Vodní elektrárna Orlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vodní elektrárna Orlík
Hala s generátory ve vodní elektrárně Orlík
Hala s generátory ve vodní elektrárně Orlík
Stát ČeskoČesko Česko
Umístění Vodní nádrž Orlík
Stav v provozu
Dokončení 1961
Vodní elektrárna
Turbína 4 × Kaplanova
Spád 44 až 70,5 m
Elektrická energie
Celkový výkon 364 MW
Roční výroba 398,1 GWh
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní elektrárna Orlík je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze vodní nádrže Orlík na Vltavě. Do provozu byla uvedena v letech 19601961.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Hráz vodní nádrže Orlík, elektrárna je vpravo pod tělesem hráze
Řídící stanoviště vodní elektrárny Orlík

Elektrárna má rozměry 17×127,5 m a výšku 20 m. Voda je přiváděna na soustrojí čtyřmi ocelovými potrubími o průměru 6250 mm, zabetonovanými v hrázi. Vtok je vybaven rychlouzávěry a nouzovými hradidly. Uvnitř elektrárny jsou instalovány čtyři Kaplanovy turbíny, které slouží především k pokrytí špičkových odběrů elektřiny. Jedno desetilopatkové kolo Kaplanovy turbíny bylo na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu oceněno zlatou medailí. Střední roční výroba elektrické energie představuje 398,1 GWh. Celkový instalovaný výkon činí 364 MW. Elektrická energie z generátorů o napětí 15 kV je transformována v šesti jednofázových jednotkách na napětí 220 kV.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Přední český odborník na vodní hospodářství doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc. z Fakulty stavební ČVUT v Praze uvádí, že se "celá investice do vodní elektrárny Orlík včetně přehrady zaplatila výrobou elektrické energie za 4 roky"[1].

Ničivé povodně v roce 2002 elektrárnu Orlík zcela poničily. Svojí nečinností denně ztrácela miliony korun. Potřebovala velkou, ale přitom rychlou rekonstrukci. Na ní se podílela i společnost Siemens Engineering. Byla pověřena dodávkami a rekonstrukcí silnoproudé i slaboproudé technologie, revizí rotorů u generátorů, a především výměnou vinutí statorů těchto generátorů za nové s moderním izolačním systémem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SATRAPA, Ladislav. Přehrady v českém inženýrském stavitelství. Příspěvek v rámci řešení projektu č.: DF11P01OVV009 s názvem „Metodika a nástroje ochrany a záchrany kulturního dědictví ohroženého povodněmi”. 2015.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]