Vodní elektrárna Orlík
| Vodní elektrárna Orlík | |
|---|---|
 Hala s generátory ve vodní elektrárně Orlík | |
| Stát |  Česko |
| Umístění | Vodní nádrž Orlík |
| Stav | v provozu |
| Dokončení | 1961 |
| Vodní elektrárna | |
| Turbína | 4 × Kaplanova |
| Spád | 44 až 70,5 m |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 364 MW |
| Roční výroba | 398,1 GWh |
| Souřadnice | 49°36′24,84″ s. š., 14°10′51,96″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní elektrárna Orlík je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze vodní nádrže Orlík na Vltavě. Do provozu byla uvedena v letech 1960–1961.
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
Elektrárna má rozměry 17×127,5 m a výšku 20 m. Voda je přiváděna na soustrojí čtyřmi ocelovými potrubími o průměru 6250 mm, zabetonovanými v hrázi. Vtok je vybaven rychlouzávěry a nouzovými hradidly. Uvnitř elektrárny jsou instalovány čtyři Kaplanovy turbíny, které slouží především k pokrytí špičkových odběrů elektřiny. Jedno desetilopatkové kolo Kaplanovy turbíny bylo na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu oceněno zlatou medailí. Střední roční výroba elektrické energie představuje 398,1 GWh. Celkový instalovaný výkon činí 364 MW. Elektrická energie z generátorů o napětí 15 kV je transformována v šesti jednofázových jednotkách na napětí 220 kV.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Odborník na vodní hospodářství doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc. z Fakulty stavební ČVUT v Praze uvedl, že se "celá investice do vodní elektrárny Orlík včetně přehrady zaplatila výrobou elektrické energie za 4 roky"[1].
Ničivé povodně v roce 2002 elektrárnu Orlík zcela poničily. Svojí nečinností denně ztrácela miliony korun. Potřebovala velkou, ale přitom rychlou rekonstrukci. Vybraná firma byla pověřena dodávkami a rekonstrukcí silnoproudé i slaboproudé technologie, revizí rotorů u generátorů, a především výměnou vinutí statorů těchto generátorů za nové s moderním izolačním systémem.
Záměr[editovat | editovat zdroj]
V letech 2024 až 2030 proběhne modernizace elektrárny s tím, že z vodní elektrárny Orlík vznikne přečerpávací vodní elektrárna. Všechny čtyři Kaplanovy turbiny budou vyměněny za Francisovy s tím, že dvě Francisovy turbiny budou reverzní.[2][3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SATRAPA, Ladislav. Přehrady v českém inženýrském stavitelství. Příspěvek v rámci řešení projektu č.: DF11P01OVV009 s názvem „Metodika a nástroje ochrany a záchrany kulturního dědictví ohroženého povodněmi”. 2015.
- ↑ MILITKÁ, Kateřina. Rozhovor s Ladislavem Štěpánkem, ředitelem divize klasická energetika. Proud: časopis zaměstnanců skupiny ČEZ. ČEZ, 2021-03-16, roč. 2021, čís. 1, s. 17.
- ↑ EHRLICHOVÁ, Lucie. Den s Ivou Svobodovou, která připravuje zásadní akce na našich vodních elektrárnách. Proud: časopis zaměstnanců skupiny ČEZ. ČEZ, 2021-06-14, roč. 2021, s. 30. ISSN 2464-7292.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní elektrárna Orlík na Wikimedia Commons - Skupina ČEZ - výroba elektřiny - Orlík
- Siemens - Větrná a vodní energie: Síly přírody vyrábějí čistou elektřinu Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
