Jan Novák (politolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Novák

14. vedoucí Úřadu vlády ČR
Ve funkci:
5. září 2006 – 31. července 2010
Předseda vlády Mirek Topolánek
Jan Fischer
Petr Nečas
Předchůdce Ivan Přikryl
Nástupce Lubomír Poul

Narození 29. dubna 1975 (44 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater FSV UK
Profese politolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Novák (* 29. dubna 1975 Ostrava-Vítkovice) je český politolog a kariérní státní úředník. V letech 2006 až 2010 působil jako vedoucí Úřadu vlády České republiky. Pracoval v Kanceláři prezidenta republiky za Václava Havla a Václava Klause. Působil jako náměstek ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Od roku 2015 je ředitelem Sekce administrativní Kanceláře prezidenta republiky. Psalo se o něm jako o příteli Mirka Topolánka a Marka Dalíka.[1] Janu Fischerovi vedl prezidentskou kampaň.[2] Věnuje se otázkám české státnosti, státní symboliky a vyznamenání. Je odborníkem v oblasti vnitřní bezpečnosti.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1994–1995 pracoval jako stážista v Kanceláři prezidenta republiky. Později zde působil v sekretariátu kancléře Ivana Medka jako specialista pro oblast vnitřní bezpečnosti a tajemník komise pro státní vyznamenání. V letech 1999-2003 pracoval v Politickém odboru KPR. V roce 2003 byl jmenován ředitelem Bezpečnostního odboru a bezpečnostním ředitelem Kanceláře prezidenta republiky. Jako vedoucí Úřadu vlády ČR nastoupil 5. září 2006 za vlády Mirka Topolánka. V pozici pokračoval za vlád Jana Fischera a Petra Nečase. Byl členem Výboru pro zpravodajskou činnost. Funkci ukončil 31. července 2010.[3]

V letech 2010-2012 pracoval jako náměstek ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Byl zodpovědný za státní dozor, oblast fyzické a administrativní bezpečnosti a za kancelář ředitele NBÚ. Je držitelem nejvyšších bezpečnostních prověrek České republiky a NATO

Vedl politickou kampaň na prezidenta ČR Janu Fischerovi.[4]

V letech 2014-2015 působil jako externí poradce Kanceláře prezidenta republiky a spolupracoval s analytickým odborem Pražského hradu.[5] Od 1. dubna 2015 je ředitelem Sekce administrativní Kanceláře prezidenta republiky. Řídí mimo jiné útvar pro styk s veřejností, Odbor ekonomický a personální, Archiv Pražského hradu a Archiv Kanceláře prezidenta republiky.[6] Od října 2015 přímo řídí také Odbor bezpečnostní Kanceláře prezidenta republiky.[7]

Dlouhodobě se věnuje otázkám české státnosti, státní symboliky a vyznamenání: V letech 2000-2001 organizoval výstavu na Pražském hradě, kde byla poprvé vystavena vyznamenání všech prezidentů od roku 1918 a všechny historické podoby Řádu Bílého lva. V roce 2009 byl spoluautorem výstavy v Hrzánském paláci v Praze, kde se soustředila současná vyznamenání všech členských zemí Evropské unie [1]. Dal námět k výstavě Doteky státnosti v Jízdárně Pražského hradu a podílel se na její realizaci u příležitosti 100. výročí republiky [2]. Účastnil se příprav expozice V základech státnosti, která v lednu 2018 představila v Císařské konírně Pražského hradu originály archiválií a předmětů z počátků našeho státu [3]. Podílel se na výstavě českých korunovačních klenotů v roce 2018 [4].

Byl předsedou správní rady obecně prospěšné společnosti Dny české státnosti, která ve spolupráci se státními institucemi, médii a soukromými subjekty pořádá oslavy státního svátku 28. září.[8]

Jako vedoucí Úřadu vlády inicioval a v letech 2006–2009 vedl rekonstrukci vily Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí do původní podoby. Vila byla zpřístupněna veřejnosti.[9][zdroj?]

Podílel se na dalších výstavách a projektech: mj. Karel a Naděžda Kramářovi doma (Kramářova vila, 2007), Symboly republiky – historické kořeny oficiální české státní symboliky (Hrzánský palác, 2007), Jedni z nás… političtí vězni 50. let (putovní výstava, 2008), Projekt Česká státní hymna (2008), Projekt Prodaná nevěsta – česká opera oper (Národní divadlo, 2009), Vojáci republiky v poli 1914 – 2010 (Strakova akademie, 2010), Cesty české ústavnosti (Hrzánský palác, 2010), Symboly republiky – pilíře české státnosti (od 2010 stálá expozice v Hrzánském paláci), Projekt obnovené premiéry filmu Svatý Václav (Rudolfinum, 2010), Česká měna – české bankovky 1993 až 2011(kniha a divadelní představení, Národní divadlo, 2011), Vzkazy domů (kniha a divadelní představení, Národní divadlo, 2012),Pozor, vysíláme! (kniha, 2013), Můj stát – státní symboly pro žáky škol (kniha a výstavy, 2014 a 2015).

Je držitelem Záslužného kříže, III. stupně (Ministerstvo obrany České republiky), Pamětní medaile Vojenské kanceláře prezidenta republiky nebo Pamětního odznaku Hradní stráže.

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Jan Novák figuroval jako svědek v kauze Promopro, neboť podepsal smlouvu s firmou Promopro za Úřad vlády ČR.[10] Od začátku trval na tom, že odpovědnost za výběr dodavatele a kontrolu plnění nesla v kauze Promopro podle organizačního řádu a platných směrnic Úřadu vlády ČR sekce přímo řízená vicepremiérem Alexandrem Vondrou. V případu nebyl obviněn.

Zároveň podle neprokázaného tvrzení Karla Randáka z období prezidentské kampaně figuruje v kauze nákupů obrněných transportérů Pandur, neboť měl Dalíkovi o tomto obchodu sdělovat utajené informace. Novák to odmítá. V případu nebyl vyšetřován ani obviněn.[4]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 média informovala o tom, že žije v registrovaném partnerství s Gustavem Slamečkou.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]