  3. § 2235 odst. 1 o. z.
  4. § 2297 o. z.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]